Při volbě zdroje vytápění je třeba zvážit tři základní faktory: komfortnost, provozní náklady a investiční náročnost. Důležité je neopomenout výchozí podmínky, které nás limitují, což může být například typ současné otopné soustavy (v případě tepelných čerpadel) či dostupnost paliva (v případě kotle na biomasu). Jasné však je, že pojem „alternativní“ zdroje energie se sám o sobě čím dál více stává alternativní, neboť právě tyto zdroje jsou, vzhledem k rostoucím cenám konvenčních zdrojů, rovnocenným soupeřem při volbě způsobu vytápění a přípravy teplé vody.
1. Kotle na biomasu
Tento způsob vytápění nachází své využití v širokém výkonovém spektru. Od jednotek kilowat v případě krbových kamen či kotlů na pelety a kusové dřevo v rodinných domech, až po centrální kotelny v řádech stovek kilowat pro celé části obcí. Tyto velké kotelny umí spalovat například slámu nebo i méně kvalitní biomasu ve formě štěpky s vyšší vlhkostí.
Palivo pro kotle používané v rodinných domech je buď v ušlechtilé formě pelet, která umožňuje uživateli komfortní provoz, nebo ve formě kusového dřeva, které by mělo být vzhledem k redukci vlhkosti připraveno nejlépe dvě sezony dopředu. Nejčastěji lze tyto kotle nalézt ve venkovských lokalitách, kde je k dispozici dostatečné množství dřevní hmoty ve formě odpadu z pily, nebo je palivo připravováno majitelem po dohodě se správcem lesa. Jedná se o provozně i investičně levný zdroj s nutností obsluhy (kotle na pelety, velmi rozšířené u rak o u s k ý c h sousedů, jsou provozně i investičně dražší, ovšem s téměř bezobslužným provozem).
2. Tepelná čerpadla
Tento v posledních letech stále oblíbenější zdroj (je jím vybavena každá desátá novostavba) nepatří mezi obnovitelné zdroje energie, neboť ke své funkci spotřebovává ušlechtilou energii elektrickou. Ovšem lze jej řadit mezi zdroje šetrné k životnímu prostředí. Je používán výhradně k vytápění jednotlivých objektů, a to zejména tam, kde není k dispozici přípojka zemního plynu a majitel požaduje komfortní a bezobslužný zdroj energie.
Pohonem kompresoru se spotřebou jednotky energie umí čerpadlo přečerpat tři až čtyři jednotky energie zemského tepla do objektu, což pro majitele znamená provozně levný a komfortní zdroj.
Tepelná čerpadla jímají teplo buď prostřednictvím zemních vrtů či kolektorů, nebo přes vzduchový výměník umístěný na střeše či za domem. To je proti zemnímu vrtu levnější a stále více oblíbená varianta řešení komfortního vytápění s vyššími pořizovacími náklady a příznivými náklady provozními.
3. Solární systémy
Protože sluníčko nejvíce svítí právě v době, kdy není třeba objekty vytápět, jsou solární systémy navrhovány ne jako hlavní zdroj pro vytápění, ale jako zdroj sloužící převážně pro přípravu teplé vody. Proto se tedy solární systémy objevují stále častěji nejen na rodinných domech, ale i na objektech sociální péče, na nemocnicích a všude tam, kde je zajištěn stabilní odběr teplé vody.
Pomineme-li sezonní systémy pro ohřev bazénové vody, je dobře navržený solární systém schopen pokrýt až šedesát procent spotřeby teplé vody, což může v případě čtyřčlenné domácnosti činit finanční úsporu až šest tisíc korun ročně. Při investici sto tisíc korun v kombinaci se státní podporou ve výši padesát procent je návratnost asi osm let. To činí ze solárních systémů při dvacetileté životnosti těchto systému a v době stabilního růstu ceny energie velice zajímavou investicí.
4. Fotovoltaické systémy
V české kotlině je možno spatřit nejen solární systémy pro přípravu teplé vody, ale i systémy fotovoltaické.
Ty jsou zpravidla umísťovány na střechách rodinných domů, ale vyskytují se i rozlehlejší instalace na polích. Technologie na bázi krystalických či amorfních křemíkových článků umožňuje přeměnu slunečních paprsků na elektrický proud. Ten je buď spotřebován přímo v rodinném domě, nebo je produkce elektřiny dodávána do distribuční soustavy za státem garantované ceny. Garantovanou cenou jsou podpořeny i ostatní obnovitelné zdroje produkující elektrickou energii.
5. Kogenerace
Z hlediska účinnosti přeměny energie na využitelnou formu je účelné a výhodné vyrábět energii tepelnou a elektrickou společně. Spalovacím procesem, kdy palivem může být mimo jiné skládkový plyn, zemní plyn či biomasa, v zařízeních, která transformují uvolněnou tepelnou energii na energii mechanickou prostřednictvím motorů a turbín a dále na energii elektrickou prostřednictvím generátorů je teplo trpěným produktem. To ovšem pouze v případě, že pro toto teplo nenajdeme vhodné využití. V opačném případě, je-li to technicky možné, je snahou teplo účelně využít. V případě velkých elektráren jde o centrální rozvody tepla, v případě kogeneračních jednotek je nasnadě například sušárna dřevní hmoty.
6. Energetické řešení staveb
V duchu hesla „nejlevnější energie je ta nespotřebovaná“ je možnost nalézt i zajímavý potenciál úspor v energeticky inteligentním řešení staveb. Teplo z domu uniká v zásadě dvěma způsoby: prostupuje stěnami a okny a dále uniká při větrání.
Základní úvahou u stávajících objektů je snížení jejich energetické náročnosti zateplením střechy, stěn, a zejména pak výměnou oken, která se většinou nejvíce podílí na tepelné ztrátě objektu.
Další možností je aplikace speciálních druhů zasklení a použití stínicí techniky. U zateplených objektů připadá v úvahu využití řízeného větrání s rekuperací – zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu, které umožňuje i lepší využití slunečních zisků z osluněných místností. V případě novostaveb je dobré přemýšlet od samého počátku o koncepčním řešení. Vhodná orientace objektu a oken umožní lepší využití sluneční energie, která je zdarma.
