Lidovky.cz

Design

Terminál v Brně. Jako za starých časů

Letiště Brno-Tuřany. foto: Jan Kuděj

Na rozdíl od velkých letištních uzlů, které se podobají samostatným městům a do nichž zpravidla vstupujeme z podzemních dopravních spojů či - z příletové strany - z uzavřených koridorů vysunutých přímo k letadlu, menší regionální letištní terminály si ještě udržují něco z charakteru starších dob aviatiky.
  7:00

Letištní terminál Brno - Tuřany

Autor: Petr Parolek

Realizace: 2005-2006

Regionální letiště dosud můžeme vnímat jako objekty stojící v prostoru a obhlédnout jejich celkový tvar (v Bruselu nebo Frankfurtu vnímáme pouze interiéry). Může se tak uplatnit jejich formální i významová stránka jako vyznačení předělu mezi pozemským a vzdušným světem, mezi místem a cestou. Parolkův koncept brněnské odbavovací haly toho důsledně využívá. Nápaditý kompaktní tvar se zřetelně rýsuje nejen proti zelenému okolí, ale jistě i při pohledu z přistávajícího letadla, navíc v noci musí rozzářené střešní světlíky působit jako světla majáku.

Brněnské letiště

Aerodynamické zaoblení i šedý kovový povrch okamžitě vyvolávají asociaci leteckých forem. Křivka nad proskleným vstupem je zvoucí branou do jiného, vzrušujícího světa létání (nebo cesty do bezpečí domova). Jasná vnější forma stavby má svůj pendant v přehlednosti interiéru, který vytváří jediný prostor, do něhož - jako pod velký poklop - je vložen nižší trakt s odbavovacími přepážkami, obchody, bistrem v přízemí a čekárnou na střeše.

Současná česká architektura a její témata

Monografie Petra Kratochvíla z nakladatelství Paseka si klade za cíl zmapovat a představit čtenáři nejvýraznější stavby, rekonstrukce a jiné architektonické projekty realizované v prvním desetiletí 21. století.

Oblouková konstrukce, která se klene nad hlavou, působí monumentálně jak mohutností trubkových nosníků, tak svým rozpětím. Prostor neruší žádná vertikální podpora, proplétající se ocelové oblouky a příčky, hra světla vpadajícího dovnitř obloukovými světlíky dávají interiéru velkorysost, dojem vzdušnosti, ale i dynamický pohyb proměňujících se průhledů a perspektiv.

Technicko-konstrukční princip stavby je zde sice viditelně vystavován na odiv, ale nikoliv samoúčelně. Cítíme jeho logiku i statickou roli, navíc vnitřní rozmanitost je vyvážena a jakoby držena pohromadě vnější hladkou obálkou. Volba jasné, ukončené formy možná bude jednou klást překážky při případném dalším rozšiřování letiště, dosavadní dimenze spolu s modernizovanou starší (dnes příletovou) halou však zatím poskytuje dostatečnou rezervu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.