Za dobu restaurování jich bylo zhruba 40 a město jako investor je bralo velice vážně, řekl dnes novinářům šéf sboru, historik umění a restaurátor Ivo Hammer. Do vily dnes doprovázel svou ženu - nejmladší dceru stavebníků Danielu Hammer-Tugendhat.
PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII: Vila Tugendhat patří mezi jedinečné příklady meziválečné funkcionalistické architektury. Bývá označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury. Po dvou letech skončila její památková obnova za 156 milionů korun a otevírá se veřejnosti. Nahlédněte do jejích moderních prostor. Fotogalerii si prohlédněte ZDE |
Podle Hammera se většinu doporučení podařilo uplatnit, mnohdy přes právní a finanční těžkosti. Dílo, které restaurátoři a stavební firma odevzdali, podle něj odpovídá nejvyšším mezinárodním standardům. Jako příklad uvedl, že se do vily po letech vrátila část originální půlkruhové makasarové stěny, která vyznačuje jídelní kout. Badatel originál považovaný za ztracený našel díky studiu historických materiálů v menze právnické fakulty.
Do vily se po letech vrátila část originální půlkruhové makasarové stěny, která vyznačuje jídelní kout.
Primátor Roman Onderka (ČSSD) výsledek památkové obnovy označil za splněný slib a fantastickou práci. Obhajoval také vstupné, které pro delší z okruhů činí 350 korun na osobu. Vilu Tugendhat podle něj nelze srovnávat s běžnými muzei a ani vstupné nemůže být stejně vysoké jako do památkových objektů, kam se při prohlídce zároveň vejde 100 či 200 lidí. V případě vily Tugendhat může prohlídková skupinka čítat nejvýš 15 až 20 jednotlivců. Veřejnosti se památka otevře 6. března.
Převratná stavba TugendhatProjekt a tvůrce: Vilu vyprojektoval v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886 až 1969), který je považován za otce moderní architektury 20. století. Stavba začala vyrůstat na mírně svažitém pozemku v Brně - Černých Polích v červnu 1929. Majitelé se nastěhovali v prosinci 1930. Převratnost návrhu: Objekt je proslulý zejména proskleným hlavním obytným prostorem se zimní zahradou, jen náznakově děleným volnými stěnami. Architekt v projektu vdechl život své myšlence obyvatelného kontinuálního prostoru, prosklenými zdmi do domu vstupovalo okolí. Některá okna bylo možno zcela spustit do podlahy, což umožnilo ještě působivější splynutí interiéru s přírodou v zahradě. Objekt měl i originální vybavení, vedle nábytku i řešení koupelen, záchodů a topných těles. Stavba je přitom navenek nenápadná, do ulice ústí vlastně jen garáž. Hlavní obytný prostor, který je podle architektova návrhu jen náznakově dělen, se otevírá do zahrady. Vila totiž vznikla na pozemku, který se svažuje na jih a jejím obyvatelům se tak nabídl ojedinělý výhled na Brno. V úrovni ulice navrhl Mies kromě vstupu do domu i ložnice pro manžele, děti a vychovatelky, v suterénu bylo technické zázemí domu včetně laboratoře vášnivého fotografa Fritze Tugendhata. Nejdůležitější část vily, obrovský obytný prostor o rozloze téměř 250 metrů čtverečních, se nachází uprostřed. Konstrukce: Volně stojící dům má tři podlaží, z nichž každé má odlišný půdorys a průčelí. Budovu tvoří ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen subtilní pochromované pilíře. Původní vlastník: Vilu si objednal majitel brněnské textilní firmy Fritz Tugendhat (1895 až 1958). Jeho rodina tam bydlela jen osm let, tedy do roku 1938. V obavě před nacisty pak emigrovali do Švýcarska a následně do Venezuely. Další osudy budovy: Objekt za války zabrali Němci. Byl porůznu pronajímán, přestavován, ale také zdevastován vojáky. Po válce sloužil různým účelům, mimo jiné zdravotnictví. Počátkem 80. let přešel do majetku města Brna a začal sloužit k reprezentaci i k ubytování hostů. V 80. letech byla vila rekonstruována, podle expertů ne příliš šťastně. Mimo jiné přišla o řadu prvků původního vybavení. |
Ředitel správcovského Muzea města Brna Pavel Ciprian označil architektonické řešení za radikální. Mies podle něj zrušil hranice mezi místnostmi i interiérem a exteriérem, a tak ovlivnil architekturu celého 20. století.
