Kousek od pražské křižovatky na Andělu vznikla budova, která je zvenku nenápadná, ale o to kvalitnější. Uvnitř čekají tak trochu jiné kanceláře. Nájemce totiž chtěl, aby se tu jeho zaměstnanci cítili jako doma.
Architektonická kancelář D3A (v 90. letech působila pod názvem D. A. Studio) je neodmyslitelně spjata s transformací Smíchova v oblasti křižovatky Anděl. Podílela se na tvorbě urbanismu, podobě samotné křižovatky, obchodního centra i na návrzích šesti samostatných domů. Nyní k nim přidala sedmý – Palác Křižík II –, podle mého názoru zatím nejkvalitnější.
Chybí jen přechod přes Radlickou
Administrativní komplex, který vyrostl v proluce mezi ulicemi Radlická a Kováků, je složen ze dvou samostatných domů propojených vnitřní komunikací. Již tak složitý úkol, jak takovou stavbu umístit v dosti hlubokém bloku půdorysného tvaru písmene L, ještě ztížil požadavek městské části, který kázal zachovat podélnou prostupnost parcely pomocí otevřené městské pasáže. Ta by teoreticky mohla navazovat na pasáž v komplexu kin přes cestu, ale to by se město muselo pokusit o vytvoření přechodu přes rušnou Radlickou ulici. Myslím si, že by mělo.
Hmotově se dům chová velice konzervativně, vzorně navazuje na své sousedy. To se odrazilo i v naprosto bezproblémovém stavebním řízení. Přízemí je spolu s fasádou nejzajímavějším atributem domu. Je to logické: tam, kde je problém největší, jsou architekti nuceni přijít s nejinovativnějším řešením. Pasáž, která dům protíná, musí totiž překonat výškový rozdíl 1,5 metru. Blokem tak procházíte po plynulém dvouprocentním spádu, který se promítnul i do šikmosti podlah v hale přízemí, domostku spojovacího krčku a do podzemních garáží. Autoři se maximálně snažili o zapojení parteru do okolí. Z ulice Radlická ho budou tvořit dva samostatné obchody (kancelářská budova si tu ponechala jen úzký, avšak vizuálně velmi atraktivní vstup), eventuálně restaurace. Z ulice Kováků můžete zase nahlédnout do konferenčních místností, které lemují i vnitřní pasáž domu.
Pohled do interiéru: Beton, minimalismus a Vitra
Interiéry hlavních kancelářských prostor jsou řešeny radikálně, ale velmi charakterně, a snesou spousty improvizovaných úprav uživatelů. Technická jádra včetně toalet, kuchyní a skladovacího zázemí v bílých elegantních krabicích, veškerý nábytek dodaný legendární firmou Vitra, která je spoluprací se špičkovými architekty a designéry proslulá. Odhalené betonové stropy, které původně nebyly zamýšlené jako pohledové, ale kvalita provedení byla taková, že se autoři rozhodli ponechat je v tomto stavu.
Inspirace Googlem?
Jediným nájemcem (tedy nikoliv investorem) budovy se stal největší český internetový vyhledavač, který navíc do procesu přípravy vstoupil velice záhy, a měl tak i velké slovo během projektových prací. V budově najdeme několik ne úplně obvyklých prvků: horolezeckou stěnu ve vnitřním atriu na komunikační šachtě, lehátka na odpočinek tamtéž, posilovnu a dvě rozsáhlé střešní terasy (které se navíc budou ještě rozšiřovat) s dalekými výhledy pro zaměstnance. Zdá se, že nájemce se při tom nechal inspirovat Googlem, který je nadstandardní péčí o své zaměstnance proslaven.
Hodně se bude mluvit o předsazené fasádě a jejím stínění z panelů bíle natřeného tahokovu. Obsahuje vždy jednu fixní část (za kterou se v ulici Kováků skrývají větrací klapky) a dvě pohyblivé, které reagují na vnější světelné podmínky. Toto stínění měly doplnit vnitřní záclony, bohužel se tak děje pomocí běžných horizontálních žaluzií, což je myslím škoda. Zjemnění výrazu pomocí záclon (jako je tomu mimochodem v přízemních konferenčních místnostech) by domu celkově velmi prospělo. Za správné považuji rozhodnutí vytvořit obě fasády, čelící hodně odlišným podmínkám, vizuálně totožným způsobem (přestože jedna je otvíravá a druhá ne). Na mě nejvíce zapůsobilo vedení světla a atria, která slouží jak lepšímu provětrání (propojení s chladnějším prostorem garáže), tak přísunu přirozeného světla až do přízemí a do hloubky dispozice, zvláště u hlavní jednací místnosti. Až sousední fasáda domu poroste popínavkami, bude tento efekt ještě výraznější.
O stínění na východ orientované fasády se starají předsazené panely z bíle natřeného tahokovu.
O stínění na východ orientované fasády se starají předsazené panely z bíle natřeného tahokovu.
Z intenzivní stavební činnosti se musí vzpamatovat také dvorek mezi hlavní budovou a školicím centrem, osázeny budou i střechy a atria. Stane se tak přirozeně a tipuji, že i docela rychle. Budovy D3A jsou charakteristické tím, že po několika letech vypadají lépe než těsně po dokončení. Celá stavba navíc usiluje o získání jednoho z ceněných ekologických certifikátů, v tomto případě BREEAM Excellent, takže tepelná čerpadla, LED svítidla a inteligentní způsoby ovládání energií v budově jsou samozřejmostí.
Růžové garáže
Kvalita domu se dobře pozná na pozornosti, jakou autoři věnují zdánlivě podružným prostorům – chodbám, schodištím, garážím či toaletám. Zde je vše na špičkové úrovni, ovšem několikrát až na hraně experimentu. Na podlahu z pozinkovaných plechů, která odráží světlo do větší hloubky dispozice a z tohoto hlediska skvěle plní svůj účel, si nejspíš zaměstnanci budou nějaký týden zvykat. Radost mi udělaly garáže, nejen kvůli inteligentnímu rampovému uspořádání a růžové podlaze, ale i díky tomu, že se je podařilo propojit s garážemi sousedního objektu (který patří stejným investorům), a nemusel se tedy budovat další vjezd.
FAKTA:Investor: Smíchov Terrasse Architekt: D3A – Tomáš Prouza, Eva Macková, Linda Audyová, Jan Bürgermeister, Petr Jehlík, Šárka Sojková, www.d3a.cz Generální projektant: Real Development Design Generální dodavatel stavby: VCES Dokončeno: 2012 |
Vždy, když vidím podobný výsledek, zamrzí mě, že si práci u podobných kanceláří, jako je D3A, neobjednává i veřejný sektor. Jak by mohly např. vypadat nové stanice metra, kdyby se jejich architekt vybíral podle kvality, a nikoliv podle ceny, si snad raději ani nechci představovat, abych se zbytečně netrápil. Pomocí architektonických soutěží by město mohlo takovéto výsledky získat. Záleží pouze na něm a jeho vedení.