V našem nepravidelném seriálu věnovaném stavbám, jež navrhli významní zahraniční architekti, jsme si z karlínského River City již všimli obří kýlové stavby zvané Danube (Dunaj), kterou navrhl známý ateliér Kohn, Pedersen, Fox. Ten je také autorem další budovy, stojící mezi Dunajem a Amazonkou (už mne ty anglické názvy zlobí!), jež se jmenuje Nile House, takže vlastně Nil.
Dunaj je vtipný svým tvarem, který připomíná obří loď, jež právě zakotvila v karlínském přístavu – a to není nijak nereálná představa, přístav v Karlíně kdysi skutečně fungoval. Amazonka je ovšem neméně originální. Zpodélného kvádru vystupují směrem do ulice tři „mosty“ s kancelářemi.
Z podélného kvádru vystupují směrem do ulice tři „mosty“ s kancelářemi. Toto oživení a útlé trakty mimo jiné umožňují přímé větrání všech prostor, takže odpadá dnes od administrativních budov neodmyslitelná klimatizace.
Toto oživení a útlé trakty mimo jiné umožňují přímé větrání všech prostor, takže odpadá dnes od administrativních budov neodmyslitelná klimatizace. Průčelí s pásy leštěné a hrubé světlé žuly je navíc prořezáno vertikálními okenními otvory nepravidelných tvarů, které připomínají nějaké abstraktní plátno, ale autoři ho prý odvodili od charakteristického sgrafitového motivu pražských renesančních paláců.
Uvnitř stavby je především obrovská hala na výšku všech pater, takže tu vzniklo příjemné a vzdušné prostranství. Na stěnách jsou barevné textilní žaluzie a v atriu je řada vodních prvků a zeleně, takže název není tak úplně od věci. Z ekonomického hlediska to sice vypadá dost nehospodárně, ale ve skutečnosti se tahle koncepce vyplatí, protože v takovém interiéru se lidé cítí lépe a zřejmě pak také lépe pracují.
Předchůdcem tohoto velkorysého řešení byl mrakodrap Fordovy nadace v New Yorku, postavený v šedesátých letech minulého století podle projektu architekta Kevina Roche. V jeho obří vnitřní hale dnes rostou desítky metrů vysoké palmy a kanceláře jsou umístěny jen po obvodu stavby.
Tvůrci společenských center
Je čas říci si něco o autorech karlínského paláce. Projekt je dílem známého dánského ateliéru schmidt hammer lassen (píšou se zásadně s malými písmeny), který má za sebou řadu ceněných staveb. V roce 1986 ho založili architekti Morten Schmidt, Bjarne Hammer a John F. Lassen. Mne nadchla jejich dostavba Dánské královské knihovny přímo v centru Kodaně, která byla dokončena v roce 1999 na základě vítězného soutěžního návrhu z roku 1993. Budova je dnes známá jako Black Diamond (Černý diamant) a tvoří ji tmavé kubusy obložené zimbabwskou černou žulou a propojené prosklenými konstrukcemi, které zastřešují velkou dvoranu plnou denního světla.
Interiérům dominuje bílá barva zvlněných balkonů a lávek, z nichž je impozantní výhled na kodaňský přístav. Celý tento mohutný komplex je vtipně propojen s historickou neogotickou budovou. Výrazným výtvarným dílem je obří stropní freska Pera Kirkebyho. Vknihovně je rovněž umístěna koncertní síň, muzeum fotografie a další kulturní zařízení. Je to skutečně živé společenské centrum města.
Knihovna v Kodani
Dalšími významnými realizacemi dánského studia schmidt hammer lassen jsou kulturní centrum v grónském městě Nuuku nebo Muzeum výtvarného umění v dánském Aarhusu. K ceněným stavbám patří nedávno dokončený Paddington Green Campus v londýnském City of Westminster College, za něž získali autoři cenu Královského institutu britských architektů (RIBA).
Jen tak mimochodem, stejné ocenění obdržel kdysi také český architekt Jan Bočan za svůj projekt naší londýnské ambasády. Nejen ten uvidíme brzy na Bočanově posmrtné výstavě, která začíná 14. prosince v pražské Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí.