I když magazín dostal neoblíbené vysílací časy, našel si své příznivce téměř okamžitě a na úspěšných 50 dílů dnes vzpomíná nejeden designér či architekt. Styl vznikl díky úsilí a skvělé práci jeho dramaturgyně Nory Obrtelové z brněnského studia ČT.
Kdy a proč jste se o design začala zajímat?
"Myslím, že jsem vždycky vnímala prostředí, ve kterém lidé žijí, a delší pobyty v zahraničí mě v tomto směru obohatily. Začala jsem si všímat, z čeho se určitý životní styl skládá, a to mě samozřejmě přivedlo k architektuře a designu i každodenních předmětů. Cíleně jsem se o český design – ať předválečný nebo současný začala zabývat až v okamžiku, kdy jsme s kamarády – režiséry, novináři – začali připravovat pořad s touto tematikou Kromě toho, že mě trápil všeobecně převládající názor, že design je něco luxusního, nedostupného a že podobné je to s prací architekta, mrzelo mě, že nikdo kromě odborníků moc nezná šikovné české designéry, kteří uspěli i v zahraničí. Když pak Styl skutečně vznikal, ponořila jsem se do toho světa hlouběji. Ale ještě bych chtěla poopravit vaši pochvalu, že Styl vznikl díky mé práci – každý takový projekt je kolektivní dílo, na jeho výsledné podobě se podílí mnoho lidí – kameramani, scénáristé, režiséři, produkce."
Na tuto znělku se příznivci designu těšili. Jejím autorem je Jan Kremláček a na televizních obrazovkách s eobjevila celkem padesátkrát.
Česká televize byla v té době jedinou stanicí, která vysílala pořad zaměřený na architekturu či design. Musela jste za vznik Stylu hodně bojovat?
"Pořad o designu, architektuře a životním stylu jsme z Brna nabízeli do programové nabídky od roku 2004. Tehdy jsme uvažovali o měsíčníku… A v roce 2005 jsme dostali nabídku připravit týdeník – prostě tehdy potřebovali zaplnit vysílací schéma, někdo si vzpomněl, že je tam naše přihláška. Museli jsme se rychle rozhodnout a pak jsme za pochodu vyráběli všech 54 dílů. Později jsme spíš museli bojovat za naši koncepci – ve srovnání s těmi „kutilskými“ pořady jsme dostali elitářskou nálepku a taky jsme neměli takovou sledovanost."
V rámci pořadu si vybavuji díl zabývající se mladým designem, vzpomenete si, co vás tenkrát nejvíce zaujalo?
"Nevím, který konkrétní díl máte na mysli, mladí designéři se objevili ve více tématech. Samozřejmě, že si nešlo nevšimnout slibných talentů, jako byl Maxim Velčovský, Jan Čtvrtník, Jan Čapek, Hanka Maršálková, Petr Korecký Jakub Polanka a mnoho dalších, kteří všichni skvěle uspěli, ale zajímavých bylo hodně i méně viditelných tvůrců – manželé Mochalovi, tvůrci porcelánu White fruits …."
Co se vám vybaví dnes, když se řekne mladý český design?
"Překvapuje mně jeho vysoká kvalita – to je dáno úrovní našeho školství, ale hlavně zlepšující se schopnost mladých designérů se prosadit v zahraniční konkurenci. To, že se Jakub Polanka dostane do ateliéru Philippa Starcka nebo Lucie Koldová k Ariku Levymu může vypadat jako banalita, ale myslím, že jsou to doklady tvořivosti našich lidí. Pak se mi taky vybaví jedna obecná potíž – a to je uplatnění v praxi, ale i to se začíná lepšit, protože výrobci si uvědomili, že bez dobrých designérů mají jejich výrobky horší pozici na trhu. Těch osvícených začíná přibývat, takže snad se mladí designéři budou tímto oborem živit."
Myslíte si, že v dohledné budoucnosti vznikne něco podobného, jako byl Styl?
"Velice v to doufám – právě teď připravujeme pro programovou radu ČT prezentaci, kde nabízíme novou verzi cyklu Styl. Princip by měl být stejný – v podstatě monotematické díly, kde se z několika úhlů pohledu skládá obraz daného fenoménu. Jako inovaci a obohacení chceme nabídnout Styl na cestách – nahlédnutí za hranice může ukázat nejen, co se děje venku, jinou mentalitu ve vztahu k designu, ale hlavně se ukáže kontext. A v tom se český design a architektura nemusí za nic stydět. České díly pak zmapují nejpodařenější realizace a zajímavá témata. Pokud před programovou radou naši představu obhájíme, tak se diváci mohou těšit od podzimu 2013 na pokračování Stylu."
Rozhovor vyšel ve speciální příloze Lidových novin pro festival designSUPERMARKET.