Lidovky.cz

Experimentální architektura? První ročník bienále v Praze

Slovensko

  7:00
Nové materiály, pokrokové technologie, 3D tisk a posouvání hranic, to vše v souvislosti s architekturou. Vysoká škola uměleckoprůmyslová připravila ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera první Bienále experimentální architektury, které by rádo oživilo diskuzi o zatím opomíjeném směru architektury.

Tadeáš Klaban, VŠUP

Experimentální architektura se v akademickém prostředí soustředí na nové technologie v navrhování a prezentování architektury a na posouvání hranic v oboru. V praxi se její tvůrci věnují možnostem využití nových stavebních materiálů a postupů. Českému publiku jsou asi nejznámější realizace Kunsthausu (Peter Cook) a Murinselu - kavárny s amfiteátrem (Vito Acconci) uprostřed mostu v rakouském Grazu, automobilky BMW v Lipsku, muzea vědy Phaeno ve Wolfsburgu či plaveckého stadionu pro loňské Olympijské hry v Londýně (Zaha Hadid).

Zaha Hadid: Plavecký stadion

Výstava, která začala ve čtvrtek 25.4., představí 75 modelů z deseti akademických ateliérů Rakouska (Vídeň a Innsbruck), Slovenska (Bratislava) a Česka (Praha). Kurátorsky ji připravili Imrich Vaško a Martin Gsandtner, vedoucí pražského ateliéru Architektura 3 na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové. „Bienále experimentální architektury v Praze je mezinárodní platformou mapování aktuálních tendencí a metod architektonického navrhování. Bylo založeno na konci roku 2012 ateliérem A3 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Galerií Jaroslava Fragnera jako reakce na alternativu současného stavu architektonického výzkumu, jenž je důsledkem radikálně  se měnícího světa nových filozofií a technologií,“ vysvětlil důvod konání bienále Imrich Vaško.

Co konkrétně bude na výstvě k vidění?

RAKOUSKO: Vídeň a Innsbruck

Na bienále budou představeny tři magisterské a dva postgraduální programy z vídeňské uměleckoprůmyslové akademie die Angewandte, konkrétně Institutu architektury (IoA), jehož děkanem je uznávaný statik Klaus Bollinger (např. stavba a technologie Kunsthausu v Grazu či BMW centrum v Mnichově). Vedoucími magisterských studií jsou významné osobnosti experimentální architektury: nejmladší a první laureátka Pritzker Prize Zaha Hadid, držitel ceny benátského bienále architektury Zlatého lva Greg Lynn a lídr úspěšného studia Asymptote Architecture Hani Rashid. Studenti z celého světa se zde učí technologii (CAD/CAM, počet kurzů je dokonce vyšší než na vídeňské Technice), strukturální design (napojení na nejnovější výzkum a produkci, tedy na praktické a ekonomické aspekty), energetický design (výzkum a propojení udržitelnosti a parametrické architektury), stavební konstrukci (technologie a estetická stránka architektury), teorii architektury a výtvarného umění, digitální design a digitální produkci (CNC řezání, řezání laserem, 3D tisk, nové digitální výrobní postupy a technologie).

Postgraduální programy vedou Hernan Diaz Alonso, zakladatel a ředitel další významné instituce věnující se experimentální architektuře Southern California Institute of Architecture v Los Angeles a Reiner Zettl, renomovaný historik umění a teoretik experimentální architektury, přednášející rovněž na vídeňské Akademii výtvarných umění.

Thomas Buseck, Studio Patrick Schumacher

Dalším zástupcem rakouské scény je poměrně krátce fungující Institut pro experimentální architekturu při innsbrucké univerzitě, kterou založil Patrik Schumacher (partner v Zaha Hadid Architects, jenž také založil a řídí Design Research Lab na Architecture Association School of Architecture v Londýně). Institut vznikl na základě Schumacherova působení v ateliéru Zahy Hadid ve Vídni, představuje tedy „druhou vlnu“ výzkumu experimentální architektury v Rakousku. V současné době převzal vedení ateliéru Marjan Colletti. Na bienále jsou prezentovány projekty studentů obou architektů. Marjan Colletti přednáší rovněž na prestižní Bartlett School of Architectuure v Londýně, innsbrucký institut je tedy ovlivněn vídeňskou die Angewadte (s britskou profesorkou Hadid a americkými profesory Lynnem a Rashidem) a díky úzkému sepjetí s londýnskou scénou posouvá přístup a výzkum experimentální architektury jiným směrem.

SLOVENSKO: VŠVU

Slovenskou scénu zastupuje Peter Stec, absolvent die Angewandte a Princeton University, vedoucí Katedry architektonické tvorby a Ateliéru architektury II na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Škola je otevřená současným vlivům vídeňského i mezinárodního diskurzu, využívá geografické blízkosti akademického výzkumu die Angewandte k častým pozváním kritiků a výměnám informací, čehož jsou dokladem také modely vystavené na bienále. Vznikly na základě spolupráce ateliéru s Galem Moncayem, ekvádorským umělcem a architektem působícím ve Vídni a tvořícím mimo jiné interaktivní instalace. Moncayo studentům představil nejnovější technologii práce s informacemi k modifikaci prostoru, založenou na otevřené elektronické platformě Arduino. S implementací studentům pomáhal tým programátorů Matsuko. Ateliér prezentuje své nové experimenty s evoluční architekturou a s prostory přizpůsobujícími geometrii různým vlivům (od počasí až po hluk), přístupnými rovněž interakci s návštěvníky výstavy.

ČESKÁ REPUBLIKA: ČVUT  a VŠUP

Českou experimentální scénu zastupují dva ateliéry. Miloš Florián spolu s Lukášem Kurillou jako asistentem vede ateliér FLO│W na Fakultě architektury při Českém vysokém učení technickém v Praze od roku 2004. Hlavní oblastí Floriánova zájmu je sklo jako konstrukční materiál, inteligentní pláště budov, konstrukce volných forem, technologie CAD/CAM a nanotechnologie. Podílí se rovněž na vědecko-výzkumné činnosti ČVUT. Kurilla se zabývá především otázkou hledání syntézy lidské intuice a digitálního světa a vývojem softwarových nástrojů pomáhajících architektům zejména ve fázi konceptu.

Vedoucími druhého ateliéru jsou Imrich Vaško a Martin Gsandtner. Ateliér Architektura 3 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vznikl před dvěma lety jejich příchodem na školu. Pedagogicky spolupracují od roku 2008, vedli studio labarch na VŠVU v Bratislavě a od roku 2011 pokračují ve výzkumu procesu interaktivního designu a průniku digitálního morphomimetického a genetického navrhování. Důležitou součástí jejich navrhování jsou parametrické a algoritmické reflexe, performativní prostředí a CAD/CAM technologie.

Bienále experientální architektury

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.