Lidovky.cz

Müllerova vila i Palác Euro. Haarlem ukazuje funkcionalismus ČR

Design

  7:00
Výstava Pražský funkcionalismus, která je až do poloviny září k vidění v holandském Haarlemu, představuje nejlepší díla pražské funkcionalistické architektury a potvrzuje úzké kontakty mezi holandskou a československou architekturou v meziválečném období. Zahájení výstavy v ABC Architectuurcentru v Haarlemu bylo součástí Dne architektů, který se koná v Nizozemí každoročně 22. června.

BYTY, KINO OKO, J.Stockar-Bernkopf, J. Solc foto: NTM

Výstava obsahuje 38 výstavních panelů a šest modelů, které se věnují tématům jako bydlení, církevní stavby, školy apod., a podává tak ucelený obraz o funkcionalistických projektech v Praze. Nechybí zde archivní snímky architektonických skvostů modernity českých architektů, například Müllerova vila architekta Adolfa Loose, výstavní síň Mánes od Otakara Novotného nebo katolický kostel sv. Václava, jehož autorem je Josef Gočár. Nabídku však rozšiřují také velkoformátové fotografie a model pozoruhodné stavby vila Palička, kterou navrhl nizozemský architekt Mart Stam. Jedná se o jedinou stavbu v pražské výstavní kolonii rodinných domů Baba, na jejímž projektu se podílel architekt ze zahraničí.

OSADA BABA

Kategorii současné architektury prezentuje na této přehlídce Palác Euro (DaM), zrekonstruovaný Veslařský klub Slavia (ADR) a rodinný dům Libuš (OK PLAN architects), navazující na nejlepší a tradiční díla českého funkcionalismu.

Praha jedním z center meziválečné architektonické avantgardy

Funkcionalismus jako architektonický směr se začal prosazovat ve 20. letech 20. století. V období před 2. světovou válkou byla města Praha, Brno a Zlín považována za centra české a evropské funkcionalistické architektury. „Československo bylo v meziválečné éře liberální demokratickou zemí, navíc velmi tolerantní vůči různým architektonickým stylům - od neoklasicismu až po avantgardní funkcionalismus - tím se podobalo Holandsku a mezi oběma zeměmi byly také čilé kontakty,“ vysvětluje architekt Zdeněk Lukeš, který je spolu s Danem Mertou autorem koncepce výstavy. „Praha pak patřila k předním centrům evropské architektonické avantgardy, což se snaží dokázat i naše výstava,“ dodává Lukeš.

Nizozemský funkcionalismus v souladu s tradičními hodnotami: strohost, jednoduchost, střídmost

Funkcionalismus má dlouhou tradici taktéž v Nizozemsku, kde je spíše znám pod pojmem Het Nieuwe Bouwen. Byli to pak právě Nizozemci, kteří se díky svému předchozímu bohatému modernistickému vývoji a zároveň čilým zahraničním kontaktům významně podíleli na rozšíření a rozvoji tohoto stylu ve světě. Realizace staveb jako je například vila Sonneveld v Rotterdamu z roku 1933, Schröderhuis od Gerrita Rietvelda v Utrechtu, komplex sanatoria Zonnestraal v Hilversumu či Všeobecný plán rozšíření Amsterodamu z roku 1934 dodržující principy funkčních městských zón ukazují, že zásady funkcionalismu padly v Nizozemsku na úrodnou půdu.

Výstava obsahuje 38 výstavních panelů a 6 modelů dokumentujících nejvýznamnější funkcionalistické projekty v Praze.

„Funkcionalismus v Nizozemsku je podobně jako v české architektuře zastoupen v soukromé, průmyslové i občanské výstavbě. Jeho další vývoj ovšem nebyl ideově přerušen a po 2. světové válce tak mohl nadále volně pokračovat. Navíc přirozeně navazuje na tradiční nizozemské hodnoty, charakter a ideje, jež se odráží ve strohosti, jednoduchosti a střídmosti“, uvedl Miroslav Pavel, historik architektury, který absolvoval studijní stáž na Univerzitě v Groningenu a touto problematikou se zabývá.

Madrid, Riga, Tel Aviv, Haarlem. Další zastavení v Eindhovenu?

Výstava v Haarlemu vznikla ve spolupráci Českého centra Haag a Galerie Jaroslava Fragnera a, jak uvedla Hana Schenková z Českého centra, je to již třetí společný výstavní projekt. Nizozemí ovšem není prvním zastavením této výstavy, kterou připravila Galerie Jaroslava Fragnera spolu s Hlavním městem Prahou jako putovní projekt pro zahraničí. Představila se již v Madridu, Rize a Tel Avivu. Po skončení v Haarlemu ji čekají další místa, ale možná ještě zůstane v Nizozemí. „Projevili o ni totiž zájem i na Technické univerzitě v Eindhovenu,“ uvedla Klára Pučerová, kurátorka pražské Galerie Jaroslava Fragnera.

FUNKCIONALISMUS Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze shrnout jednou větou: Forma následuje funkci. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů, bez jakýchkoliv dekorativních prvků. Používají se v ní převážně materiály jako ocel a železobeton. Typickými znaky konstruktivismu jsou skeletové konstrukce, pásová okna, ploché střechy, dále časté použití visutých teras, rampových schodišť apod. Průčelí velkých budov jsou často uspořádána na principu zlatého řezu. Od konce 20. let do konce 70. let 20. století byl vedoucím architektonickým slohem. Mezi nejznámější architekty funcionalismu ve světě patří Le Corbusier, Walter Gropius, Ludwig Mies van der Rohe, Frank Lloyd Wright nebo Oscar Niemeyer. Z českých architektů potom Bohuslav Honzík, Pavel Janák, Bohuslav Fuks, Jaroslav Fragner, Jan Gillar a jiní. DEN ARCHITEKTURY Den architektury vyhlásila Mezinárodní unie architektů v roce 1985. Nizozemsko bylo první evropskou zemí, která tuto dnes již každoroční manifestaci s cílem přiblížit architekturu co nejširší veřejnosti v roce 1986 uspořádala. Ačkoli tento architektonický svátek později připadl na první říjnové pondělí na Světový den lidských sídel, v Nizozemsku se Den architektury nadále slaví v původním termínu. Poslední či předposlední červnový víkend jsou zpřístupněny výjimečné nizozemské stavby a architektonická studia, probíhají diskuse s architekty a realizátory staveb, konají se výstavy, přednášky, filmové projekce a workshopy, pro cyklisty a turisty jsou připraveny speciální stezky. Letošním tématem bylo „24 hodin nonstop architektury“.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.