Módní story vám ukážeme v nově památkově chráněném Nákladovém nádraží Žižkov v Praze (letos je jedním ze superstudií Designbloku) a renomovaný průmyslový designér Alexius Appl vám prozradí, co si o designu myslel na konci padesátých let, když si jako dělník-nástrojář dodělával po večerech maturitu.
Dům, který nestárne
Brněnská Vila Tugendhat německého architekta Miese van der Rohe je dům s bouřlivou minulostí, kterou se mimo jiné prohnaly nacisté i krasnoarmějci. Méně již se ví, že zde po válce sídlila Škola ladného pohybu Karly Hladké – nejden proto jsme zde fotili sólisty baletu brněnského Národního divadla. Domem nás pak provedla architektka Iveta Černá, dlouholetá ředitelka vily.
Podívat se do funkcionalistického skvostu, nejdražšího rodinného domu moderní architektury i nejlépe zrekonstruované stavby Miese van der Rohe na světě, není jednoduché. Vyprodáno je totiž na čtyři měsíce dopředu.
My jsme ve vile dokončené v roce 1930 mohli se sólisty baletu Národního divadla v Brně strávit celý den a vnímat tak atmosféru domu, kde osm šťastných let prožili stavitelé vily, Greta a Fritz Tugendhatovi se třemi dětmi, aby se zde vzápětí konaly opulentní nacistické večírky a řádila kavalérie Rudé armády. Krátce tam působila Karla Hladká se svou taneční školou, později se zde konal rehabilitační tělocvik a v 80. letech minulého století scházely politické špičky tehdejšího režimu. V neposlední řadě zde v roce 1992 byla podepsána smlouva o rozdělení Československa.
Dnes je pietně zrekonstruovaný dům v brněnské čtvrti Černá Pole památkou UNESCO a Iveta Černá potvrzuje, že za rok po rekonstrukci jej vidělo 45 000 návštěvníků.
Čím si tento zájem vysvětlujete?
Světová veřejnost je o tomto domě velmi dobře informována. Nezapomínejme, že Ludwig Mies van der Rohe patří ve Spojených státech spolu s Frankem Lloydem Wrightem k ikonickým architektům 20. století. Ale nejde jen o Spojené státy - Mies van der Rohe byl posledním ředitelem německé školy Bauhaus a učinil nesmazatelnou stopu i v evropské architektuře. V Evropě je známý jeho Barcelonský pavilon z roku 1929 - proto plyne velký zájem o vilu i ze španělských zemí.
V roce 1939 odchází Mies z Německa do emigrace, v té době už bez pasu, zabaveném Hitlerem, přestože byl velkým přítelem Adofla Speera. Odešel do Chicaga, kde se stal ředitelem slavné IIT (Illionis Institute of Technology) a kde vychoval novou generaci architektů. Navíc v roce 1956 postavil v New Yorku mrakodrap firmy Seagram a nedaleko Chicaga v Pensylvánii stojí další slavný Miesův rodinný dům, Farnsworth House. Krásně vše shrnul Dirk Lohan, architekt a Miesův vnuk – podle něj je Miesova nejvýznamnější evropská stavba rezidenční architektury vila Tugendhat a poslední nejvýznamnější Farnsworth House. Mimochodem vilu navštívil nedávno, poprvé od roku 1969, a prohlásil, že jde o nejlépe opravenou Miesovu stavbu na světě. To byla pro nás obrovská satisfakce.
Polovina návštěvníků vily je ze zahraničí, jak ji vnímají Brňané?
Do jejich povědomí se dům dostával hůře. Ale s potěšením mohu říci, že Brňané už vilu Tugendhat vnímají jako vlajkovou loď města. Už se nestává to, co před deseti lety, že lidé tu čekali zlacené stropy a dekorovaná zábradlí a byli velmi překvapeni futurismem domu. Navíc nejen architekti a kunsthistorici, ale i běžní návštěvníci, chtějí vidět do střev domu – ukazujeme kuchyni, přípravnu jídel, technické zázemí domu. Striktně dodržujeme 8 prohlídek za den po 15 lidech, šest dní v týdnu. Nechceme dům z komerčních důvodů ničit, máme také podepsané udržovací smlouvy s restaurátory, kteří chodí pravidelně kontrolovat interiér - případné nedostatky okamžitě opravujeme.
Ředitelkou vily jste od roku 2002, rekonstrukce trvala dva roky. Co na ní bylo časově nejnáročnější?
Týmy odborníků ze šesti evropských zemí tu vyhodnocovaly stav autenticity objektu – jde o nejautentičtější architektonickou realizaci Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě.
Co tím přesně myslíte?
V žertu říkám, že jedinou výhodou komunistického režimu byl nedostatek peněz. Tento dům tedy proto nebyl podroben pravidelné opravě, rekonstrukci či přestavbě, jako se to stalo Miesovým realizacím v západním Německu v 60. až 80. letech. Původní místa byla v letech 2010-2012 pietně restaurována, což znamenalo až třetinový finanční nárůst rekonstrukce. Bylo by mnohem méně finančně náročné dům zbořit a postavit nový.
Více si přečtete v rozhovoru Evy Hlinovské v aktuálním čísle Esprit LN Design.
V Espritu LN Design, který najdete vložený do Lidových novin se středu 2. října, vychází také:
Designblok začíná. Letošní největší přehlídka designu, která slaví své 15. výročí, se letos koná mimo jiné v industriálním prostoru Nákladového nádraží Žižkov. Každý rok nás totiž pořadatelé Designbloku seznamují nejen s novinkami, ale představují i zajímavou, polozapomenutou pražskou lokalitu. Nádraží, které jen o vlásek uniklo zbourání, mezi ně bezpochyby patří. A právě v této letos nové národní kulturní památce pro vás fotograf Radek Brousil s kolegyní Terezou Kozlovou vytvořili titulní stranu Espritu a také módní story unvitř časopisu.
Rozhovor s Alexiem Applem. V rozhovoru editorky Espritu Veroniky Bednářové a fotografa Davida Tureckého se vám představí vášnivý letecký modelář, rybář a doyen oboru průmyslový design, docent a akademický sochař Alexius Appl. Několikanásobný laureát ocenění Vynikající design dnes šéfuje Ústavu průmyslového designu na FA ČVUT a i když vyhrožuje, že půjde do důchodu, jeho studenti ho tam rozhodně pustit nechtějí. Ve vzpomínkách na jeho ne vždy jednoduchý běh profesním životem se mimo jiné dozvíte o proměnách českého průmyslového designu v druhé polovině dvacátého století. A v neposlední řadě - uvidíte Applovy zahradnické nůžky, které se vyrábějí a prodávají celých čtyřicet let!
