"Ta doba je obrovsky zajímavá, v kontrastu s 50. lety svobodou, otevřeností novým trendům. Cílem je toto v Plzni zatím opomíjené období alespoň rámcově poznat a připomenout největší architektonické hodnoty, které v uvedené době ve městě vznikly," uvedl autor výstavy Petr Domanický.
Plzeň začala v 60. letech procházet nebývalou urbanistickou proměnou, byla zahájena výstavba panelových sídlišť a razantní přestavba centra. Vznikl také první územní plán, jenž byl schválen. Počítal s plošnými demolicemi v centru, rozšířením silnic.
Řada projektů z té doby měla celostátní význam, kromě věžových domů na Borech a pavilonů výstaviště také zimní stadion. Ten patří k nejzajímavějším a dosud zachovaným stavbám. "I přes některé následné zásahy, které mu ublížily, je ten princip stále zachován a opravňuje k tomu, aby byla stavba zařazena mezi kulturní památky," uvedl Domanický. Stadion je zajímavý propojením kuriózního konstrukčního a výtvarného řešení. "Po stranách tribun jsou vybudovány deltoidy, do nichž jsou zavěšena ocelová lana, na nichž je uložena střecha objektu. Deltoidy vytvářejí i prolamované charakteristické průčelí," vysvětlil Domanický.
Plzní a chátrajícími památkami se zabýval i mladý filmař Vojtěch Žák. Podívejte se na jeho snímek o lázeňském komplexu na Denisově nábřeží, který představil na filmové přehlídce v Rotterdamu! |
Z dalších dochovaných staveb některé zřejmě brzy zaniknou, zvažuje se například přestavba i možné zbourání obchodního domu Prior, nejasný je osud interiéru Komorního divadla.
Dobové fotografie i neon
Kromě dobových fotografií, originálních návrhů a reprodukcí plánů, časopisů, knih a předmětů z domácnosti je k vidění také socha Jana Kodeta, model takzvané Rybářské bašty a funkční model neonového poutače, tedy zmenšenina poutače z brány plzeňského výstaviště.
K výstavě, která potrvá do 9. února, vychází i publikace, součástí je doprovodný program. Podrobnosti naleznete ZDE.