Přestože světové umělecké scéně, alespoň pohledem cen z aukčních síní, dominuje stále malba a sochy, tuzemsku vládne konceptuální umění. Tomu odpovídají i přední místa v žebříčku nejvýznamnějších českých umělců Art Indexu od J&T. Prvních pět pozic opanují výtvarníci zaměření na konceptuální umění. Koťátková je v žebříčku třetí.
V současnosti patří mezi nejvýraznější jména, kterým se daří i v zahraničí. Před několika lety dostala Cenu Jindřicha Chalupeckého. V loňském roce měla samostatnou výstavu v Oxfordu. Byla to její první samostatná výstava ve Velké Británii. Nyní je držitelkou ocenění Dorothea von Stetten-Kunstpreis 2014, který je určena umělcům do 36 let. Ta se uděluje každé dva roky, počátky udílení sahají do roku 1984.
„Do soutěže o Dorothea von Stetten-Kunstpreis není možné se přihlásit a umělci musejí být nominováni nezávislými odborníky z oboru – letos tak bylo v širší nominaci devět českých umělců, z nichž porota vybrala pět do užšího výběru, jejichž dílo nyní vystavuje Kunstmuseum Bonn,“ vysvětlila Monika Štěpánová, ředitelka Českého centra Berlín.
Právě v německém hlavním městě má Koťáková další výstavu nad rámec vítězné prezentace v Bonnu. Expozice v tamní Schinkell Pavillonu je její vůbec první sólovou výstavou v Berlíně.
Umění či neumění
Pojem konceptuální umění bylo na přelomu roku v tuzemsku v kulturních kruzích hojně skloňované, a to zejména díky výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého ve Veletržním paláci v Praze. Laureátem se stal Dominik Lang. Jeho dílo bylo následně podrobeno velké kritice a vzbudilo nemalé vášně. Odborná a laická veřejnost se přela o kvalitách a estetických hodnotách díla. Vzniklo dokonce příznačné označení, že jde o díru v překližce.
Přestože výtvarná scéna nepatří mezi mainstreamová témata, právě ona díra v překližce se stala natolik kontroverzní, že se debata o konceptuálním umění přenesla i na sociální sítě.
