Lidovky.cz

Projděte si Hietzing, vídeňskou Ořechovku

Pohled Zdeňka Lukeše

  6:26
Původně malá viniční ves za branami Vídně se na počátku 20. století proměnila v luxusní vilovou čtvrť.Terén se mírně svažuje k říčce Wien, je tu spousta zeleně, zámek Schönbrunn a hlavně dobrá společnost: v Hietzingu jihozápadně od centra Vídně si už od počátku 20. století staví vily městská smetánka. A mnozí autoři pozoruhodných staveb jsou spojeni s českými zeměmi.

Langerova vila v Hietzingu z počátku minulého století je málo známou prací slovinského architekta Jožeho Plečnika. Průčelí pokrývá naturalistický květinový dekor. foto: Zdeněk Lukeš

Dnes navštívíme opět rakouskou metropoli Vídeň. V říjnu jsme se seznámili se speciální císařskou zastávkou metra (Orientace LN, 4. 10.) a secesním pavilonem na Karlově náměstí (Orientace LN, 25. 10.). Tentokrát se vypravíme na procházku po Hietzingu - čtvrti, kde najdeme četné zajímavé stavby z první poloviny minulého století, jejichž autoři mají mnohdy vazbu na české země.

Hietzing byl původně malou viniční vsí. Její význam vzrostl, teprve když na jejím východním okraji vznikl areál barokního císařského zámku Schönbrunn s velkým parkem. Později Hietzing pohltil další obce v okolí a stal se součástí metropole jako jeho XIII. distrikt.

Zahradní průčelí Steinerovy vily z roku 1910 od Adolfa Loose.

Čtvrť měla ty nejlepší předpoklady k tomu, aby se stala domovem úspěšných a bohatých, takovou vídeňskou Ořechovkou: nachází se nedaleko centra, glanc jí dodává zámek Schönbrunn, terén mírně stoupá a je tu spousta zeleně. Stejně jako ve čtvrti Hohe Warte na opačném konci města zde dnes najdete ty nejvýstavnější vídeňské vily.
Velký rozkvět zažila čtvrť v první polovině 20. století - právě tehdy tu vyrostla řada vil projektovaných nejvýznamnějšími architekty. V jednom ze starších domů ve Feldmühlgasse 11 se v roce 1911 usadil také známý představitel vídeňské secese Gustav Klimt (1862-1918).

Dříve ostuda, dnes pýcha Vídně

Ten dům jsem před lety navštívil. Byla to tehdy ostuda rakouské metropole. Stavba ve zpustlé zahradě, v níž slavný malíř vytvořil svá proslulá plátna, byla zdevastovaná a zdálo se, že ji už nic nemůže zachránit. Přesto pořadatelé konference, jíž jsem se tehdy zúčastnil, neváhali akci zinscenovat právě tam, aby upozornili na bídný stav objektu.

A přineslo to své plody: letos v létě byl Klimtův dům vzorně opraven a dnes je přístupný veřejnosti. Zčásti byl rekonstruován i interiér s nábytkem z uměleckých dílen Wiener Werkstätte, navržený Klimtovým kolegou z vídeňské Secese JosefemHoffmannem (1870-1956, narozen v moravské Brtnici).

Hoffmann pak vytvořil v Hietzingu i další významné dílo: vilu Skywa-Primavesi, kterou najdeme v Gloriettegasse 18. Majitelem stavby, postavené ve stylu klasicizující secese v letech 1913-1915, byla známá rodina Primavesiů, jež působila také v Olomouci, kde jim rodinný dům projektovali vídeňští architekti Franz Krauss a Josef Tölk a na interiérech a výzdobě se vedle Hoffmanna podílel i další významný představitel vídeňské secese Anton Hanak. Hoffmann pak pro bankéřskou rodinu navrhl i letní dům v Koutech nad Desnou, který však později do základů vyhořel.

Další významnou osobností, která v Hietzingu zanechala stopy, byl slovinský architekt Jože Plečnik (1872-1957), známý také svými úpravami Pražského hradu. Jednou z jeho raných prací z let 1901-1902 je přestavba původně klasicistního domku na začátku hlavní tepny čtvrti Hietzinger Hauptstrasse 6 a půvabná secesní vila Langer ze stejné doby v Beckgasse 30. Její průčelí je pokryto štukovým ornamentem znázorňujícím růže. Podobný motiv - secesní vlys z lístků vavřínu se zlatými bobulemi -zdobí nedaleký dům Plečnikova spolužáka Františka Krásného.

Detail fasády vily Skywa-Primavesi, navržené Josefem Hoffmannem v roce 1913.

Další neobvyklé průčelí na nás čeká ve Wattmanngasse 29, kde dům pokrývá řada meziokenních tmavohnědých keramických reliéfů s expresivním dekorem, jež mu daly přezdívku Čokoládový. Jeho autorem byl další žák Otto Wagnera z vídeňské umělecké akademie a později profesor vídeňské Uměleckoprůmyslové školy Ernst Lichtblau.

Stavba vznikla těsně před první světovou válkou, ale naznačuje již další vývoj směrem k art deco. Autor pravděpodobně nemá s českými zeměmi nic společného, ale potěšit nás může alespoň fakt, že na jednom z domů v sousedství jeho stavby je pamětní deska s bustou hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, který zde bydlel během svého vídeňského pobytu.

Loosova cesta z Vídně na Ořechovku

Čtvrť Hietzing si oblíbil také brněnský rodák Adolf Loos (1870-1933). V letech 1910-1922 tu projektoval sérii experimentálních vil, jako byl Steinerův dům (St. Veit-Gasse 10), Haus Scheu na Larochegasse 3, Strasserův a Ruferův dům (Kuppelwiesergasse 28, resp. Schliessmanngase 11) či Hornerovu vilu s půlválcovou střechou v Nothartgasse 7.

Světoznámý architekt pak tuto velkolepou sérii korunoval v Praze svým domem Františka Müllera na Ořechovce. Konečně v jihozápadní partii Hietzingu najdeme i obdobu pražské Baby -tedy vzorovou výstavní kolonii funkcionalistických vil a řadových domků, realizovanou vídeňským Werkbundem paralelně s Prahou, tedy v letech 1930-1932.

Na projektech jednotlivých staveb se podíleli vesměs světoznámí architekti z řady zemí: vedle Hoffmanna, Lichtblaua a Loose také Rakušané s půvabně českými jmény Oskar Wlach, Oskar Strnad nebo Walter Sobotka, dále Holanďan Gerrit Rietveld, Francouzi André Lurssat a Gabriel Guévrékian, Američan rakouského původuRichard Neutra, světoběžník a olomoucký rodák Jacques Groag (jeho jediná pražská stavba se měla nedávno na Smíchově bourat) nebo Němec Hugo Häring. A také jedna žena: Margarete Schütte-Lihotzky, která mimochodem zemřela v roce 2000 ve 103 letech.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.