Do 11. září 2001 tu stály výrazné dominanty města, tzv. Dvojčata, zničená po útoku fanatických islamistů. Šlo o dvě věže Světového obchodního centra (World Trade Center–WTC) na čtvercovém půdorysu, mírně pootočené k sobě, jako by spolu mluvily. Po dokončení v roce 1971 byly se svými 417 metry a 110 patry nejen nejvyššími budovami New Yorku, ale krátce i světa, než je za tři roky pokořil o 25 metrů vyšší mrakodrap Sears Tower v Chicagu.
Dvojčata a New York
Twin Towers projektoval americký architekt japonského původu MinoruYamasaki (1912–1986). V době výstavby vyvolávala Dvojčata kontroverze, jednou jim byl vyčítán banální tvar, jindy malý respekt ke stavbám v okolí, které značně převyšovaly. Postupně si na ně ale Newyorčané zvykli a věže se staly nedílnou součástí panoramatu města. Když jsem jednu z nich nedlouho před katastrofou navštívil, měl jsem z vyhlídkové haly v horní části jedné z budov skvělý výhled na Manhattan a okolí.
Působivé černé jámy v místech, kde stály Yamasakiho budovy Světového obchodního centra, jsou výrazným mementem. V pozadí budova muzea s fragmenty ocelových sloupů fasády.
Horní terasa už tehdy bohužel nebyla přístupná, protože tam došlo k nehodě vrtulníku, který se neúspěšně pokoušel přistát na ploché střeše. A tak to nebyl takový zážitek jako na otevřeném ochozu předchozího světového výškového rekordmana Empire State Building. Budova však byla originální, zejména její světlý plášť, ztužený vertikálními ocelovými sloupy, které se nad zemí působivě rozdvojovaly a vytvářely jakýsi „gotický“ oblouk. Do komplexu WTC patřilo ještě dalších pět nižších staveb, dokončených do roku 1985.
Hned po tragédii se objevily různé nápady, jak s územím dále pracovat. Sahaly od jedné krajnosti – nestavět nic a ponechat tam pietní území – až k druhé – vyplnit pozemek věžemi ještě vyššími. Nakonec byl zvolen rozumný kompromis: místo se zastaví, ale zbude tu také prostor pro park, pietní území, muzeum i nový terminál metra. Následovala soutěž, kterou vyhrál známý americký architekt Daniel Libeskind, představitel dekonstruktivismu, jejž proslavilo především Židovské muzeum v Berlíně. Výstavba na Ground Zero, jak se místu začalo říkat, však nezačala bez kontroverzí.
Základní Libeskindův koncept byl sice zachován, ale jednotlivé stavby si rozdělili jiní architekti. Hlavní dominantou se stal mrakodrap WTC 1, zvaný také Freedom Tower. Jeho výška je symbolická: 1776 stop připomínajících rok založení Spojených států amerických (a odpovídajících 533 metrům). Je to nová nejvyšší budova amerického kontinentu a třetí nejvyšší na světě.
Projekt původně vypracoval uruguayský architekt Rafael Vinoly a team THINK, newyorský starosta Pataki ho však odmítl. Vinoly si pak alespoň trochu spravil náladu návrhem druhého nejvyššího mrakodrapu New Yorku (427 m), útlou obytnou věží na 432 Park Avenue, která se právě dokončuje. Po dalších sporech byl nakonec projekt WTC 1 zadán architektu Davidu Childsovi z proslulého ateliéru Skidmore Owings Merrill, ale výsledek není příliš přesvědčivý.
Vznikla tvarově dost banální věž se skleněným pláštěm, zakončená kruhovou vyhlídkovou nástavbou a vysílačem. Ta je nyní před dokončením. Další mrakodrapy projektovali proslulí architekti z Japonska a Británie Fumihiko Maki (v roce 1994 přebíral na Pražském hradě prestižní Pritzkerovu cenu), Norman Foster a Richard Rogers. Makiho jednoduchá věž je již dokončena, ve výstavbě je Rogersův dům, zatímco Fosterův věžák, zakončený čtyřmi kosočtverci na seseknuté horní části, se ještě nezačal stavět.
Stavba nového terminálu na Ground Zero s ježícími se ostny střechy.
Působivé, prosté, důstojné
Pro mne zajímavější byly ovšem další dominanty území, byť ne výškové. Je tu právě dokončené muzeum, za jehož proskleným pláštěm jsou vystaveny zrezivělé fragmenty sloupů zničené budovy. Muzeum navrhlo norské studio Snohetta (autoři Alexandrijské knihovny v Egyptě nebo opery v Oslu). Dokončuje se terminál, navržený proslulým Španělem Santiagem Calatravou a připomínající svou konstrukcí kostru pravěkého ještěra.
Ale jedničku s hvězdičkou dávám dvěma působivým černým čtvercovým bazénům, které stojí v místě základů zbořených Twin Towers. Na vodní hladinu dopadá z výšky ze všech stran vodopád. Na zídkách, které je lemují, krytých rovněž černým leštěným kamenem, jsou vyryta jména všech obětí (vedle lidí, kteří zahynuli v obou věžích a okolí, jsou to i cestující zneužitých dopravních letadel).
Ta jsou zespodu prosvícena a občas je v nich zasunuta bílá růže, připomínající, že dotyčný by měl právě narozeniny. Je to skutečně mimořádně působivé, prosté, ale přitom důstojné. Autory jsou izraelský designér Michael Arad a americký landscape architekt Peter Walker, jejichž projekt byl vybrán v soutěži pěti tisíc návrhů v roce 2004.
Na Ground Zero se bude stavět i v následujících letech. Zbývá dokončit další stavby v okolí, park, znovu vybudovat rovněž zničený řecko-katolický kostel. Je tedy na co se těšit.
