Ústředním tématem letošního festivalu byl „Global Home“ – Globální domov a s ním související naléhavé otázky typu: Jak narůstající počet obyvatel mění města a jak bude vypadat jejich nová struktura. Debat se na AFFR neúčastní jenom filmaři a architekti, ale také experti v oblasti sociologie a plánování.
Concrete stories na obou stranách železné opony
Jedním z promítaných filmů, který se nejvíce dotýká sociologických aspektů nových domovů je i česko-francouzský snímek režiséra Lorentze Findeisena s názvem Concrete Stories. Dokument zachycuje historii prefabrikovaných betonových panelů, které navrhl francouzský inženýr Raymond Camus a které se proměnily v obydlí jedné třetiny obyvatel východní Evropy, ale i tisíců obyvatel Evropy západní.
Je to příběh o lidech, soukromém prostoru, estetice a společných zájmech bez ohledu na ideologické vyznání. Snímek Concrete Stories (produkce Veronika Janatková, Axman Production) byl uveden ve světové premiéře na jaře letošního roku na Mezinárodním festivalu dokumentárního filmů Tempo ve Stockholmu.
Dálnice nebo Dál nic?
Dokumentární film Dál nic režiséra Ivo Bystřičana se vydává po šestnáctikilometrové trase úseku dálnice D8 přes chráněnou krajinu Českého středohoří, který se ani po mnoha letech výstavby nedaří stavitelům a úřadům otevřít. Film ukazuje, jak bizarně vznikající dálnice obnažuje komunikační rozkol ve společnosti a zablokované vztahy mezi různými zájmovými skupinami. Stavaři se zde již sedmým rokem neúspěšně pokoušejí dokončit někdejší Hitlerův záměr vybudovat dálnici z Berlína do Prahy a naplnit svůj sen jednolité průjezdné Evropy.
Prezentaci českých filmů na letošním festivalu podpořilo České centrum v Rotterdamu.
Babičky z Černobylu a Fogo Island
Osmý ročník festivalu navštívilo šest tisíc diváků a stal se tak nejúspěšnějším festivalem doposud. Zahajovací film „Concrete Love, The Böhm Family“, dokument o architektu Gottfriedu Böhmovi (94), držiteli Pritzkerovy ceny, který se proslavil svojí architekturou z betonu (například kostel v Neviges), se stal i jedním z divácky nejúspěšnějších filmů festivalu. Největší ohlas mezi diváky ale měl americký snímek „Babushkas of Chernobyl“ autorek Anne Bogart a Holly Morris. Dokument přibližuje život obyvatel kolem jaderné elektrárny Černobyl, kteří se odmítli odstěhovat z tohoto zakázaného území a kupodivu žijí déle a zdravěji než jejich bývalí sousedé, kteří odešli.
Velký zájem vzbudil také film o slavném brazilském architektu Sergio Bernardesovi nebo dokument s názvem „Strange&Familiar“ popisující originální architekturu souznějící s přírodou, kterou vytvořil na ostrově Fogo kanadský architekt žijící v NorskuTodd Saunders. Dokument „How Architects Live“ přiblížil soukromí některých slavných současných architektů a krátký snímek „A Radiant Life“ (Šťastný život) zase vzpomínky prvních rezidentů známých „Unité d’Habitation“ v Marseille navržených architektem Le Corbusierem.
AFFR byl založen v roce 2000, kdy byl Rotterdam hlavním kulturním městem Evropy. Koná se každé dva roky a je považován za největší festival filmů o architektuře na světě. Festival se již po několik let odehrává v komplexu LantarenVenster – budově, která sama o sobě je architektonickou ikonou. Tento multifunkční kulturní stánek na břehu řeky Maas je součástí jednoho z nejznámějších rotterdamských mrakodrapů – New Orleans, který navrhl architekt Alvaro Siza. |
