Lidovky.cz

Design je parazit na průmyslové výrobě, říká Jan Čapek

Design

  8:01
Není „petka“ jako „petka“. Řeč je o plastových lahvích. Nutně totiž nemusí sloužit jen na pití. Češi mají teď díky designérovi Janu Čapkovi šanci blýsknout se s lahvemi, které mohou sloužit obdobně jako cihla. V rozhovoru pro server Lidovky.cz prozrazuje, proč má „jeho“ plast mezinárodní potenciál.

Jan Čapek s nafukovacím psem Bulíkem foto: Marek Novotný

Lidovky.cz: V posledních letech jste asi nejvíce znám díky nafukovacímu psu Bulíkovi, který navazuje na tradiční hračky Libuše Niklové, a pak tu máme spoustu lahví na minerálky a podobně. Plast je vám váš osudový materiál, nebo je to spíš náhoda?

Je to úplná náhoda. Miluju kovy, porcelán, sklo, dřevo, kompozity. Nikterak nediskriminuji a rád pracuju s novými. Ale u designérské práce určitě funguje určitá tématická setrvačnost. Když uděláte pro jednu firmu něco, co se povede a je to vidět, tak potom ostatní chtějí stejnou věc. Tak vzniká zaškatulkování.

Vůbec to ale nekritizuju. Naopak. Je to vlastně ocenění vaší práce projevením důvěry. Ale musím říct, že moje realizace v plastu pokrývají zcela odlišné technologie i materiály. Vyfukování PET lahví je zcela jiné než vstřikování do forem, jak byla vyráběna moje sada vypínačů pro ABB a dále technologie svařování měkčeného PVC u hraček z Fatry je také zas úplně někde jinde.

Lidovky.cz: Aktuálně s plastem opět tvoříte, jedná se o koncept jakéhosi „stavebního materiálu“ z PET lahví. Můžete mi to popsat a vysvětlit?

Je to velice zajímavý projekt. Před asi rokem a půl mě kontaktovala Kateřina Nováková. Lektorka ČVUT, která se zabývá navrhováním architektury z odpadů. Po celém světě vznikají různé stavby, které využívají PET lahve. Ať již standartní, tak i modifikované.

Kateřina o těchto experimentech psala knihu, ale její ambice byly nejen mapovat, ale i konkurovat. Naše prvotní komunikace se brzy rozrostla ve spolupráci a projekt PETkové cihly byl na světě. Nápad vzbudil zájem Mattoni, která se zapálením vývoj financuje. Celý projekt je vlastně snahou o prodloužení velice krátkého života plastové lahve. Zároveň počítáme se stále se zdokonalujícími technologiemi recyklace. Máme za sebou dvě generace cihly a právě pracujeme na třetí. V designu se snažím posouvat hranice, co je technologií vyfukování vyrobitelné. Je to výzkum a spousta nových zkušeností. První generace cihly už měla svou premiéru na Milánském EXPU v Českém pavilonu. Vytvořili jsme z nich svítící lavičky.

Nová PET lahev je využitelná jako stavební materiál.

Lidovky.cz: Původně ten projekt byl utajovaný. Což zní fantasticky. Má ten projekt opravdu takový potenciál či mezinárodní ambice?

Ambice rozhodně máme. Podpora Mattoni nám dovolila dostat projekt na vyšší úroveň než cokoliv, co v zahraničí zatím vzniklo. V momentě, kdy si uvědomíte, že naše PET cihlo-lahev je v principu zvětšená kostka jako z dětské stavebnice, ale s originálním zaklapávacím systémem, s minimální vahou a přidanou hodnotou naplnitelnosti a uzavíratelnosti, tak je potenciál jasný.

Lidovky.cz: Působíte rovněž na Fakultě Umění a designu v Ustí nad Labem jako pedagog. České vysoké školy doslova chrlí lidi s tituly, ale málokdo se pak věnuje tomu, co vystudoval. Jak je to v designu? Jaká je úspěšnost nebo naopak úmrtnost v tomto oboru v praxi?

S oblibou říkám, že design je parazit na průmyslové výrobě. Daří se mu, jen když je hostitel v dobré kondici. První generace designeru po revoluci neměla práci vůbec. Všichni dělali interiéry. Postupně se to zlepšovalo. Současní absolventi mají poměrně dost možností práce. Nejen v Čechách, ale stále častěji vidím, že berou věci do vlastních rukou a zakládají firmy, značky a produkují svůj design sami.

Lidovky.cz: Na kolik je pro úspěch v oboru důležitá škola: Může se u nás prosadit i laik či amatér na vrcholové úrovni?

Laik a amatér se na vyšší úrovni prosadit nemůže. Ochranná bublina v podobě školy je potřeba, aby měl mladý, vyvíjející se člověk klid a prostor na práci a měl možnost se učit od vrstevníků. Zároveň škola dokáže zprostředkovat typy projektů, které jsou poměrně věrnou simulací velkých a zajímavých zakázek. Například tento semestr spolupracujeme s firmou FIAT. Studenti mého atelieru vyvíjejí přebalovací pult do auta speciálně pro nový model 500X. Jedná se o neexistující výrobek a věc, která může řešit hodně problémů, se kterými se rodiče malých dětí na cestách potýkají. V současnosti studenti začínají s výrobou modelů v reálné velikosti a vše vyvrcholí cestou do Turínské centrály automobilky a prezentací hotových designů během února. Držte nám palce.

Vyfukování PET lahví je zcela jiné než vstřikování do forem, jak byla vyráběna...
„Laik a amatér se na vyšší úrovni prosadit nemůže. Ochranná bublina v podobě...

Lidovky.cz: Podle čeho vy sám posuzujete talenty?

Jedna věc je vidět hotovou věc, návrh, model, vizualizaci, ale daleko důležitější pro mě je mít možnost proniknout do způsobu přemýšlení a cestě, která finálnímu designu předcházela. Tak lze talentovaného člověka objevit nejlépe. Ale celkově koncept talentu moc nepřeceňuji. Ve skutečnosti je hlavní pracovitost, tvrdohlavost, cílevědomost, tah na branku a komunikační schopnosti.

Lidovky.cz: Míváte i pozici jako porotce v různých talentových soutěžích. Objevil jste již takto někoho, koho jste vůbec předtím neznal a překvapil vás?

Na školách je spoustu šikovných lidí. Největší překvapení ale vždy byly v tom jak určité „školní hvězdy“ leckdy v realitě splasknou, rozpustí a zmizí, zatímco jiní, na které by sedělo přirovnání k tiché vodě se potom najednou vyšvihnou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.