Objevování přírody, pěší túry a výlety do hor, to vše podnikali milovníci cestování, kteří v roce 1888 založili Klub českých turistů. Postupně se rozšiřoval okruh jejich zájmů. Na přelomu 19. a 20. století klub organizoval první zájezdy na Jadran. Zážitky z dovolené turisté barvitě líčili v dobových časopisech a zájemců o cestu k moři přibývalo.
Kurátorský tým vybral na výstavu dobové fotografie a pohlednice z počátků české turistiky na Jadranu. Na výstavě jsou profily dvaceti architektů, kteří navrhovali noblesní hotely, soukromé vily nebo restaurace především na Opatijské riviéře a na ostrově Krk. Součástí expozice v ostravském Domě umění jsou také modely vybraných staveb a mapa míst, kam jezdili turisté na počátku minulého století a kam míří dnes.
  |
Jednou z nejoblíbenějších destinací byla Baška na ostrově Krk, kde pražský podnikatel Emil Geistlich v průběhu několika let vytvořil zázemí pro české turisty. Poprvé přijel v roce 1909 a rozhodl se, že zde vybuduje přímořské letovisko. Nechal z Prahy poslat rozebraný pavilon z jubilejní výstavy a provozoval v něm českou restauraci, kde si mohl turista objednat guláš či svíčkovou. Geistlich založil s chorvatskými partnery společnost Mořské a klimatické lázně Baška. Projektantem turistického komplexu byl pražský architekt Emil Králíček, stavitelem firma Matěje Blechy.
Jedním z nejznámějších architektů na Jadranu byl Jan Kotěra, rodák z Brna, který studoval u Otty Wagnera. Na opatijské riviéře navrhl několik domů, například hotel Peppina, který projektoval ve dvou variantách. Dalším významným autorem, kterého přizvali investoři na pobřeží, byl Adolf Tichy, který získal několik zakázek. Zajímavá je přestavba německé čítárny v Opatiji, která byla počátkem 20. století přestavěna na vilu Neptun. Bělostná stavba se zdobnou fasádou připomínala novogotický zámek Hluboká nad Vltavou. Bývalý Neptun, nyní Miramare, slouží dodnes hotelovým hostům v téměř nezměněné podobě. Na výstavě jsou k vidění také nerealizované projekty, například tři studie lázeňských hotelů, které vytvořil Adolf Loos pro Dubrovník a Opatiji a zachovaly se v archivu chorvatského ministerstva kultury.
Dovolená v retro stylu. Podívejte se na 5 stylových hotelů |
Symbiózu českých turistů a jadranských podnikatelů podporovalo několik mecenášů. Velmi aktivní byl například český hrabě Johann Nepomuk von Harrach, který založil spolek k podpoře hospodářského povznesení Dalmácie. Harrach podporoval spolupráci architektů s podnikateli a vydával také turistické průvodce.
U moře se dařilo i bývalému manažerovi vítkovických železáren, Paulu Kupelwieserovi, který koupil Brijunské ostrovy a brzy zde vybudoval letovisko, kam jezdily osobnosti z celé Evropy.
Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu. Dům umění, Ostrava, do 14. srpna.
Kurátoři výstavy: Jasenka Kranjčevičová, Mirjana Kosová, Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec.
