Pro výstavu vybrali kurátoři expozice vybrali fotografie z ateliérů deseti pražských umělců, jejichž tvorbu Sudek systematicky dokumentoval. Vedle ateliérů známých sochařů Bohumila Kafky, Josefa Wagnera, Josefa Mařatky a Hany Wichterlové se zde objevuje ateliér malíře Andreje Bělocvětova, jehož se Sudkem pojilo pevné přátelství, nebo Oty Janečka, který rovněž patřil mezi Sudkovy blízké přátele.
Zároveň jsou představeny i prostory tvorby „menších“ umělců, pro něž ovšem Sudek měl často slabost. Jde o sochaře Jiřího Jašku, malíře Františka Zikmunda, Viléma Plocka a Emanuela Famíru.
Zvolený cyklus fotografií ateliérů stojí na pomezí volné a zakázkové fotografie Josefa Sudka. Nese v sobě osobní příběhy umělců i samotného fotografa a nabízí pozoruhodné dokumentární srovnání s divácky důvěrně známým prostředím Sudkova vlastního ateliéru a jeho zahrádky na Újezdě. Současně tematizuje intimní charakter prostoru, v němž se rodí obraz, socha nebo kresba, v případě Sudka i fotografie.
Snímky ateliérů se ve sbírce dochovaly pouze v negativech a vystavené fotografie tedy nejsou originálními pozitivy, ale newprinty - nové bromostříbrné fotografie z originálních negativů Josefa Sudka, které zhotovil v roce 2016 fotograf Vlado Bohdan ve fotokomoře Ústavu dějin umění AV ČR.
Kurátoři Vojtěch Lahoda a Katarína Mašterová pro přehlídku, která připomíná 120. výročí narození (1896) a 40. výročí úmrtí (1976) Josefa Sudka, vybrali 57 fotografií, respektive takzvaných newprintů pořízených z originálních negativů.
Sudka si připomínají i v Kanadě
Průřez celoživotním dílem slavného fotografa Josefa Sudka, včetně snímků, které v Česku nebyly nikdy vystaveny, prezentuje výstava v Národní galerii Kanady v Ottawě. Největší sbírku Sudkových děl má pražské Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM), které také část exponátů na výstavu zapůjčilo.
„Kanadská galerie má velkou část pozůstalosti Sudkových přátel v Americe, jako byla třeba fotografka Sonja Bullaty, něco nakoupili, něco získali darem. A rozhodli se udělat velkou Sudkovu výstavu,“ řekl teoretik fotografie a pedagog Vladimír Birgus , který na výstavě pracoval pět let.
Odkaz Josefa SudkaPražské Uměleckoprůmyslové muzeum má rozsáhlou sbírku fotografie, která zahrnuje 70 000 pozitivů a 30 000 negativů. O získání Sudkových děl se zasloužila historička Anna Fárová, která Sudka poznala již jako osmnáctiletá. K osmdesátinám mu v roce 1986 připravila retrospektivu. Po jeho smrti třídila jeho pozůstalost, později se stala dědičkou autorských práv. Byla neúnavnou interpretkou a propagátorkou jeho díla. |
Výstava nazvaná Intimate World of Josef Sudek je doplněna o Sudkovy současníky, jsou v ní práce Jaromíra Funkeho či Jaroslava Rösslera, ale i Sudkových následovníků jako třeba Jana Svobody či Petra Helbicha. „Z UPM jsou zapůjčené vzácné práce, adjustace fotografií, které Sudek dělal s architektem Otto Rothmayerem, kdy dával mezi dvě skla třeba na sebe dvě fotografie, nebo je podkládal zlatým staniolem, ty věci jsou od 60. let v Uměleckoprůmyslovém muzeu uloženy a nebyly vystavovány,“ řekl Birgus.