Běžné deodoranty obsahují jedovatý mix. Proto jsem začala vyrábět přírodní kosmetiku

Lidovky.cz: Jak jste se dostala k výrobě přírodní kosmetiky? Ta z drogerie vám nevyhovovala?
O přírodní kosmetiku jsem se začala zajímat před mnoha lety nejen kvůli testování na zvířatech, ale také kvůli používání ingrediencí, u kterých na první pohled nepoznáte, že pochází z mrtvých zvířat (nejčastěji z kafilerních zbytků). Postupem času jsem se do přírodní kosmetiky zamilovala natolik, že jsem kvůli ní šla studovat chemii, což se na první pohled může zdát divné – ve skutečnosti je ale přírodní kosmetika také chemie, jen místo ropy a silikonů řešíte bambucké máslo a esenciální oleje.

Lidovky.cz: Pamatujete si na první produkt, který jste vyrobila? Co to bylo?
Já jsem k výrobě, i když to bylo jen pro mě a kamarády, vždycky přistupovala docela vědecky, od začátku si vedu deníky, kam si úplně všechno zapisuji. Mám takové už tři, jsou hustě popsané malým písmem a je to vlastně takový můj opravdový deníček. Je v něm třeba krásně vidět, jak se vyvíjel deodorant s pačuli, což je z mé nabídky produkt s nejdelší historií. Začala jsem ho vyrábět, protože přírodní deodoranty, kterých jsem vyzkoušela spousty, nefungovaly - a navíc pačuli, kterou mám ráda, není zrovna typickou vůní z drogerie.

Lidovky.cz:
Jaké ingredience používáte nejčastěji?
Úplně nejvíce používám kakaové a bambucké máslo. Jsou to dvě rostlinná másla, která se v kosmetice vyskytují normálně spíše jako „luxusní“ složka v pár procentech, ale jak všechny produkty vznikaly původně opravdu pro mě a mé blízké, tak jsem na surovinách nikdy nešetřila - a tahle filozofie mi zůstala, i když jsem výrobky začala nabízet zákazníkům. Mezi další ingredience, které mám ve velkém množství, patří esenciální oleje. Kromě pačuli používám třeba levanduli, růži, meduňku, mandarinku, santalové dřevo nebo kadidlo. Je to poznat hned, jak se ke mně vejde do dílny.

Lidovky.cz: Zaujaly mne vaše deodoranty. Co do nich přidáváte a voní každý jinak?
Složení deodorantů je opravdu absolutně přírodní, z velké části dokonce jedlé. Hlavní ingrediencí je kakaové máslo, což je docela netypické – většinou se používá levnější kokosový tuk. Kakaové máslo ale není tak mastné, proto ho do deodorantů používám raději. Vyrábím 5 druhů, jeden je neparfémovaný (a přesto dokonale funguje), další jsou ovoněné pouze esenciálními oleji – levandulí, pačulí, meduňkou nebo růží.

Lidovky.cz: Zajímalo by mne, jaká látka působí proti potu a zda jsou přírodní deodoranty stejně účinné jako ty z drogerie? Fungují celý den?
Deodoranty jsou takovou mojí hlavní „chloubou“ – sama dobře vím, jaký problém je sehnat přírodní deodorant bez hliníku, který nepřestane fungovat během pár hodin. „Deoše“ od Biorythme vznikly kvůli neúspěšnému hledání takového produktu a jak jsem říkala před chvílí, jejich vývoji jsem se věnovala léta, takže bylo na vylepšování spousty času. Kromě jedlé sody, která je poměrně standardní složkou v přírodních deodorantech, obsahují ještě farnesol a lemonester, dvě přírodní suroviny (lemonester je zase dokonce jedlý), které zaručují, že se „nebudete cítit“ skutečně celý den. Výrobky z drogerie jsou většinou nikoliv deodoranty, ale antiperspiranty - obsahují hlinité soli, které cíleně ucpávají potní kanálky, a díky tomu se pak člověk nepotí. Je jistě příjemné necítit v podpaží vůbec žádnou vlhkost, ale pocení má mnoho přirozených funkcí, a tak dávám osobně přednost tomu se potit. Ale smrdět samozřejmě nechci.

Lidovky.cz: V mnoha vašich výrobcích nalezneme bambucké máslo. V poslední době je právě o něj velký zájem, proč tomu tak je? Čím je výjimečné?
Bambucké máslo, někdy také zvané karité nebo shea, je prostě super! Možná máte maminku nebo babičku, které říkají, že se celý život mazaly sádlem a jsou krásné. Sádlo má pro mě dvě velké nevýhody: není vegetariánské a docela smrdí. Bambucké máslo ho hravě nahradí, dá se použít v péči o obličej, celé tělo i vlasy. Dokonce se dá i jíst. Na rozdíl od sádla obsahuje navíc velké procento tzv. nezmýdelnitelných složek, mezi které patří vitaminy i látky s prokazatelným „anti-aging“ účinkem. Před nějakým časem jsem na svém blogu napsala o tomto malém přírodním zázraku celý článek, kde je kromě dalších vědeckých faktů i mnoho tipů na používání.

Lidovky.cz: Zvládne si vyrobit přírodní kosmetiku každý doma? S jakým výrobkem bych měla začít?
Mně výroba kosmetiky připomíná pečení. Je nutné znát (nebo si sám vypilovat) přesná množství všech surovin, skutečně si je odvažovat na velmi přesných vahách a být soustředěný a rozvážný. Prostě když pečete dort, těžko dáte mouky tak nějak od oka – a s kosmetikou nebo mýdly je to stejné. Začala bych s výrobky, kdy si člověk může „osahat“ vlastnosti jednotlivých surovin, třeba s mícháním vlastních pleťových olejů. U těch nehrozí, že by pár dní po výrobě zplesnivěly - a kdyby zbyly nějaké suroviny, tak se dá většina sníst.