Jak přibližuje Věra Hönigová, tajemnice výzkumáku, letos již proběhla tři setkání. „Nyní se uvažuje o zapojení zahraničních hodnotitelů, protože čeští mohou být na tuzemský mok více zvyklí,“ pokračuje Věra Hönigová. Výsledky pokusů chce výzkumná organizace podrobněji představit po prázdninách.
Podle dosavadních zjištění je české pivo skutečně pitelnější než zahraniční typu pils. Tedy více láká k dalšímu napití, ale zároveň také zabraňuje konzumentovi, aby se cítil přesycený, i když vypije větší objem tekutiny, uvedla Hönigová.
Podobné testy byly již v roce 2013 kritizované Nejvyšším kontrolním úřadem, kdy získal ústav na projekt zkoumání pitelnosti třináctimilionovou podporu ze strany ministerstva zemědělství. „Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma,“ uvedl tehdy úřad.
Podle Hönigové je však dnes testování součástí celé série zkoumání, v nichž se zjišťují senzorické vlastnosti piva a testují odrůdy sladovnického ječmene potenciálně vhodné pro pěstování v Česku. Ročně stojí projekty přibližně sedm milionů korun. Částečně jsou financovány pivovary a šlechtiteli, institucionální podporu mají od ministerstva zemědělství.
Z údajů loňské výroční zprávy drží ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském největší podíl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (32,93 procenta), pětinu akcií vlastní Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen (8,67 procenta) a další pivovary a sladovny.
