Lidovky.cz

Maier: Japonci v českém pivovarnictví? Prazdroj žlutější nebude

Pivo

  18:10
PLZEŇ - Japonci si českého piva váží. Asahi, které se stane novým majitelem Plzeňského Prazdroje, by mohlo paradoxně přispět k tomu, že český lídr bude víc využívat český chmel. A výrobu značky Asahi Super Dry možná přesune z pražského Smíchova, třeba do Plzně.

Vydavatel Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec a ředitel Budvaru Jiří Boček foto: Asahi GroupLidovky.cz

Aktuálně oznámená akvizice společnosti Plzeňský Prazdroj (pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích) japonskou společností Asahi vyvolala jak mezi odborníky, tak mezi laickými spotřebiteli vlnu reakcí, často hodně kontroverzních. Je možná na čase si zopakovat některá fakta.

Předně, společnost Asahi kromě Plzeňského Prazdroje kupuje pivovary v dalších středoevropských zemích, tedy v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Všechno toto získá od nadnárodní pivovarské skupiny SABMiller, která má na globálním trhu s pivem zhruba deset procent, a je v současné době globální dvojkou hned po společnosti Anheuser-Busch InBev.

Tato globální pivovarská jednička totiž kupuje uvedenou globální pivovarskou dvojku a podmínkou transakce je právě odprodej oněch výše zmíněných středoevropských aktiv třetí straně.

Od velkého majitele k menšímu

Pro společnost Plzeňský Prazdroj to bude znamenat jen jedno, a to, že budoucí majitel bude také globální hráč, ale výrazně menší. Tím by mohlo dojít k omezení možností distribuce, a tedy exportu produkce do světa.

Export ale často v pivovarství nebývá to, na čem by celý sektor měl stavět, vždyť pivo obsahuje přes devadesát procent vody, a přece jen pivo má také omezenou trvanlivost. Takže nebývá tím nejlukrativnějším vývozním artiklem na větší vzdálenosti.

Pro spotřebitele se pak nezmění vůbec nic. I nový nadnárodní majitel bude nadále budovat exkluzivní image zejména superprémiové značky Pilsner Urquell, opak by byl ekonomickým a marketingovým nesmyslem, a bude se snažit i nadále zachovat výbornou profitabilitu celé společnosti, která činí kolem dvou korun z jednoho půllitru.

Tomáš Maier

Narozen v roce 1977 v Prostějově, od svých sedmi let žije v Praze. Má doktorát v oboru Podniková a odvětvová ekonomika, studoval na Královské veterinární a zemědělské univerzitě v Kodani a na České zemědělské univerzitě v Praze, kde na Katedře ekonomiky Provozně ekonomické fakulty působí. Vyučuje Ekonometrii, Hospodářskou politiku a Ekonomiku pivovarského průmyslu. Je autorem řady vědeckých a odborných článků týkajících se ekonomických aspektů pivovarského průmyslu a je členem Beeronomics Society (společnost ekonomů zabývajících se pivem a pivovarstvím).

Proč by tedy nový vlastník něco výrazně měnil? Samozřejmě tlak na ekonomiku produkce a snižování nákladů zůstane obdobný, ale ten by tu byl ve vlastnictví jakékoliv nadnárodní pivovarské společnosti.

Bude se Asahi vařit v Plzni?

Spotřebitel ani nezaznamená, že dojde k pravděpodobné změně místa licenční produkce značky Asahi Super Dry, která se dnes vyrábí v konkurenčním Staropramenu. Sice se ona značka vyrábí na pražském Smíchově, ale vůbec není určena pro český trh, běžný český spotřebitel toto pivo vůbec nezná.

Možná dokonce by z hlediska marketingového vnímání si mohla značka Pilsner Urquell pomoci, protože nebude soupeřit se superprémiovou americkou značkou Miller v rámci jedné pivovarské skupiny.

Lze se snad jedině pozastavit nad poměrně vysokou cenou za celou transakci, všechny středoevropské pivovary vyjdou Asahi na téměř 200 miliard korun. Je to možná trochu zarážející, středoevropský pivní trh je sice ziskový, ale rozhodně zde není potenciál k dalšímu růstu, neb snad až na Polsko ve všech výše uvedených zemích spotřeba piva má buď klesající trend nebo stagnuje.

Víc českého chmelu do plzeňského piva

Na druhou stranu moc možností pro akvizice na celém globálním pivovarském trhu nezbývá a společnost Asahi má rozhodně velkou chuť expandovat, když už jí před několika lety nevyšel vstup na český trh prostřednictvím Staropramenu.

Celá transakce by pak ještě mohla pomoci jednomu českému odvětví – chmelařství. Japonsko totiž až do předloňského roku bylo největším dovozcem českého chmele, v loňském roce se na první místo sice zařadila Čína, nicméně pouze z hlediska objemového vyjádření. Pokud se vývoz vyjádří finančně, tak stále vede Japonsko, což znamená, že do Japonska proudí kvalitnější český chmel.

Plzeňský Prazdroj totiž v rámci produkčního procesu používá velké množství chmelových extraktů, které se vyrábějí zejména v zahraničí z chmele s vysokým obsahem alfa hořkých kyselin. Pod vlivem japonského vedení by tak mohlo dojít k tomu, že se bude více při produkci prosazovat český chmel.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.