Pohled do statistik je leckdy poučné čtení. Třeba do té, kterou vydává celní správa, a ve které dopodrobna rozpitvává prodeje piva v rozdělení podle stupňovitosti.
Celníci podle stupňovitosti vybírají od průmyslových i minipivovarů spotřební daň, a tak mají přesný přehled, kolik a jakého piva se v Česku prodá (uvede na trh).
Celní správa uvádí čísla za celý trh i podle měsíců. Z údajů je například vidět, že nejvíc piva se loni prodalo v červnu (1,69 milionu hektolitrů), což není až tak překvapivé.
O něco překvapivější je, že nejméně piva z celého roku prodají pivovary v prosinci, tedy včetně vánočních svátků hojnosti - loni to bylo 664 tisíc hektolitrů.
Všechny zde uváděné údaje se týkají produkce domácích pivovarů (včetně minipivovarů) pro český trh plus dovoz ze zemí Evropské unie. Dovoz z další části světa tvoří jen mizivý zlomek české spotřeby.
Ale pokud se vrátíme k rozdělení prodeje podle stupňů, jednoznačně vedou jedenáctky (loni se jich prodalo v Česku 6,8 milionu hektolitrů). Pivaři je považují za zlatou střední cestu mezi desítkou a dvanáctkou - je hutnější než výčepní piva a stojí méně než dvanáctka.
Pane vrchní, devítku!
Na druhém místě jsou však už řadu let devítky, kterých se loni prodalo 4,1 milionu hektolitrů a které patří do skupiny výčepních piv. Ale cožpak si někdo objednáváme v hospodě nebo žádáme v obchodu devítku?
Maier: Zaklínadlo jménem stupňovitost |
Kouzlo vysokého prodeje piv, uvařených v rozmezí 9 až 9,99 stupňů (EPM) tkví v nižší spotřební dani. Pojem výčepní pivo se od doby zavedení těchto kategorií často zjednodušuje a zaměňuje s bývalými „desítkami“.
„Dal bych si jednu desítku,“ slyší většinou hospodští. Vyhláška ministerstva zemědělství však kategorii „desítka“ nezná, místo ní je „výčepní pivo“. A v kategorii výčepní pivo jsou podle vyhlášky piva sedmi až desetistupňová.
Pivovaru (většinou se jedná o ty největší) stačí, když pomocí technologie HGB naředí várku na 9,99 stupně. Nebo třeba i na 9,5 nebo v horším případě na 9 stupňů. Rozdíl několika setin (možná i desetin) stupně běžný pivař nepozná.
A pivovar, který platí spotřební daň 32 korun za každý uvařený hektolitr a každý celý dosažený stupeň, ušetří ročně miliony. Takže proto kralují ty devítky. Všechno je to přitom výčepní pivo.
Pijáci desítek odcházejí do důchodu nebo na věčnost. Češi chtějí silnější piva |
Je třeba však upozornit, že jakmile výrobce uvede kromě kategorie (nejčastěji právě třeba výčepní pivo nebo ležák nebo speciál) i konkrétní stupňovitost, nesmí mít pivo podle vyhlášky ani o setinu stupně méně. Pokud se na výčepu nebo na etiketě lahve objeví třeba 10°, měl by mít pivař jistotu, že pije skutečnou desítku.
Takových konkrétních označení přibývá, ale převažují stále obecné a širší pojmy typu „výčepní pivo“. Takže nezbývá než číst důsledně text na etiketách.
Stupňovitost piv podle kategorií na etiketách:
stolní pivo: do 6,99°
výčepní pivo: 7° až 10,99°
ležák: 11° až 12,99°
speciální pivo: 13° a více
porter: tmavé pivo nad 18°
| stupňovitost piva | prodáno hektolitrů | |
|---|---|---|
| 1 | 1,4 | |
| 2 | 9 | |
| 3 | 0 | |
| 4 | 0,2 | |
| 5 | 10,2 | |
| 6 | 182525,6 | |
| 7 | 182230,1 | |
| 8 | 493237,2 | |
| 9 | 4137592,1 | |
| 10 | 2257305,6 | |
| 11 | 6818603,6 | |
| 12 | 999630,9 | |
| 13 | 105113,8 | |
| 14 | 56925,7 | |
| 15 | 46290,9 | |
| 16 | 13514,8 | |
| 17 | 2356,2 | |
| 18 | 9535,3 | |
| 19 | 1993,1 | |
| 20 | 488,7 | |
| 21 | 638,9 | |
| 22 | 196,3 | |
| 23 | 23,9 | |
| 24 | 3269,5 | |
| 25 | 26,1 | |
| 26 | 16,7 | |
| 27 | 16,6 | |
| 28 | 3,7 | |
| 29 | 0,2 | |
| 30 | 4,5 | |
| 31 | 16,6 | |
| 32 | 4,8 | |
| 33 | 36,2 | |
| celkem | 15311618,1 |