Ač je souběh takových funkcí přinejmenším podivný, zákon o soudech a soudcích ho nezakazuje. Ve výkonu funkce přísedících jsou totiž omezeni jen poslanci, senátoři a prezident republiky. Přísedící k soudům jmenují na základě výběrového řízení příslušné městské úřady, v případě Městského soudu v Praze je to pražský magistrát. „Pan Beneš na soudu pracoval již v letech 2002 až 2004, letos v červnu byl znovu jmenován na čtyřleté období,“ uvedl mluvčí magistrátu Jiří Wolf. O podrobnostech Benešova občanského povolání mu zákon neumožňuje mluvit, připustil pouze, že jde o státního zaměstnance ve službách ministerstva vnitra.
Mluvčí Bublanova úřadu Marie Masaříková byla sdílnější. Potvrdila, že Martin Beneš je policista pracující v ministrově inspekci. „My v tom ale žádný problém nevidíme. Pan Beneš vyšetřuje trestnou činnost policistů a je jasné, že se jako člen senátu na souzení těchto případů podílet nebude,“ uvedla Masaříková. Pitrův případ podle ní mezi takové případy nepatří.
Jiného názoru je ale podnikatel Miroslav Provod, který byl společně s Pitrem odsouzen. Podle něho mohlo být rozhodování senátu přísedícími laiky ovlivněno. Také si v tomto smyslu na soudu stěžuje. Pitr s Provodem byli letos v červnu Vrchním soudem v Praze odsouzeni k pětiletým trestům. Byly tak zmírněny jejich delší tresty udělené Městským soudem v Praze, v jehož senátu policista Beneš působí.
Po vynesení verdiktu Provod naznačil politické tlaky, které měly ovlivňovat předchozí jednání městského soudu. Uvedl, že oba přísedící laici v senátu soudce Petra Nováka mohli být zaujatí. Jeden prý pracuje na policii a druhý je kurátorem, řekl Provod.
Zjistit, zda byl soudce v jakékoli soudní při svými přísedícími laiky přehlasován, ale není prakticky možné. V rozsudku se o tom nepíše, sami účastníci porady, která se koná před vynesením rozsudku, o tom mají zakázáno mluvit. Stejně jako Tomáš Pitr se i Miroslav Provod rozhodl, že se proti rozsudku bude bránit všemi dostupnými prostředky.