A to hlavně díky vedení pražské ČSSD, která ho umístila na kandidátce na osmé místo.
Už nyní se podle informací LN množí mezi sociálními demokraty názory, že právě složení kandidátky bylo jedním z důvodů, které vedly k volebnímu debaklu strany v Praze.
Šéf pražské ČSSD Petr Hulinský odmítl na dotaz LN, proč byl Slezák tak vysoko na kandidátce ČSSD, odpovědět telefonicky a vyžádal si otázky písemně. Pak zaslal odpověď: „ČSSD se k této záležitosti vyjadřovala v létě 2004. Proto považujeme celou záležitost za uzavřenou a nebudeme se k ní vracet.“ Hulinského zástupce Karel Klíma řekl, že se na minulost Slezáka chce nejdříve přímo zeptat jeho a pak teprve bude odpovídat. Podle Klímy umístění na kandidátce schválil krajský výbor strany.
Vyjádření Slezáka se nepodařilo získat. Kauza Jana Slezáka není žádnou novinkou. Po volbách v roce 2002, kdy si vládu na radnici rozdělila ČSSD a ODS, usedl Slezák v křesle radního. To ale sám opustil před dvěma lety. Tehdy vyšlo najevo, že velel pluku během protikomunistické demonstrace 28. října 1989, v lednu téhož roku pak řídil pluk při tzv. Palachově týdnu.
Navíc se účastnil i zásahu na Václavském náměstí. Slezák tehdy funkci radního opustil se slovy: „Nechci poškodit ČSSD.“ Dodal však, že neodchází kvůli své minulosti. Za ní si prý stojí. „Když se mě po listopadu 1989 ptala občanská komise, zda bych šel do zákroku znovu, řekl jsem, že ano,“ prohlásil. Před dvěma lety také uvedl: „Jsem rád, že je tu demokratické zřízení. Ale musím říct, že policajt musí poslouchat rozkazy, ať je to, jak je to.“ U policie Slezák skončil v roce 1995.
Opozice hodnotí práci Jana Slezáka v zastupitelstvu vesměs kladně. Přesto jeho působení ve složkách SNB kritizuje. „Divím se, že ho ČSSD umístila na svou kandidátku. Na druhé straně, jako zastupitel odváděl dobrou práci,“ řekl Jiří Witzany (SNK-ED).
Slezák byl před dvěma lety považován za „pražského Pavla Přibyla“. Ten skončil jako šéf úřadu vlády poté, co vyšlo najevo, že také velel při zásahu v roce 1989.