Vzešel impuls postavit nové zpravodajské centrum od českého managementu Novy, nebo středoevropského direktora stanic CME Adriana Sarbu, po vzoru jiných stanic z této mediální skupiny?
Když Nova přecházela v roce 1999 na Barrandov, bylo to brané jako přechodné řešení, mělo sloužit jen na dobu určitou. Bohužel z tohoto rychlého a nouzového řešení se stalo řešení stabilní, a to přetrvalo do doby, než Novu získala PPF. Už v době, kdy byla majitelem Novy PPF, jsme se rozhlíželi po možnosti, jak televizi posunout dál. Tím, že jsme masivně posilovali vlastní výrobu – začínali jsme natáčet Pojišťovnu štěstí, SuperStar a podobně, chtěli jsme jednak lepší kancelářskou budovu a pak také dobíhal jeden technologický cyklus zařízení, která se pořizovala v roce 1999. Proto jsme přemýšleli, že bychom výměnu udělali hodně velkou, a dokonce jsme zvažovali, zda Novu někam nepřestěhovat.
Začali jsme hledat terén. Poté, co do Novy v roce 2005 vstoupila CME, zadala nám, abychom našli lokalitu, kam by se televize mohla přestěhovat, aby mohla přejít do nové etapy. Po poměrně dlouhém hledání jsme měli vytipované tři lokality v rámci Prahy, čtvrtá varianta byla zůstat na Barrandově. Zadání bylo, aby televize měla šanci vybavit se moderním zařízením, aby nové prostory umožnily otevřenější způsob práce mezi lidmi, narozdíl od malých kanceláří ve staré budově, chtěli jsme také napojení na městskou hromadnou dopravu a zároveň mít studiové zázemí – tím, že natáčíme spoustu vlastních pořadů, potřebujeme, aby k nám mohli na události typu Clever či Test národa lidé snadno dojíždět. Varianta postavit nové sídlo někde dvacet kilometrů za Prahou by pak tedy pro nás byla ve finále hodně drahá.
Tento proces dál probíhal v době, kdy CME už Novu vlastnilo. Adrian Sarbu se stal šéfem regionů (televizí CME v Českou, Slovensku a Rumunsku – pozn. red.) na začátku roku 2006, kdy už jsme měli varianty poskládané, a on hodně podporoval, abychom zůstali na Barrandově. V momentě, kdy padlo rozhodnutí skutečně na Barrandově zůstat, bylo jednoznačně nutné, aby první, co budeme inovovat, bylo zpravodajství. Jednak je vlajkovou lodí televize a jednak sídlilo v prostorách, které byly dlouhodobě nevyhovující. Všechno ostatní jsme dokázali řešit pomocným způsobem – pronajali jsme si ateliéry v Hostivaři, kde natáčíme Ulici a Ordinaci, kanceláře nejsou ideální, ale jsou funkční, všechny střižny, grafika, postprodukce fungují, tam jsme jen technologicky inovovali.
U zpravodajství jsme navíc měli tu výhodu, že podobným procesem půl roku před námi procházeli kolegové z rumunské Pro TV. Hodně jsme využili cestiček prošlapaných v Bukurešti, zvláště při výběru technologií. To byl také jeden z důvodů, proč jsme rekonstrukci byli schopni provést za deset měsíců. A vybrali jsme technologie, které dnes využívají nejmodernější zpravodajské televize na světě. Dívali jsme se, na čem vysílá Sky News, BBC nebo Al-Džazíra.
Zpravodajství začnete vyrábět – a brzy zřejmě i vysílat, byť zatím třeba jen přes kabel – ve vysokém rozlišení obrazu (HD, high definiton). Nevyplatilo by se spíš uvést ve vysokém rozlišení nejdřív zábavní obsah, u něhož lidé ocení vyšší technologickou kvalitu více?
Musí to jít po částech. A zpravodajství je pro nás stále vlajková loď, postupně se budou samozřejmě přidávat i další pořady. Navíc my řadu seriálů už v HD kvalitě natáčíme. Pojišťovna štěstí vzniká v HD od první série, Ordinaci v růžové zahradě máme v mezistupni – širokém formátu 16:9. V něm už třeba také vysíláme přenosy z formule 1. Řadu pořadů nakupujeme, a ty už se v této kvalitě také dodávají. Nova tak pro diváka postupně přestane být tak „rozskákaný“ formát, koupené i naše vlastní pořady se budou v technologické kvalitě sjednocovat.
Vysíláte i starší pořady točené ještě postaru, těch se zbavíte?
Nebudeme dělat zásadní střih, není možné vysílat najednou vše v nové kvalitě. Budeme inovovat postupně. Kontrakty na nákup programů obnovujeme pravidelně po dvou třech letech, a i pro zahraniční studia, aby udržela krok a kvalitní nabídku, je nutné, aby modernizovala a dodávala televizím pořady v nových formátech; také kamery a vůbec technika se cyklicky běžně vyměňují během tří čtyř pěti let. Přirozeně se tak nabídka promění, a myslím, že do dvou tří let budeme vše vysílat v nových formátech. Do konce letošního roku budeme ve vysokém rozlišení vyrábět třicet až čtyřicet procent vlastní produkce.
Zbývá vyřešit klíčovou otázku: jak nový obsah, náročný na přenosovou kapacitu, dostat k lidem, když analogové sítě to neumožňují a v digitálních také zatím není tolik místa.
Zase: je to delší historie. Hodně jsme studovali situaci na jiných trzích. V Čechách se tvrdí, že hlavní tahoun digitalizace a to, po čem lidi nejvíce touží a nemohou se dočkat, jsou další kanály. Myslím, že to není pravda. Kanálů je tady spousta, hodně jich mluví česky nebo je dabovaných, není to tedy tak, že by tu zásadní televizní kanály chyběly a proto by měl najednou nastat boom a všichni by začali surfovat, přepínat. Základním tahounem digitalizace je technologická změna. To znamená nová kvalita. Stejně jako u počítačů byly staré monitory s malým rozlišením a dnes je nahradily ploché obrazovky s velkým rozlišení, nebo zmizely VHS kazety a všichni si pouštějí DVD, u televize je to stejné. Některé studie dokonce uvádějí, že vnímání přechodu ze standardního rozlišení na vysoké je u některých lidí podobné, jako kdysi vnímali přechod z černobílé na barevnou televizi.
Když se potkají dva trendy, tedy že na trhu jsou přijímače za dostupnou cenu a zároveň se objeví zajímavý obsah, spustí to novou vlnu. To v případě vysokého rozlišení očekávám během dvou tří let.
A ještě dvě poznámky: děláme velkou technologickou změnu, ale ne proto, že bychom chtěli diváka ohromit. Chceme, aby náš hlavní produkt Televizní noviny byl kvalitnější, lepší, ale aby to nebyl jiný produkt. Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak naše diváky přesazujeme z normální škodovky do kvalitní oktávie, která má klimatizaci, posilovač řízení, ABS, ale pro uživatele není problém do ní přesednout a řídit ji. „Nepřesazujeme“ našeho diváka do ferrari ani do formule 1, tedy do něčeho, čeho by se musel obávat a co by neuměl řídit.
A za druhé: všichni nám vyčítají, že jsme brzdy, kteří brání digitalizaci televizního vysílání v Česku, že nechceme nikoho pustit do éteru, a ta story se vine posledními dvěma lety. Ale abychom teď investovali šest set milionů korun do digitálního zpravodajského centra, potažmo do něčeho, co chceme zabrzdit nebo čemu chceme zabránit, to bychom museli být úplní blázni.
Je třeba říci, že výtky spíše než proti investicím Novy do technologií směřují k její snaze nepustit na trh konkurenty.
A to je ten absurdní názor! My jsme komerční subjekt, který hájí svoje zájmy. Je to zcela legální a legitimní přístup. Obrazně řečeno, zašlapat konkurenci do země je přece to, co chce každý podnikatel a každý komerční subjekt na trhu udělat, a je jedno, jestli vyrábíte rohlíky, děláte auta nebo vysíláte televizi. Vina je jednoznačně na straně rady pro vysílání a toho procesu, který oni udělali tak nešťastně.
Vraťme se k tomu, jak chcete dostat své technicky náročnější vysílání k divákům.
Tím se dostáváme k problému digitálního zákona. Digitální zákon, jak dnes v parlamentu stojí, nám neumožní vysílat náš hlavní program ve vysokém rozlišení, protože v příslušné digitální sítí pro nás nebude dostatečný datový tok. Ale zase myslím, že je složité mluvit se zákonodárci v době, kdy o tom absolutně nemají představu. To znamená, že naším cílem teď bude celkově nový obsah technologicky připravit, abychom byli schopní jej šířit, a možná vyzkoušet – o tom vyjednáváme s Českým telekomunikačním úřadem – na území Prahy pilot, v němž bychom vysílali v HD kvalitě. V momentě, kdy lidé uvidí, že vysoké rozlišení je kvalitativní rozdíl a vznikne poptávka na trhu, může se stát, že zákonodárci dostanou rozum, vrátí se zpátky a upraví zákony do té míry, abychom prostor v rámci multiplexu (celé vysílací sítě – pozn. red.) dostali. Proto jsem už dřív chtěl, aby Nova měla právo na celý multiplex, ne proto, že bychom chtěli vysílat deset programů, abychom zničili konkurenci, ale abychom měli možnost, když budeme z hlediska technologií připravení – a to bude zakrátko –, je dostat i k divákům.
Váš návrh přednesený v dubnu, aby Nova měla celou jednu digitální síť, ale naráží v současné realitě na problém s kompresí signálu – většina lidí má nakoupeny set-top-boxy se standardem MPEG-2, ale vy byste chtěli využívat úspornější MPEG-4.
Bavíme se ale o takzvaných „early takers“, jak se jim říká v amerických knížkách. Ti nemají problém si koupit HD ready obrazovku, a takový člověk už nemůže mít problém vyměnit si set-top-box, který stál patnáct set, za nový, který stojí tři a půl tisíce. Tihle lidé, kteří mají rádi nové technologie, prorážejí cestu. Když technologie zlevní, půjdou za nimi i ostatní, takzvaní „the followers“. A v době, kdy to nastane, bude modernější set-top-box s vyšší kompresí stát tolik, kolik dnes stojí ten nejjednodušší.
Jak by mohlo vypadat pilotní vysílání ve vysokém rozlišení, o něž se chcete ucházet u telekomunikačního úřadu?
Byli bychom rádi, kdyby nám telekomunikační úřad přidělil pilotní frekvenci na území Prahy. Na nějakém takovém kanále bychom vysílali Novu ve vysokém rozlišení, což by se dalo naladit v pozemních digitálních sítích. Požádali jsme ČTÚ, aby o tom začal uvažovat. Dostali jsme odpověď, že je to zatím složité, že musíme počkat, až bude na stole hotový nový digitální zákon. Myslím tedy, že reálně o tom začneme vyjednávat na začátku příštího roku.
Novu ve vysokém rozlišení má šířit i kabelový a satelitní operátor UPC, je to tak?
Zatím vyjednáváme podmínky.
V důvodové zprávě k digitální novele se uvádí, že za analogový signál ročně státu platíte 2,96 milionu korun. Poplatky, které by od vás měly dostat za digitální signál Radiokomunikace, se budou výrazně lišit? Budou nižší, vyšší?
Obecně: nemělo by se nám stát, že bychom za šíření digitálního signálu jednoho pořadu v rámci jednoho multiplexu platili víc, než za celý analog. Není to ale o konkrétních číslech, ale o obecných principech. A ze zahraničních studií obecně vychází, že za šíření digitálu se platí 60 až 70 procent toho, co byste platil v analogu. A to je výchozí bod vyjednávání, s Radiokomunikacemi jsme ovšem zatím nenašli správný balanc.
Provozovatelé sítí ale musí investovat do výstavby nových digitální sítí.
Investujete proto, abyste si zajistil budoucí příjmy, to je standardní ekonomická poučka. Dnes mají tedy operátoři postavit pozemní sítě co možná nejrychleji, aby lidé neutíkali na satelit, a v takové kvalitě, aby se provozovatelům vysílání, jako jsme my, vyplatilo uzavřít s nimi dlouhodobé smlouvy.
Takový postup ale operátorům komplikuje nejistá legislativa.
Ano, je to také věc legislativy, která tvrdila, že největší problém digitalizace je na straně stávajících komerčních televizí, a zcela pominula to, že jsou tady ještě nějací operátoři sítí, kterým je potřeba se taky trochu věnovat.
Nova s Primou si do nového digitálního zákona prosadily prosadili prodloužení svých současných licencí o dalších osm let…
Myslím, že to je minimální kompenzace, kterou nám stát mohl dát.
Proč je ale pro Novu je tak důležité, když jí licence bude platit do roku 2025, když trh má být od roku 2012 liberalizovaný, čili na něj stejně pak může vstoupit de facto kdokoli? Každý bude mít licenci jistou, jen se stačí zaregistrovat.
Stávající program Novy i program, který dnes vysílá Prima, má z definice zákona určité prioritní postavení. To znamená, že bychom měli mít pojištěnou pozici v multiplexu, protože naše licence je platná. Když se program prodlouží, naše jistota je delší, což zase dává jistotu našemu majiteli. Zároveň investoři, když si počítají hodnotu stanice, ji dosud počítali s licencí, která platila do roku 2017, s určitou pravděpodobností prodloužení. Dnes to počítají o osm let déle, což by hodnotu firmy ve střednědobém horizontu mělo zvýšit.
Zákon vám také zajistil, že budete mít pokrytí digitálním signálem alespoň stejné, jako analogovým. Což znamená, že všechny obyvatele Česka má pokrývat ta digitální síť, v které bude Nova nebo Prima vysílat. Komerční televize, chtějí-li být podle zákona celoplošné, mají zároveň povinnost dostat se alespoň k 70 procentům lidí. Startující televize ale říkají, že zbytek nad sedmdesát procent chtějí pokrýt třeba satelitem, protože budovat poslední procenta pokrytí pozemními sítěmi, třeba do odhlelých, méně lidnatých končin, bude neúměrně drahé.
A to je právě jen otázka vyjednávání. V tomto je zákon postaven správně, protože by nás neměl poškodit. A my dnes máme prostřednictvím analogového vysílání dosah na málem 98 procent obyvatel této země. Ti lidé by neměli být násilně poškozeni tím, že jim někdo odebere právo dívat se na Novu. V případě, že za námi přijde operátor, řekne „já vám nechci udělat takhle velké pokrytí“ a nabídne takové podmínky, aby se nám vyplatilo dokrýt zbytek z jiné platformy, nemám problém takovou dohodu udělat. Ale chci mít garanci v zákoně… co já, myslím, že je důležité, že diváci by měli mít garanci, že vždycky budou mít přístup k tomu programu, ke kterému měli přístup i v minulosti.
Za určitých podmínek byste se tedy spokojili třeba s dokrytím posledních procent satelitem?
Je to jedna z variant. Ona je složitá i sama definice pokrytí, analogově pokrýváme 98 procent občanů České republiky, ale i když se s digitálním signálem dostaneme numericky na stejné procento pokrytí, může se stát, že někteří přibudou lidé, kteří signál předtím nepřijímali, a naopak někteří vypadnou diváci, kteří signál předtím měli. I tohle hraje velkou roli.
Hodně proto bude záležet na tom, jak zodpovědně teď telekomunikační úřad přistoupí k definici technického plánu přechodu (harmonogram přechodu jednotlivých částí republiky z analogového na digitální signál – pozn. red.) a jak hodně se tím vláda bude zabývat. Z legislativy totiž vyplývá, že technický plán přechodu je pro vládu zásadní dokument, kterým může digitalizaci buď roztlačit a rozjet, anebo poslat k ledu.
Nova se předloni před radou pro vysílání neúspěšně ucházela o čtyři tématické kanály tématické kanály. Krátce nato jste koupili kabelovou Galaxii Sport, sportovní kanál tedy už máte. Počítáte, že i ten budete vysílat ve vysokém rozlišení?
Pro začátek určitě ne. Kvůli tomu, že distribuce je slabší a počet domácností, kam se můžeme dostat prostřednictvím kabelu, je výrazně menší, než prostřednictvím pozemního vysílání, se zde budeme snažit fungovat hodně efektivně. To znamená, že třeba u filmového a seriálového kanálu se budeme snažit dostat k divákům ne čistě technologií, ale spíše zajímavou skladbou, aby si v případě, že si nenajdou nic na „hlavní“ Nově, přepnuli na další náš kanál. Sport nicméně budeme postupně všechen vysílat ve formátu 16:9, ten trend je jednoznačný všude ve světě. Tím spíš, když Galaxie vysílá Ligu mistrů, NHL nebo všechny další pořady kolem formule 1, které nedáváme na hlavním kanálu, a všechny tyto přenosy dnes standardně nakupujeme ve formátu 16:9.
Uvažujete stále, že spustíte zpravodajský kanál?
Ve zpravodajství děláme teď opravdu revoluční změnu a potřebujeme, aby si všechny procesy sedly. Nebudeme se proto určitě hnát do dalších radikálních projektů, spíš budeme chtít, aby se celý mechanismus, všechny nové technologie mezi sebou našly, aby se vše usadilo a my měli jistotu, že se nic nepokazí, protože u nových technologií je to vždy problematické. Samozřejmě že přemýšlíme, že bychom se takto velkou investici pokusili amortizovat i přes rozšířenější zpravodajský program. Ale to zatím není na pořadu dne.
Zpravodajský obsah na internetu budete také rozšiřovat?
Letos jsme se na internetu moc neposunuli, dělali jsme jiné projekty. Nepodařilo se nám proto spusit to, co jsme plánovali, tedy posílit zpravodajskou i archivní část našich stránek. Nějaké kroky jsme udělali, ale nejsem spokojen a příští rok bude internet naše hlavní téma. Protože máme velké zpravodajské zázemí, samozřejmě se nabízí, že i na internetu díky tomu posílíme.
Stěžejní asi bude video...
Video na internetu je světový trend, a my pro to teď máme ty nejlepší předpoklady. Máme v domě ty nejlepší technologie a i to, že jsme přešli na bezpáskové zpracování a všechny materiály budeme mít na pevných discích, nám umožní je v nižším rozlišení dávat i na internet.
Plánujete brzký start svého filmového a seriálového kanálu?
Vysílání dalších nových kanálů záleželo na tom, zda se nám podaří spustit nové odbavovací pracoviště. Z něho dnes už umíme odbavovat nejen hlavní kanál, ale i řadu dalších kanálů. Co se spuštění Novy Cinemy týče, uvidíme. Pracujeme na tom, aby se další kanály, které máme v zásobníku, postupně spouštěly. Hodně našich inovací záleželo i na tom, že jsme čekali, jak dopadnou zákonné předpoklady, zda budeme moci další kanály vysílat v rámci digitálu, jestli dostaneme kompenzační licenci, atd.
Týdeník Marketing & Media napsal, že program Nova Cinema odstartujete už v prosinci. To znamená dřív, než budou moci podle zákona – na začátku příštího roku – odstartovat vaši noví digitální konkurenti.
To bych zatím nekomentoval. Všechno je možné.
Právě pro Novu Cinemu byste využili kompenzační licenci?
Kompenzační licenci dostaneme pouze v případě, že odsouhlasíme technický plán přechodu. Rovnou říkám, že pokud ten plán bude špatně napsaný a pokud bude nějak negativně ovlivňovat hlavní program Novy, může se stát, že vůbec nevyužijeme práva, abychom o kompenzační licenci požádali. Znovu opakuji, že technický plán přechodu bude pro vládu a celou digitalizaci zásadní a je třeba mu dát velkou péči.
Jak bude vypadat program Nova Cinema?
Nebudeme se snažit na žádný kanál, který bychom startovali na jiných distribučních platformách jako satelit nebo kabel, dávat příliš velké množství vlastní výroby, protože ta je drahá. Ne že by to měl být odpadkový koš, spíš by nové kanály měly sloužit k tomu, abychom dokázali vybrat z balíků akvizice, které nakupujeme u velkých studií, sice kvalitní věci, ale takové, které zasahují užší cílové skupiny, a které nejsou na hlavním kanálu Novy schopny dosáhnout tak dobrého výsledku sledovanosti. Budeme tedy spíše využívat akvizičních věcí. Dají se udělat specializované filmové sloty, s žánrově podobnými snímky, nebo ve stripech seriály.
Obecně: kanály, které bychom chtěli startovat přes paralelní distribuční sítě jako je kabel nebo satelit, směřujeme k tomu, abychom je ve finále (v době vypnutí analogového vysílání plánovaného na říjen 2010 – pozn. red.) vysílali jako digitální programy. Okamžitá návratnost tedy není měřítkem, tím je být připraveni, mít nové kanály spuštěné, mít jasnou strategii ať už programovou či marketingovou, vědět, jak nové programy vázat k hlavnímu brandu Novy a vědět, že v momentě, kdy dojde k celkovému vypnutí analogu a nástupu digitálu, my budeme ti, kteří půjdeme a řekneme si o registrace.
