"Systém nefunguje, jak bychom si přáli. Tyto děti se nestávají řádnými občany," konstatoval minitr vnitra Ivan Langer. "Do konce roku ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předloží vládě představu, jak tento stav zlepšit," doplnil Langra vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek. Cestu vidí ve změně zákona, která by zvýhodňovala péči v náhradních rodinách před ústavní péčí o ohrožené děti.
Politici a neziskovky nespolupracují
Studie kritizuje roztříštěnost systému péče o ohrožené děti. V současnosti lze prý hovořit spíše o změti aktivit státních, veřejnoprávních a nestátních institucí, jejichž pracovníci spolu systémově nekomunikují a nespolupracují.
Materiál dále kritizuje resortismus na všech úrovních veřejné správy, formální plnění konkrétních úkolů a nedostatek kompetentních a metodicky vedených pracovníků v oboru.
Na zpracování analýzy se podíleli zástupci ministerstev vnitra, školství, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a odborníci z praxe. Cílem studie bylo informovat vládu o problémech, které zásadním způsobem ovlivňují fungování systému péče o ohrožené děti.
V závěru textu jsou uvedeny úkoly pro jednotlivé resorty, které by měly situaci zlepšit. Jde o vytvoření takzvaného koordinačního mechanismu, který by umožnil lepší spolupráci subjektů, jejich kontrolu a vyhodnocování jejich práce a plošné rozšíření projektu Systém včasné intervence. Ten funguje již v deseti městech ČR. Jeho rozšíření prý umožní rychlý přenos informací o dětech ohrožených sociálně patologickými jevy.