Policie tak ze seznamu uskutečněných hovorů například zjistila, že si advokát volal s novináři z České tiskové kanceláře či s aktivistou a předsedou spolku Šalamoun Johnem Bokem.
Policie navíc při nakládání s registrem hovorů pochybila. Kriminalisté Čapkovy rozhovory s klienty založili do spisu, i když záznamy měly být zničeny. Ústavní soud proto na žádost Čapka nařídil, aby byly odposlechy zničeny.
Čapek řekl, že policie monitorovala výpisy jeho telefonních hovorů ze dvou přístrojů - služební pevné linky a mobilního telefonu. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu povařuje za velké vítězství. V nálezu dokonce zaznělo, že postup, který byl proti němu zvolen, je nepřijatelný a hodný odsouzení.
Monitorování povolil soud policejnímu týmu Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechty se spornými restitučními nároky. O jeho činnosti věděl exministr vnitra Stanislav Gross.
Hovory mezi obviněným a advokátem bývají nedotknutelné. Policie ale využila specifickou kličku v zákoně. Rozhodla se, že z údajného pokusu o podvod bude prošetřovat nejen Kinského, ale také jeho advokáta Jaroslava Čapka. A tímto postupem – s oficiálním posvěcením soudu – se dostala i k přehledu všech telefonátů advokáta Čapka s jeho dalšími klienty.
Okresní soud pro Prahu-východ povolil sledování telefonického provozu Čapkovy královéhradecké kanceláře. Policisté požádali soud o souhlas s vysvětlením, že podezřívají Čapka z podvodu. V žalobách prý zpochybňoval podmínky poválečné konfiskace majetku Kinského tím způsobem, že zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti. Snažil se tak prý uvést v omyl státní úřady.
"Trestní řízení ve věci bylo masivní, jistě nákladné a zbytečné," uvedl k problému soudce-zpravodaj Jiří Nykodým.Výsledkem práce kriminalistů je 13 svazků obsahujících 4300 stran textu, který tvoří i dokumenty ze zahraničí a poznatky tajných služeb. Celý spis, včetně odposlechů, byl pak odložen. Nykodým zdůraznil, že řízení bylo zbytečné. Podle jeho názoru to bylo zřejmé již v samotném počátku rozsáhlého vyšetřování.
Kriminalisté případ řešili dva roky, pak jej odložili. Poté si výsledek vyšetřování vyžádal soud v České Lípě. Zabýval se žalobou Kinského proti městu Kamenický Šenov. U českolipského soudu tak na spis zcela náhodou narazil Čapek.
Policejní tým měl podle informací tisku asi 30 členů a prověřoval všechny šlechtické restituce. Společně s rozvědkou prý shromažďoval osobní údaje o žadatelích o vrácení majetku. Zveřejnění prvních informací o činnosti týmu v roce 2004 vyvolalo nesouhlas odborné veřejnosti, potomků šlechty i aktivistů. Zaměřovat policejní práci na šlechtu je prý diskriminační.
Ozvaly se i obavy z politické intervence do soudního rozhodování o restitučních sporech.
Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli spolupráci s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Advokát Kinského ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich, jenž
nekolaboroval a měl českou národnost.
Kinský podal desítky žalob, které řeší soudy po celé republice - například v Děčíně, Hradci Králové, Chrudimi, Kladně, Litoměřicích, Pardubicích, Praze, Rakovníku a Ústí nad Orlicí. Valná většina těchto soudních sporů doposud nebyla pravomocně ukončena.
Policie navíc při nakládání s registrem hovorů pochybila. Kriminalisté Čapkovy rozhovory s klienty založili do spisu, i když záznamy měly být zničeny. Ústavní soud proto na žádost Čapka nařídil, aby byly odposlechy zničeny.
Čapek řekl, že policie monitorovala výpisy jeho telefonních hovorů ze dvou přístrojů - služební pevné linky a mobilního telefonu. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu povařuje za velké vítězství. V nálezu dokonce zaznělo, že postup, který byl proti němu zvolen, je nepřijatelný a hodný odsouzení.
Monitorování povolil soud policejnímu týmu Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechty se spornými restitučními nároky. O jeho činnosti věděl exministr vnitra Stanislav Gross.
Hovory mezi obviněným a advokátem bývají nedotknutelné. Policie ale využila specifickou kličku v zákoně. Rozhodla se, že z údajného pokusu o podvod bude prošetřovat nejen Kinského, ale také jeho advokáta Jaroslava Čapka. A tímto postupem – s oficiálním posvěcením soudu – se dostala i k přehledu všech telefonátů advokáta Čapka s jeho dalšími klienty.
Okresní soud pro Prahu-východ povolil sledování telefonického provozu Čapkovy královéhradecké kanceláře. Policisté požádali soud o souhlas s vysvětlením, že podezřívají Čapka z podvodu. V žalobách prý zpochybňoval podmínky poválečné konfiskace majetku Kinského tím způsobem, že zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti. Snažil se tak prý uvést v omyl státní úřady.
"Trestní řízení ve věci bylo masivní, jistě nákladné a zbytečné," uvedl k problému soudce-zpravodaj Jiří Nykodým.Výsledkem práce kriminalistů je 13 svazků obsahujících 4300 stran textu, který tvoří i dokumenty ze zahraničí a poznatky tajných služeb. Celý spis, včetně odposlechů, byl pak odložen. Nykodým zdůraznil, že řízení bylo zbytečné. Podle jeho názoru to bylo zřejmé již v samotném počátku rozsáhlého vyšetřování.
Kriminalisté případ řešili dva roky, pak jej odložili. Poté si výsledek vyšetřování vyžádal soud v České Lípě. Zabýval se žalobou Kinského proti městu Kamenický Šenov. U českolipského soudu tak na spis zcela náhodou narazil Čapek.
Policejní tým měl podle informací tisku asi 30 členů a prověřoval všechny šlechtické restituce. Společně s rozvědkou prý shromažďoval osobní údaje o žadatelích o vrácení majetku. Zveřejnění prvních informací o činnosti týmu v roce 2004 vyvolalo nesouhlas odborné veřejnosti, potomků šlechty i aktivistů. Zaměřovat policejní práci na šlechtu je prý diskriminační.
Ozvaly se i obavy z politické intervence do soudního rozhodování o restitučních sporech.
Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli spolupráci s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Advokát Kinského ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich, jenž
nekolaboroval a měl českou národnost.
Kinský podal desítky žalob, které řeší soudy po celé republice - například v Děčíně, Hradci Králové, Chrudimi, Kladně, Litoměřicích, Pardubicích, Praze, Rakovníku a Ústí nad Orlicí. Valná většina těchto soudních sporů doposud nebyla pravomocně ukončena.
