Napadený zákon je rozsáhlým souborem změn, které od příštího roku nastanou v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. Podle vlády, která návrhy prosadila s pomocí bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky, má první etapa reformy veřejných financí zastavit zadlužování země.
Podle ČSSD vláda Mirka Topolánka zvolila špatnou metodu a navíc postupovala špatně i při projednávání změn v Poslanecké sněmovně a Senátu. Navrhuje tak zrušení balíku reforem. "Očekáváme, že Ústavní soud v řadě částí bude rozhodovat kontinuálně se svou dosavadní judikaturou. Návrh vykazuje znaky takzvaných přílepů, které Ústavní soud v minulosti kritizoval a také rušil," uvedl po předání stížnosti předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.
Sociální demokraté míní, že už projednávání bylo protiústavní, žádají o zrušení reformy jako celku. Jako druhou variantu navrhuje ČSSD zrušit alespoň všechno to, co nesouvisí s daňovou částí reformy, především regulační poplatky ve zdravotnictví a princip "superhrubé mzdy" jako základu pro zdanění.
Ústavní soud je oprávněn rušit zákony v případě, že je zákonodárci přijali v rozporu s ústavou. Celé normy, popřípadě jejich části, může zneplatnit i v případě, že by jejich užívání státem či soudy mohlo vést k porušování ústavně zaručených práv. Právo podat návrh na zrušení mají soudy i zákonodárci. Rozhodnout o nich může pouze plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech patnácti soudců.
Takový proces ale bývá delší než jednání běžných tříčlenných senátů. Obvykle trvá několik měsíců a v některých případech i několik let, upřesnil mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Podle něj zatím nelze ani odhadnout, kdy se soud vyjádří k žádosti o přednostní vyřízení stížnosti.
Michal Hašek, předseda poslaneckého klubu ČSSD. foto: Viktor Chlad, Lidové noviny