Pro návrh hlasovalo 101 poslanců včetně bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Ti ho podpořili, podobně jako když v srpnu podpořili reformu veřejných financí. Koalici chyběl ministr vnitra Ivan Langer, který se z pracovních důvodů omluvil, v opozičních řadách chyběl nemocný poslanec Josef Smýkal (ČSSD). Podle sjetiny výsledků hlasování se nikdo nezdržel, všichni koaliční poslanci byli pro, opozice svorně hlasovala proti.
Premiér Mirek Topolánek řekl, že vláda se tímto rozpočtem pokusila zastavit a otočit trend zvyšování schodků. To je podle něj to hlavní sdělení, které chtěla veřejnosti rozpočtem říct. "Končí doba vršení dluhů," prohlásil.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak řekl, že vládou připravený rozpočet je "asociálního charakteru". Reforma veřejných financí a rozpočet jsou spojené nádoby, které podle něj představují útok na peněženky 90 procent občanů.
Rath s odložením neuspěl
Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka Topolánkovo tvrzení o zastavení růstu dluhů odmítl. Podle něj se vláda v příštím roce podepíše pod dalších 94 miliardy veřejného dluhu a za jejího vládnutí se veřejný dluh dostane na rekordní úroveň 1,3 bilionu korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek se vlády zastal. Opozici vytkl, že nemůže vládu současně kritizovat za to, že daně snižuje, a zároveň jí vytýkat, že daně zvyšuje. "Měníme trendy zadlužování veřejných rozpočtů, snižujeme tempo zadlužování a snižujeme daně, byť méně, než bychom si přáli," řekl.
O rozruch v sále se dnes postaral stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, když uprostřed svého projevu navrhl, aby sněmovna odložila projednávání rozpočtu o tři týdny. Nelíbilo se mu, že vládní lavice zejí prázdnotou. "Já se ptám, kde je pan premiér, je někde v restauraci nebo v baru? Kde je pan ministr financí?" položil otázku a vzápětí vznesl svůj návrh. Podle jednacího řádu se o totiž procedurálních návrzích hlasuje bez rozpravy.
Poslanec ODS Petr Pleva ho však upozornil, že podle jednacího řádu o takovém návrhu hlasovat nelze. Rath svůj návrh posléze stáhl a jen dodal, že jeho cílem bylo, aby debatu o rozpočtu sledovala také vládní koalice, premiér a ministři.
Poslanci začali rozpočet projednávat minulou středu. Jednání ale přerušili a vrátili se k němu dnes. Návrh vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních výdajů. I ta stejně jako rozpočet musela při projednávání ve sněmovně i Senátu čelit kritice opozice a dokonce i některých vládních poslanců.
Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií, tedy podmínek nutných pro přijetí eura. Návrh vychází z předpokladu, že ekonomika poroste reálně o pět procent a průměrná míra inflace se zvýší na 3,8 procenta.
