K tomuto závěru dospěli sociologové, kteří v říjnu zpracovali pro pražský magistrát dva průzkumy veřejného mínění.
Z nich mimo jiné vyplynulo, že Kaplického atypická stavba boduje nejčastěji u mladých vysokoškoláků, kteří volí ODS nebo Stranu zelených. „Jsou to lidé mladí, aktivní, vzdělanější, zámožnější,“ zdůraznil Jan Hartl, ředitel agentury STEM, která průzkumy provedla. Tolerance vůči stavbě, která se vymyká všem představám geometricky pravidelného domu, roste s výškou dosaženého vzdělání. Kladné názory na ni mají voliči ODS a Strany zelených, zatímco sympatizanti KSČM jsou v drtivé většině proti. Typickým odpůrcem blobu je důchodce starší 60 let, se základním vzděláním, který volí komunisty. Takovým lidem se většinou nelíbí ani sama stavba, ani její umístění na Letné. „Přitom platí, že mají poněkud váhavý postoj k umístění stavby. Část z nich blob nechce vůbec, část ho chce přesunout jinam,“ konstatoval Hartl.
Největší překvapení průzkumu lze podle Hartla spatřovat v tom, že názor na Kaplického blob rozštěpil národ na dvě poloviny. Padla tak vžitá představa, že česká veřejnost je konzervativní, zkostnatělá a vůči moderní architektuře nepřátelsky naladěná. „Průzkum postojů ke Kaplického návrhu ukázal překvapivě vysoký podíl lidí, kteří jsou modernisticky orientované architektuře nakloněni,“ dodal Hartl. Dá se proto říci, že Pražané nechtějí žít ve skanzenu, ale v kypícím velkoměstě, byť s historickými tradicemi. Je přitom zřejmé, že právě Pražané jsou v tomto ohledu progresivnější než ostatní obyvatelé České republiky. Jejich podpora letenského blobu je vyšší než u ostatních obyvatel republiky, ale není to nijak výrazné. To je také jediný rozdíl mezi Pražany a ostatními obyvateli země. Jinak se v postojích nijak neprojevuje adresa bydliště.
Nejednotné je ale veřejné mínění v otázce, kde by Kaplického knihovna měla v hlavním městě stát. Původní místo, kam ji projektoval Kaplický a další účastníci mezinárodní architektonické soutěže, bylo na Letné. Pro tuto alternativu zaznívá nejvíce hlasů z řad voličů zelených ( takřka polovina z nich). Podle Hartla je to dáno atypičností voličské obce této strany, která má v tuzemsku blíže k pravicové ODS nežli k tradiční, spíše levicové orientaci zelených.
Z průzkumů dále vyplynulo, že pro lidi je chobotnice velké téma. V Praze se o ni zajímá víc než 80 procent lidí. „Osud této stavby sleduje naprostá většina veřejnosti. Politici by si měli uvědomit, že už nejde o jednu stavbu, ale že má společenský, kulturní a politický přesah,“ míní Hartl.
Z nich mimo jiné vyplynulo, že Kaplického atypická stavba boduje nejčastěji u mladých vysokoškoláků, kteří volí ODS nebo Stranu zelených. „Jsou to lidé mladí, aktivní, vzdělanější, zámožnější,“ zdůraznil Jan Hartl, ředitel agentury STEM, která průzkumy provedla. Tolerance vůči stavbě, která se vymyká všem představám geometricky pravidelného domu, roste s výškou dosaženého vzdělání. Kladné názory na ni mají voliči ODS a Strany zelených, zatímco sympatizanti KSČM jsou v drtivé většině proti. Typickým odpůrcem blobu je důchodce starší 60 let, se základním vzděláním, který volí komunisty. Takovým lidem se většinou nelíbí ani sama stavba, ani její umístění na Letné. „Přitom platí, že mají poněkud váhavý postoj k umístění stavby. Část z nich blob nechce vůbec, část ho chce přesunout jinam,“ konstatoval Hartl.
Největší překvapení průzkumu lze podle Hartla spatřovat v tom, že názor na Kaplického blob rozštěpil národ na dvě poloviny. Padla tak vžitá představa, že česká veřejnost je konzervativní, zkostnatělá a vůči moderní architektuře nepřátelsky naladěná. „Průzkum postojů ke Kaplického návrhu ukázal překvapivě vysoký podíl lidí, kteří jsou modernisticky orientované architektuře nakloněni,“ dodal Hartl. Dá se proto říci, že Pražané nechtějí žít ve skanzenu, ale v kypícím velkoměstě, byť s historickými tradicemi. Je přitom zřejmé, že právě Pražané jsou v tomto ohledu progresivnější než ostatní obyvatelé České republiky. Jejich podpora letenského blobu je vyšší než u ostatních obyvatel republiky, ale není to nijak výrazné. To je také jediný rozdíl mezi Pražany a ostatními obyvateli země. Jinak se v postojích nijak neprojevuje adresa bydliště.
| Tři čtvrtiny lidí téma chobotnice zajímá |
|
Zajímá se veřejnost o výstavbu nové Národní knihovny? Informace o výstavbě nové budovy Národní knihovny sledují 3/4 občanů ČR Líbí se lidem návrh architekta Jana Kaplického? Patří „zelená chobotnice“ na Letnou, blízko Hradu? Může být na Letné? Kam s blobem? |
Nejednotné je ale veřejné mínění v otázce, kde by Kaplického knihovna měla v hlavním městě stát. Původní místo, kam ji projektoval Kaplický a další účastníci mezinárodní architektonické soutěže, bylo na Letné. Pro tuto alternativu zaznívá nejvíce hlasů z řad voličů zelených ( takřka polovina z nich). Podle Hartla je to dáno atypičností voličské obce této strany, která má v tuzemsku blíže k pravicové ODS nežli k tradiční, spíše levicové orientaci zelených.
Z průzkumů dále vyplynulo, že pro lidi je chobotnice velké téma. V Praze se o ni zajímá víc než 80 procent lidí. „Osud této stavby sleduje naprostá většina veřejnosti. Politici by si měli uvědomit, že už nejde o jednu stavbu, ale že má společenský, kulturní a politický přesah,“ míní Hartl.
