LN Jak se, od dob, kdy jste televizi vedl, posunula kvalita rad ČT, tedy kontrolního orgánu, který vůči televizi zastupuje veřejnost?
Mám přímé zkušenosti se dvěma radami. První, která nastoupila o pár měsíců později než já a skončila dřív, byla jediná složená z osobností. Byť kontroverzních -byl tam třeba Karel Steigerwald či Vladimír Svoboda, ale byly to osobnosti, žádný z nich si nepotřeboval dělat jméno tím, že je v Radě ČT. V roce 1997 nastoupila tzv. Jirákova rada (předsedal jí médiolog Jan Jirák - pozn. red), byli v ní lidé vysloveně vyslaní politickými stranami, byla to vyloženě lobbyistickostranická rada. Ale ještě pořád to bylo lepší, protože rada byla tehdy jenom devítičlenná. Nejhorší to bylo za paní Dědečkové, tedy předsedy Mareše v letech 2000 a 2001. A pak se rada rozšířila na patnáct členů. To už je hotový parlament.
LN Myslíte, že podřízenost parlamentu, který radní volí, a vůbec celý současný systém Rady ČT generuje čím dál častěji reprezentanty stranických zájmů?
Je to výsledek chuti politiků mít toto médium pod kontrolou. To je zásadní věc.
LN Dá se to eliminovat?
Těžko, sami politici by museli ustoupit z nádvlády, a to se jim nechce. Jedna z možností byla, že by pravomoc sestavovat radu přešla částečně na Senát. Ale poslanci se brání i tomu. To je naprosto nefér, protože parlament, to jsou obě komory. Kdyby to bylo podle smyslu zákona z roku 1991, kdy ještě Senát neexistoval, pravomoci už měli rozdělit. Poslanci si je ale pořád nenechají vzít, to je nejhorší možná věc.
LN Jak vidíte současnou radu. Baumrukovu?
Je stranická.
LN Přesto, našel byste světlou výjimku? Fundovaní jedinci tam jistě jsou.
On může být, co se týče znalosti televize fundovaný, i pan Baumruk, jde ale o to, koho tam zastupuje. Nechci ho takhle označit, ale myslím, že jednání jsou celkem jasná a mají asi jiné úkoly, než aby byla kvalitní televize. To by nesměla třeba paní Fibingerová mluvit tak, jak mluvila (Ivo Mathé naráží na Fibingerové vyhrůžky tvůrcům, kteří o ní chtěli natočit dokument, o tom LN psaly včera - pozn. red.).
LN Mohl byste doložit svá slova o stranickosti současné televizní rady nějakým konkrétním příkladem?
Její totální selhání je v kauze pana Lamberta, to je prapodivné, že mu začali věřit. Preferovali industriální pojetí televize, kdy se nechali ošálit sílou zisku, respektive hospodářského výsledku. To možná vyhovuje stranám, aby byla televize slabá a by neměla autoritu a kredibilitu. To nepotřebují.
| Další podrobnosti o radě ČT si přečtěte v úterním vydání deníku |
