Čeští ekozemědělci žádají stát, aby jim pomohl s distribucí takzvaných biopotravin do jídelen veřejných institucí. Důvod je údajně jednoduchý. Zatímco například v Rakousku, ale i ve většině dalších starých států EU tvoří biopotraviny zejména ve školách a nemocnicích podstatnou součást jídelníčku, v Česku tyto instituce produkty místních ekozemědělců s odkazem na vyšší ceny prakticky nenakupují. To je ale podle producentů biopotravin špatně.
„Kde jinde by se měly konzumovat zdravé potraviny, prosté chemie, než právě v nemocnicích a školách?“ ptá se Tomáš Václavík, který zajišťuje marketing mnoha českým ekozemědělcům. Například v Itálii je zákonem stanoveno, že ve školních jídelnách už se může vařit pouze z biopotravin. Podobné opatření nedávno zavedla v některých svých školách i Vídeň, samozřejmostí jsou biopotraviny ve zdravotnictví. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer v pondělí vyhlásil, že do dvou letech budou tvořit produkty ekozemědělců až třetinu jídla ve všech zemských nemocnicích. Už dnes pochází v hornorakouských zdravotnických zařízeních z ekofarem až 30 % mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. „Stejně to funguje i v jiných západních zemích, u nás zatím bohužel ne,“ tvrdí Václavík.
Sám vede projekt, který má zjistit, proč české školy a nemocnice odmítají biopotraviny. „Jedním z důvodů jsou samozřejmě vyšší ceny, což je ale při škodách, jaké způsobuje dovoz některých chemicky ošetřovaných potravin ze zahraničí, diskutabilní faktor,“ uvedl Václavík. Druhým důvodem je ale podle něj nízká informovanost, jaké výhody může konzumace biopotravin znamenat jak pro české zemědělství, tak pro zdraví konzumentů. „A v tom by nám, jak doufáme, měl masivní informační kampaní pomoci stát,“ tvrdí Václavík.
Ministerstvo zdravotnictví však přesvědčovat nemocnice k nákupu biopotravin zatím nehodlá. „Nechystáme v tomto směru žádné doporučení či vyhlášku. Nabídku kvalitního jídla v nemocnicích ale může v budoucnu rozšířit vzájemná konkurence zdravotnických ústavů i zdravotních pojišťoven,“ řekl LN mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Samotné nemocnice tvrdí, že na biopotraviny, které jsou obecně dražší, prostě nemají peníze. „Máme takový rozpočet, že se musíme při nákupu potravin od dodavatelů řídit především cenou,“ řekla LN mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Podobně přistupují ke stravování pacientů i další velká zdravotnická zařízení v Česku. „Jídlo pro naše pacienty vozíme z vysokoškolské menzy, jídelníček sestavují naši odborníci. Žádný speciální požadavek na množství biopotravin v jídelníčku ale nemáme,“ řekl LN mluvčí Nemocnice České Budějovice Jan Dušek.
„Kde jinde by se měly konzumovat zdravé potraviny, prosté chemie, než právě v nemocnicích a školách?“ ptá se Tomáš Václavík, který zajišťuje marketing mnoha českým ekozemědělcům. Například v Itálii je zákonem stanoveno, že ve školních jídelnách už se může vařit pouze z biopotravin. Podobné opatření nedávno zavedla v některých svých školách i Vídeň, samozřejmostí jsou biopotraviny ve zdravotnictví. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer v pondělí vyhlásil, že do dvou letech budou tvořit produkty ekozemědělců až třetinu jídla ve všech zemských nemocnicích. Už dnes pochází v hornorakouských zdravotnických zařízeních z ekofarem až 30 % mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. „Stejně to funguje i v jiných západních zemích, u nás zatím bohužel ne,“ tvrdí Václavík.
Sám vede projekt, který má zjistit, proč české školy a nemocnice odmítají biopotraviny. „Jedním z důvodů jsou samozřejmě vyšší ceny, což je ale při škodách, jaké způsobuje dovoz některých chemicky ošetřovaných potravin ze zahraničí, diskutabilní faktor,“ uvedl Václavík. Druhým důvodem je ale podle něj nízká informovanost, jaké výhody může konzumace biopotravin znamenat jak pro české zemědělství, tak pro zdraví konzumentů. „A v tom by nám, jak doufáme, měl masivní informační kampaní pomoci stát,“ tvrdí Václavík.
Ministerstvo zdravotnictví však přesvědčovat nemocnice k nákupu biopotravin zatím nehodlá. „Nechystáme v tomto směru žádné doporučení či vyhlášku. Nabídku kvalitního jídla v nemocnicích ale může v budoucnu rozšířit vzájemná konkurence zdravotnických ústavů i zdravotních pojišťoven,“ řekl LN mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Samotné nemocnice tvrdí, že na biopotraviny, které jsou obecně dražší, prostě nemají peníze. „Máme takový rozpočet, že se musíme při nákupu potravin od dodavatelů řídit především cenou,“ řekla LN mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Podobně přistupují ke stravování pacientů i další velká zdravotnická zařízení v Česku. „Jídlo pro naše pacienty vozíme z vysokoškolské menzy, jídelníček sestavují naši odborníci. Žádný speciální požadavek na množství biopotravin v jídelníčku ale nemáme,“ řekl LN mluvčí Nemocnice České Budějovice Jan Dušek.