Filozofická fakulta o budovu v těsném sousedství stanice metra velmi stojí. Nechala si proto od architektů vypracovat čerstvou studii, která mapuje využitelnost a vhodnost Invalidovny pro fakultu. „Právě mám studii v rukou a zvláště kapacitně vypadá úžasně,“ říká děkan fakulty Michal Stehlík. Ten si od získání objektu slibuje především konec roztříštěnosti školy. Její ústavy a katedry dnes sídlí na devíti adresách a mají trvalé potíže s místem pro studenty i zázemí. „Ze studie plyne, že by se do Invalidovny vešla asi polovina všech pracovišť, tedy asi čtyři až pět tisíc studentů,“ vysvětluje Stehlík. Fakulta by pak mohla užívat pouze tři budovy - dosavadní hlavní sídlo na náměstí Jana Palacha, Šporkův palác v Hybernské ulici a právě Invalidovnu.
Plán fakulty ale může dojít naplnění nejdříve za čtyři až pět let. Rozsáhlý barokní komplex, který je kulturní památkou, zatím plně využívá jeho vlastník, ministerstvo obrany. „Děkan Michal Stehlík se v září letošního roku obrátil na ministryni Vlastu Parkanovou s žádostí o budoucí převod Invalidovny pro účely univerzitního kampusu,“ potvrzuje Jindřiška Verešová z tiskového odboru úřadu.
Ministerstvo však začne objekt uvolňovat zřejmě až koncem roku 2009. „Budova Invalidovny leží v zátopové oblasti, což podle zákona o archivnictví není přípustné. Termín stěhování závisí na získání nebo výstavbě nového archivu,“ vysvětlila Verešová. Ministerstvo poté objekt nabídne dalším státním subjektům nebo soukromému sektoru. Případná smlouva o převodu by znamenala složitou administrativní proceduru, které by se muselo zúčastnit také ministerstvo financí a ministerstvo kultury, pod které spadá péče o památky.
Děkan Stehlík podle svých slov o této možnosti už s ministerstvem kultury předběžně jednal, a to se zdá jeho záměru nakloněno. Proti nejsou v zásadě ani pražští památkáři. „Záleželo by samozřejmě na konkrétním projektu, ale obecně je myšlenka oživení Invalidovny dobrá,“ uvedl před časem ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař.
Invalidovna by se po odchodu ministerstva obrany měla dočkat generální rekonstrukce. V současné době je v žalostném stavu, a to hlavně kvůli povodním z roku 2002. „Od té doby jsme provedli nejnutnější opravy asi za dvacet milionů korun, na komplexní rekonstrukci nemáme kvůli trvalému snižování rozpočtu ministerstva peníze,“ uvedla Verešová.
Děkan Stehlík odhaduje celkové náklady na rekonstrukci na asi jednu a půl miliardy korun. „Je jasné, že tolik peněz sami nemáme a nedostaneme ani od státu. Řešením by bylo financování společně se soukromým sektorem,“ nastínil děkan. O tak rozsáhlém projektu však fakulta nemůže sama rozhodnout, konečné slovo leží na vedení univerzity. S rektorem Václavem Hamplem se chce Stehlík sejít ještě letos.
Plán fakulty ale může dojít naplnění nejdříve za čtyři až pět let. Rozsáhlý barokní komplex, který je kulturní památkou, zatím plně využívá jeho vlastník, ministerstvo obrany. „Děkan Michal Stehlík se v září letošního roku obrátil na ministryni Vlastu Parkanovou s žádostí o budoucí převod Invalidovny pro účely univerzitního kampusu,“ potvrzuje Jindřiška Verešová z tiskového odboru úřadu.
Ministerstvo však začne objekt uvolňovat zřejmě až koncem roku 2009. „Budova Invalidovny leží v zátopové oblasti, což podle zákona o archivnictví není přípustné. Termín stěhování závisí na získání nebo výstavbě nového archivu,“ vysvětlila Verešová. Ministerstvo poté objekt nabídne dalším státním subjektům nebo soukromému sektoru. Případná smlouva o převodu by znamenala složitou administrativní proceduru, které by se muselo zúčastnit také ministerstvo financí a ministerstvo kultury, pod které spadá péče o památky.
Děkan Stehlík podle svých slov o této možnosti už s ministerstvem kultury předběžně jednal, a to se zdá jeho záměru nakloněno. Proti nejsou v zásadě ani pražští památkáři. „Záleželo by samozřejmě na konkrétním projektu, ale obecně je myšlenka oživení Invalidovny dobrá,“ uvedl před časem ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař.
Invalidovna by se po odchodu ministerstva obrany měla dočkat generální rekonstrukce. V současné době je v žalostném stavu, a to hlavně kvůli povodním z roku 2002. „Od té doby jsme provedli nejnutnější opravy asi za dvacet milionů korun, na komplexní rekonstrukci nemáme kvůli trvalému snižování rozpočtu ministerstva peníze,“ uvedla Verešová.
Děkan Stehlík odhaduje celkové náklady na rekonstrukci na asi jednu a půl miliardy korun. „Je jasné, že tolik peněz sami nemáme a nedostaneme ani od státu. Řešením by bylo financování společně se soukromým sektorem,“ nastínil děkan. O tak rozsáhlém projektu však fakulta nemůže sama rozhodnout, konečné slovo leží na vedení univerzity. S rektorem Václavem Hamplem se chce Stehlík sejít ještě letos.
