„V současné době odvádí každý na důchodové pojištění celkem 28 procent ze svého příjmu. Dejme tomu, že by měl možnost dát rodičům tři procenta,“ počítá ministr Nečas. „Představte si, že jste důchodce a máte tři děti s průměrným platem 20 tisíc korun. Od každého můžete dostat 600 korun měsíčně, k průměrnému důchodu 9100 korun je to celkem navíc 1800 korun.“
Ministr považuje tento model za reálný. „Tento návrh byl v našem volebním programu,“ říká. „Někdy do konce volebního období by mohl být napsaný návrh zákona.“
Současnému systému Nečas vyčítá, že je právě pro rodiny s dětmi nevýhodný. Vychovávají totiž plátce do průběžného systému důchodového pojištění, z jejichž peněz budou jednou žít i bezdětní. Žádnou výhodu z toho ale nemají. „Ti, kdo děti mají, jsou v našem systému extrémně solidární s těmi, kdo je nemají,“ říká Nečas.
Matka hodně dětí, která je s nimi většinu života doma, nebere skoro žádný důchod. Péče o děti se jí sice započte do 25 let „práce“, po kterých vzniká nárok na důchod. Protože ale nemá po tu dobu žádný příjem, je její důchod minimální.
Nečasův náměstek a lidovecký odborník na tuto problematiku Marián Hošek uvádí příklad: „Znám rodinu, která vychovala osm dětí. Všechny mají vysokou školu a na pojištění každé z nich platí částku, která převyšuje třítisícový důchod jejich matky.“
Náměstek Hošek zároveň popisuje další výhody, které podle něj podobná úprava má. Posiluje mezigenerační solidaritu a ukazuje, jak ve skutečnosti průběžný důchodový systém funguje. „Kdysi se o své staré staraly rodiny, pak obec, teď to přešlo na stát. Ale vždy záleží na tom, abychom měli děti, které nás budou živit,“ říká. „Dnes si ale lidé myslí, že si na důchod spoří a mají to tam někde uloženo.“ Výhodou je podle něj i to, že peněz se rodiče dočkají jen od dětí, které „dobře vychovali“. „Když děti nepracují, rodič nemá plody výchovy,“ říká Hošek.
Ani někdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) nemá s Nečasovým plánem problém: „Napříč politickým spektrem se v zásadě shodneme, že by určité zvýhodnění pro rodiče mělo být.
„Asignace části důchodového pojištění ve prospěch rodičů jsou ale jen jahůdka na dortu,“ říká Nečasův předchůdce v křesle ministra Zdeněk Škromach. „Musí být součástí celého komplexu změn, které rodiče zvýhodní.“ Rodiče by podle něj měli být zvýhodněni už v době, kdy děti vychovávají. Například tak, že by po tu dobu odváděli méně do důchodového pojištění. Jinou možností je podle něj také model, ve kterém by se důchod matky přepočítával nějakým zvýhodňujícím koeficientem.
Náměstkovi Mariánu Hoškovi se plán ministra Nečase líbí. Jen lituje, že s ním nepřišli lidovci. „Tuto myšlenku jsem před několika lety přednesl na celostátním výboru naší strany,“ říká. „Nechytla se, mým kolegům připadalo, že je neprosaditelná. Nakonec se objevila v programu jiné strany.“ Nápad vznikl na zubařském křesle. To když dentista Hošek ošetřoval svého známého z Fyzikálního ústavu Akademie věd Antonína Šimůnka. „Když mě ošetřoval, vyprávěl mi o problémech s penzí,“ vzpomíná Šimůnek. „Už předtím jsem přemýšlel, jak bych ten problém řešil. Tak jsem mu to řekl.“
| POZOR! |
| Brožura ministerstva o změnách v sociálním systému vyjde v pátek 14. prosince zdarma jako příloha LN |
Současnému systému Nečas vyčítá, že je právě pro rodiny s dětmi nevýhodný. Vychovávají totiž plátce do průběžného systému důchodového pojištění, z jejichž peněz budou jednou žít i bezdětní. Žádnou výhodu z toho ale nemají. „Ti, kdo děti mají, jsou v našem systému extrémně solidární s těmi, kdo je nemají,“ říká Nečas.
Matka hodně dětí, která je s nimi většinu života doma, nebere skoro žádný důchod. Péče o děti se jí sice započte do 25 let „práce“, po kterých vzniká nárok na důchod. Protože ale nemá po tu dobu žádný příjem, je její důchod minimální.
Nečasův náměstek a lidovecký odborník na tuto problematiku Marián Hošek uvádí příklad: „Znám rodinu, která vychovala osm dětí. Všechny mají vysokou školu a na pojištění každé z nich platí částku, která převyšuje třítisícový důchod jejich matky.“
Náměstek Hošek zároveň popisuje další výhody, které podle něj podobná úprava má. Posiluje mezigenerační solidaritu a ukazuje, jak ve skutečnosti průběžný důchodový systém funguje. „Kdysi se o své staré staraly rodiny, pak obec, teď to přešlo na stát. Ale vždy záleží na tom, abychom měli děti, které nás budou živit,“ říká. „Dnes si ale lidé myslí, že si na důchod spoří a mají to tam někde uloženo.“ Výhodou je podle něj i to, že peněz se rodiče dočkají jen od dětí, které „dobře vychovali“. „Když děti nepracují, rodič nemá plody výchovy,“ říká Hošek.
Ani někdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) nemá s Nečasovým plánem problém: „Napříč politickým spektrem se v zásadě shodneme, že by určité zvýhodnění pro rodiče mělo být.
„Asignace části důchodového pojištění ve prospěch rodičů jsou ale jen jahůdka na dortu,“ říká Nečasův předchůdce v křesle ministra Zdeněk Škromach. „Musí být součástí celého komplexu změn, které rodiče zvýhodní.“ Rodiče by podle něj měli být zvýhodněni už v době, kdy děti vychovávají. Například tak, že by po tu dobu odváděli méně do důchodového pojištění. Jinou možností je podle něj také model, ve kterém by se důchod matky přepočítával nějakým zvýhodňujícím koeficientem.
Náměstkovi Mariánu Hoškovi se plán ministra Nečase líbí. Jen lituje, že s ním nepřišli lidovci. „Tuto myšlenku jsem před několika lety přednesl na celostátním výboru naší strany,“ říká. „Nechytla se, mým kolegům připadalo, že je neprosaditelná. Nakonec se objevila v programu jiné strany.“ Nápad vznikl na zubařském křesle. To když dentista Hošek ošetřoval svého známého z Fyzikálního ústavu Akademie věd Antonína Šimůnka. „Když mě ošetřoval, vyprávěl mi o problémech s penzí,“ vzpomíná Šimůnek. „Už předtím jsem přemýšlel, jak bych ten problém řešil. Tak jsem mu to řekl.“