* LN Proč se vlastně mění sociální systém?
Náš současný sociální systém funguje jako jakási sociální mucholapka, která člověka spíš demotivuje, než aby ho aktivovala k práci a odpovědné existenci. Je také poměrně drahý, za roky 2006 a 2007 došlo k obrovské expanzi sociálních výdajů - o 100 miliard korun. Současně není dostatečně adresný. Nezaměřuje se na ty, kdo pomoc skutečně potřebují, a naopak někdy plýtvavě dává i těm, kdo pomoc nepotřebují nebo ji dokonce zneužívají.
* LN Co považujete za největší změnu, která začne platit od ledna?
Určitě systém vícerychlostní rodičovské. Považuji ho za prvek, který zvětšuje flexibilitu a vstřícnost systému. Na jedné straně zachováme nejdelší, čtyřletou, délku rodičovské v Evropě. Naopak u dvouleté varianty dostává rodič vysoký příspěvek, 11 400 korun. Tím se dostáváme na stejnou částku, jakou má Rakousko na tři roky. Ten systém je k rodinám vstřícný a umožňuje svobodu volby.
* LN Právě na rodičovském příspěvku ale stát příští rok ušetří nejvíc ze všech měněných dávek, 3,9 miliardy korun...
To je velmi relativní, Ten letošní rok je nezbytné brát jako extrém, z hlediska výdajů na státní sociální podporu to byl populistický výstřelek. Není možné ho brát jako standardu, se kterou srovnáváme. Jako normální bych spíš bral ten minulý rozpočtový rok. Tehdy byly výdaje na státní sociální podporu asi 34 miliard korun, v příštím roce budou 44 miliard korun. K drastickým škrtům tedy nedochází. Ten zákon byl navíc udělán nešťastně, příspěvek měl být ve výši 40 procent průměrné mzdy v nevýrobní sféře. Celkové výdaje na tento příspěvek by do roku 2010 stouply na 2,5násobek. Tak šílený nárůst si tato ekonomika nemůže dovolit.
* LN Vy sám jste ale pro tento zákon před volbami na jaře 2006 zvedl ruku. Proč?
Navýšení objemu peněz na rodičovský příspěvek jsem považoval za správný krok. Od roku 2001 do roku 2006 se příspěvek zvýšil jen o 1100 korun. V porovnání s vývojem platů nebo důchodů na tom byly rodiny bity. Jenže ten krok byl až příliš velký.
* LN Žena, která je registrovaná na úřadu práce, ztratí od příštího roku nárok na mateřskou. Proč?
Nemocenská má být vyplácena jen tomu, kdo je plátcem nemocenského pojištění. Za anomálii považuji spíš dosavadní úpravu. Kdo neplatí, nemůže požadovat dávku.
* LN Zákon o sociálních službách dal více samostatnosti lidem s postižením. Začali dostávat peníze, za které si mohou nakoupit potřebné služby. Proč chcete od příštího roku zpřísnit kontrolu toho, jak tyto peníze využívají?
Ten zákon má celou řadu nedostatků. Mimo jiné byl částí klientů špatně pochopen. Příspěvek berou jako vylepšení svých příjmů, a ne jako částku, za kterou si mají koupit potřebné služby. Pokud se opakovaně prokáže, že dávka není používána na zajištění péče, může být v krajním případě až odebrána.
* LN Chcete zákon o sociálních službách změnit nějak zásadněji?
Zároveň chystáme velkou novelu tohoto zákona. Bez výrazných změn by to vedlo k finančnímu kolapsu. Místo plánovaných 8,9 miliardy korun vyplatíme letos za příspěvek na péči 15 miliard korun. Plánujeme, že dospělý klient by se mohl rozhodnout, zda dostane příspěvek v hotovosti, v hotovosti a v poukázkách, nebo jen v poukázkách na službu. Při čistě poukázkovém plnění by dostal nejvíc.
* LN Ten, koho propustí z práce pro hrubé porušení pracovních povinností, ztratí od Nového roku nárok na podporu v nezaměstnanosti a na sociální dávky. To zůstane úplně bez peněz?
Od státu nedostane nic, tedy ani podporu v nezaměstnanosti, ani dávky v hmotné nouzi. Výjimkou jsou jen ty příjmy, které souvisí s jeho dětmi.
* LN Nebojíte se, že situaci vyřeší třeba tak, že začne krást?
Myslím si, že se společnost nemá nechat vydírat někým, kdo je nemakačenko - dejte mi nějaké peníze, jinak budu krást. Jsme svobodní lidé ve svobodné zemi, máme možnost měnit své chování a neseme za něj odpovědnost. Nevidím jeden jediný důvod, proč platit sociálními dávkami někoho, kdo si neváží práce - v práci pije, hrubě porušuje pracovní kázeň...
* LN První tři dny bude člověk stonat zadarmo. Proč?
Lhůta, po kterou člověk nebere nemocenskou, existuje ve dvanácti z patnácti starých členských zemí Evropské unie, někde je dokonce devítidenní. Ukazuje se, že nemocenská je možná nejvíc zneužívaná sociální dávka u nás. Naši lidé milují marodění, máme vyšší nemocnost než v zemích, kde je podle studií horší zdravotní stav obyvatelstva.
* LN Zároveň se nemocenská sníží ze 69 procent na 60 procent příjmu. Její horní hranice je při několikaměsíční nemoci na 13 tisících korunách měsíčně. Člověk zvyklý na příjem kolem 30 tisíc korun měsíčně z toho však nemůže vyžít.
Ten systém je samozřejmě solidární vůči nízkopříjmovým skupinám. U lidí s vyšším příjmem se samozřejmě předpokládá, že se zajistí i jinak, například komerčním nemocenským připojištěním. Já jsem připojištěn, protože u mě by nemoc znamenala takový výpadek příjmů, že si to nedovedu představit.
* LN Je možné se na nemoc pojistit jen komerčně a neplatit České správě sociálního zabezpečení?
Mohou to udělat osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci platí do systému nemocenské povinně. Za nesmírně důležitou změnu proto považuji, že od příštího roku se zavede strop - odvody do systému sociálního pojištění se budou počítat nejvýš z částky ve výši čtyřnásobku průměrného platu.
* LN O kolik peněz tím systém přijde?
Asi o 4,5 miliardy korun.
* LN Nejnižší starobní důchody dnes mají ženy, které byly dlouho doma s dětmi a po tu dobu neměly žádný příjem. Uvažujete o tom, že byste je nějak zvýhodnili?
Uvažujeme například o přímé asignaci ze strany dětí ve prospěch rodičů. Konkrétně o tom, že určité procento z důchodového pojištění by pojištěnec mohl poukázat přímo svým rodičům. Ti, kdo děti mají, jsou dnes příliš solidární s těmi, kdo je nemají.
* LN Jak by to vypadalo?
V současné době odvádí každý na důchodové pojištění celkem 28 procent svého příjmu. Dejme tomu, že by měl možnost dát rodičům 3 procenta. Představte si, že jste důchodce a máte tři děti s průměrným platem 20 tisíc korun. Od každého byste mohla dostat 600 korun, tedy k průměrnému důchodu 9100 korun celkem 1800 korun. To motivuje k tomu mít víc dětí a dobře je vychovat. Bylo by to dobrovolné, čili kdyby někdo neměl s dětmi dobré vztahy, nemusely by mu to posílat.
* LN To je jen vize, nebo si myslíte, že to prosadíte?
Tento návrh byl v našem volebním programu. Někdy do konce volebního období by mohl být napsaný návrh zákona.
* LN A co ještě chystáte v dalších etapách sociální reformy?
Plánujeme možnost vyvedení části peněz z průběžného důchodového systému do soukromých fondů. Pokud jde o lidi bez práce, chceme větší vazbu mezi jejich aktivním přístupem a sociální dávkou. Ten, kdo se bude chovat aktivně, dobrovolně i v době nezaměstnanosti pracovat, měl by to pocítit i na výši dávky. Naopak bychom chtěli penalizovat pasivní chování nebo dokonce zneužívání dávek.
* LN Máte v plánu také nějaké věci, které se budou týkat rodin s dětmi?
Chystáme balíček prorodinných opatření. Chceme zaměstnavatele motivovat k vytváření částečných pracovních úvazků pro rodiče malých dětí. Každý pátý nebo šestý nezaměstnaný je totiž matka po rodičovské. S ministerstvem financí bychom rádi dojednali možnost otcovského volna. Například tak, že by dejme tomu do druhého měsíce věku dítěte měl otec možnost si vzít vedle řádné dovolené ještě další volný placený týden, který by věnoval péči o dítě.
Náš současný sociální systém funguje jako jakási sociální mucholapka, která člověka spíš demotivuje, než aby ho aktivovala k práci a odpovědné existenci. Je také poměrně drahý, za roky 2006 a 2007 došlo k obrovské expanzi sociálních výdajů - o 100 miliard korun. Současně není dostatečně adresný. Nezaměřuje se na ty, kdo pomoc skutečně potřebují, a naopak někdy plýtvavě dává i těm, kdo pomoc nepotřebují nebo ji dokonce zneužívají.
* LN Co považujete za největší změnu, která začne platit od ledna?
Určitě systém vícerychlostní rodičovské. Považuji ho za prvek, který zvětšuje flexibilitu a vstřícnost systému. Na jedné straně zachováme nejdelší, čtyřletou, délku rodičovské v Evropě. Naopak u dvouleté varianty dostává rodič vysoký příspěvek, 11 400 korun. Tím se dostáváme na stejnou částku, jakou má Rakousko na tři roky. Ten systém je k rodinám vstřícný a umožňuje svobodu volby.
* LN Právě na rodičovském příspěvku ale stát příští rok ušetří nejvíc ze všech měněných dávek, 3,9 miliardy korun...
To je velmi relativní, Ten letošní rok je nezbytné brát jako extrém, z hlediska výdajů na státní sociální podporu to byl populistický výstřelek. Není možné ho brát jako standardu, se kterou srovnáváme. Jako normální bych spíš bral ten minulý rozpočtový rok. Tehdy byly výdaje na státní sociální podporu asi 34 miliard korun, v příštím roce budou 44 miliard korun. K drastickým škrtům tedy nedochází. Ten zákon byl navíc udělán nešťastně, příspěvek měl být ve výši 40 procent průměrné mzdy v nevýrobní sféře. Celkové výdaje na tento příspěvek by do roku 2010 stouply na 2,5násobek. Tak šílený nárůst si tato ekonomika nemůže dovolit.
* LN Vy sám jste ale pro tento zákon před volbami na jaře 2006 zvedl ruku. Proč?
Navýšení objemu peněz na rodičovský příspěvek jsem považoval za správný krok. Od roku 2001 do roku 2006 se příspěvek zvýšil jen o 1100 korun. V porovnání s vývojem platů nebo důchodů na tom byly rodiny bity. Jenže ten krok byl až příliš velký.
* LN Žena, která je registrovaná na úřadu práce, ztratí od příštího roku nárok na mateřskou. Proč?
Nemocenská má být vyplácena jen tomu, kdo je plátcem nemocenského pojištění. Za anomálii považuji spíš dosavadní úpravu. Kdo neplatí, nemůže požadovat dávku.
* LN Zákon o sociálních službách dal více samostatnosti lidem s postižením. Začali dostávat peníze, za které si mohou nakoupit potřebné služby. Proč chcete od příštího roku zpřísnit kontrolu toho, jak tyto peníze využívají?
Ten zákon má celou řadu nedostatků. Mimo jiné byl částí klientů špatně pochopen. Příspěvek berou jako vylepšení svých příjmů, a ne jako částku, za kterou si mají koupit potřebné služby. Pokud se opakovaně prokáže, že dávka není používána na zajištění péče, může být v krajním případě až odebrána.
* LN Chcete zákon o sociálních službách změnit nějak zásadněji?
Zároveň chystáme velkou novelu tohoto zákona. Bez výrazných změn by to vedlo k finančnímu kolapsu. Místo plánovaných 8,9 miliardy korun vyplatíme letos za příspěvek na péči 15 miliard korun. Plánujeme, že dospělý klient by se mohl rozhodnout, zda dostane příspěvek v hotovosti, v hotovosti a v poukázkách, nebo jen v poukázkách na službu. Při čistě poukázkovém plnění by dostal nejvíc.
* LN Ten, koho propustí z práce pro hrubé porušení pracovních povinností, ztratí od Nového roku nárok na podporu v nezaměstnanosti a na sociální dávky. To zůstane úplně bez peněz?
Od státu nedostane nic, tedy ani podporu v nezaměstnanosti, ani dávky v hmotné nouzi. Výjimkou jsou jen ty příjmy, které souvisí s jeho dětmi.
* LN Nebojíte se, že situaci vyřeší třeba tak, že začne krást?
Myslím si, že se společnost nemá nechat vydírat někým, kdo je nemakačenko - dejte mi nějaké peníze, jinak budu krást. Jsme svobodní lidé ve svobodné zemi, máme možnost měnit své chování a neseme za něj odpovědnost. Nevidím jeden jediný důvod, proč platit sociálními dávkami někoho, kdo si neváží práce - v práci pije, hrubě porušuje pracovní kázeň...
* LN První tři dny bude člověk stonat zadarmo. Proč?
Lhůta, po kterou člověk nebere nemocenskou, existuje ve dvanácti z patnácti starých členských zemí Evropské unie, někde je dokonce devítidenní. Ukazuje se, že nemocenská je možná nejvíc zneužívaná sociální dávka u nás. Naši lidé milují marodění, máme vyšší nemocnost než v zemích, kde je podle studií horší zdravotní stav obyvatelstva.
* LN Zároveň se nemocenská sníží ze 69 procent na 60 procent příjmu. Její horní hranice je při několikaměsíční nemoci na 13 tisících korunách měsíčně. Člověk zvyklý na příjem kolem 30 tisíc korun měsíčně z toho však nemůže vyžít.
Ten systém je samozřejmě solidární vůči nízkopříjmovým skupinám. U lidí s vyšším příjmem se samozřejmě předpokládá, že se zajistí i jinak, například komerčním nemocenským připojištěním. Já jsem připojištěn, protože u mě by nemoc znamenala takový výpadek příjmů, že si to nedovedu představit.
* LN Je možné se na nemoc pojistit jen komerčně a neplatit České správě sociálního zabezpečení?
Mohou to udělat osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci platí do systému nemocenské povinně. Za nesmírně důležitou změnu proto považuji, že od příštího roku se zavede strop - odvody do systému sociálního pojištění se budou počítat nejvýš z částky ve výši čtyřnásobku průměrného platu.
* LN O kolik peněz tím systém přijde?
Asi o 4,5 miliardy korun.
* LN Nejnižší starobní důchody dnes mají ženy, které byly dlouho doma s dětmi a po tu dobu neměly žádný příjem. Uvažujete o tom, že byste je nějak zvýhodnili?
Uvažujeme například o přímé asignaci ze strany dětí ve prospěch rodičů. Konkrétně o tom, že určité procento z důchodového pojištění by pojištěnec mohl poukázat přímo svým rodičům. Ti, kdo děti mají, jsou dnes příliš solidární s těmi, kdo je nemají.
* LN Jak by to vypadalo?
V současné době odvádí každý na důchodové pojištění celkem 28 procent svého příjmu. Dejme tomu, že by měl možnost dát rodičům 3 procenta. Představte si, že jste důchodce a máte tři děti s průměrným platem 20 tisíc korun. Od každého byste mohla dostat 600 korun, tedy k průměrnému důchodu 9100 korun celkem 1800 korun. To motivuje k tomu mít víc dětí a dobře je vychovat. Bylo by to dobrovolné, čili kdyby někdo neměl s dětmi dobré vztahy, nemusely by mu to posílat.
* LN To je jen vize, nebo si myslíte, že to prosadíte?
Tento návrh byl v našem volebním programu. Někdy do konce volebního období by mohl být napsaný návrh zákona.
* LN A co ještě chystáte v dalších etapách sociální reformy?
Plánujeme možnost vyvedení části peněz z průběžného důchodového systému do soukromých fondů. Pokud jde o lidi bez práce, chceme větší vazbu mezi jejich aktivním přístupem a sociální dávkou. Ten, kdo se bude chovat aktivně, dobrovolně i v době nezaměstnanosti pracovat, měl by to pocítit i na výši dávky. Naopak bychom chtěli penalizovat pasivní chování nebo dokonce zneužívání dávek.
* LN Máte v plánu také nějaké věci, které se budou týkat rodin s dětmi?
Chystáme balíček prorodinných opatření. Chceme zaměstnavatele motivovat k vytváření částečných pracovních úvazků pro rodiče malých dětí. Každý pátý nebo šestý nezaměstnaný je totiž matka po rodičovské. S ministerstvem financí bychom rádi dojednali možnost otcovského volna. Například tak, že by dejme tomu do druhého měsíce věku dítěte měl otec možnost si vzít vedle řádné dovolené ještě další volný placený týden, který by věnoval péči o dítě.