Oficiálně byl návrh na zahájení kárného řízení podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig pouze uvedl, že "soud neprohospodařil ani korunu" a nedostatky vznikly administrativní chybou. Podle Kuncové uložil Finanční úřad v Brně 11. června platební výměr, podle kterého musel soud zaplatit odvody a penále téměř 40 milionů korun. Soud totiž podle finančního úřadu opakovaně pochybil při investiční výstavbě realizované NS v letech 2003 a 2004.
"Ministr spatřuje kárné provinění v tom, že se Brožová nijak nesnažila vysvětlit a zdůvodnit postup Nejvyššího soudu a nevyužila práva odvolat se. Dalším pochybením podle ministra bylo, že Brožová o celé záležitosti neinformovala ministerstvo, coby správce rozpočtové kapitoly, ačkoli věděla, že je (odvody a penále) nebude možné hradit z rozpočtu NS," řekla Kuncová.
Podle ní to Brožová udělala až 14. listopadu, když žádala o navýšení
rozpočtu pro soud. "Vymáhaná částka, která dosahuje téměř čtyřiceti milionů korun, přinejmenším zkomplikuje provoz celého soudu. Z toho důvodu je postup paní předsedkyně naprosto nepochopitelný," uvedl Pospíšil. Povinnost informovat ministerstva jí prý přitom uložil už předchozí ministr Pavel Němec.
