"Osobně se domnívám, že jde o pokračování snahy docílit mého odstranění z funkce," řekla Brožová. Podle Pospíšila je důvodem návrhu na zahájení kárného řízení téměř čtyřicetimilionová pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad a kterou soud před ministerstvem zatajil. Ministr oficiálně návrh podal kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
Brožová všechna obvinění odmítá. Podle ní šlo o administrativní a méně závažná pochybení v rámci investic u Nejvyššího soudu, která nepřipravila daňové poplatníky o žádné peníze. V tomto případě jde podle ní o přelévání peněz z jedné státní instituce do druhé.
Brožová znovu žádá o prominutí pokuty
Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozhodnutí ministerstva financí Brožová zdůvodnila tím, že v 98 procentech případů prý ministerstvo financí podobné pokuty vzniklé v justici promíjí. Kromě kárné žaloby prý Brožová opět požádá ministerstvo financí o prominutí pokuty.
Pospíšil návrh mimo jiné odůvodnil tím, že Brožová se proti pokutě neodvolala a ministerstvo se o ní dozvědělo až v polovině listopadu, kdy Nejvyšší soud žádal o peníze na zaplacení penále. Přitom jí prý povinnost informovat o výměru finančního úřadu uložil již předchozí ministr Pavel Němec.
Na pochybení při investicích v rámci Nejvyššího soudu totiž přišly kontroly ministerstev financí a spravedlnosti v roce 2005. Brožová tehdy kvůli chybám propustila ředitele správy soudu.
Předsedkyně Nejvyššího soudu na výtky Pospíšila uvedla, že odvolávat se proti pokutě za porušení zákonných lhůt je bezpředmětné a o pokutě informovala Pospíšila ihned poté, co jí ministerstvo financí zamítlo žádost o prominutí pokuty.
Výměr finančního úřadu prý dostala 11. června a zamítavé vyjádření ministra Miroslava Kalouska obdržela 13. listopadu. Poté se obrátila na Pospíšila s požadavkem na zvýšení rozpočtu Nejvyššího soudu. Ministr jí ale odpověděl, že peníze nedostane a věc musí vyřešit sama.
Je za tím panika z volby prezidenta
Brožovou zaráží především postoj ministerstva financí, který prý byl v tomto případě naprosto výjimečný. Jako příklad opačného postupu uvedla případ z letošního roku, kdy mělo Krajské státní zastupitelství v Brně zaplatit penále 98 milionů korun a po zásahu ministerstva financí uhradilo 23.000 korun. Soudu ve Vyškově pak ministerstvo zase úplně odpustilo dvanáctimilionovou pokutu.
"Celý tento případ se řídí daňovými předpisy, a subjekty jsou tak ze zákona vázány mlčenlivostí," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj je každý případ posuzován individuálně a existuje řada případů, kdy i administrativní chyba vede k neprominutí odvodů a penále.
"Myslím si, že ve skutečnosti za tím je panika z volby prezidenta republiky," řekla k případu stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová Českému rozhlasu - Radiožurnálu. Benešová dodala, že v případu je zapojena i zákulisní justiční mafie, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury.
Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již
několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti.
Na soud se obrátila také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.
