Ještě v sedmnáctém století značily například bavorsko-českou hranici nejen klasické zářezy ve stromech, ale i šibenice, postavené jako výstraha pro nevítané návštěvníky z Bavorska. Zelená hranice byla totiž podobně propustná jako v Schengenu...
„Šibenice měly zřejmě odradit lapky, pašeráky a pytláky, kteří do Čech tenkrát přecházeli především z bavorské strany,“ říká českobudějovický historik Pavel Koblasa. Bavorští pytláci a pašeráci včetně slavného „Tabákového Petra“ byli kdysi postrachem české Šumavy. Jak píše šumavský spisovatel Karel Klostermann, pašovali zboží, kradli dobytek a stříleli zvěř v knížecích lesích.
„V české části Šumavy, tehdy spadající pod rakouskou monarchii, byl život drsný, v bavorské ale ještě drsnější,“ vysvětluje Koblasa důvod, proč se dnešní terminologií přelévala kriminalita z Bavorska do Čech.
Krvavé boje mezi bavorskými pytláky a českými lesníky jsou však jen jednou částí dlouhé historie ostrahy české hranice, která v pátek končí vstupem Česka do Schengenu a zrušením hraničních kontrol.
„Šibenice měly zřejmě odradit lapky, pašeráky a pytláky, kteří do Čech tenkrát přecházeli především z bavorské strany,“ říká českobudějovický historik Pavel Koblasa. Bavorští pytláci a pašeráci včetně slavného „Tabákového Petra“ byli kdysi postrachem české Šumavy. Jak píše šumavský spisovatel Karel Klostermann, pašovali zboží, kradli dobytek a stříleli zvěř v knížecích lesích.
„V české části Šumavy, tehdy spadající pod rakouskou monarchii, byl život drsný, v bavorské ale ještě drsnější,“ vysvětluje Koblasa důvod, proč se dnešní terminologií přelévala kriminalita z Bavorska do Čech.
Krvavé boje mezi bavorskými pytláky a českými lesníky jsou však jen jednou částí dlouhé historie ostrahy české hranice, která v pátek končí vstupem Česka do Schengenu a zrušením hraničních kontrol.
