Vznikají-li v Rakousku problémy s utečenci, je to chyba sousední země, prohlásil premiér Topolánek. České orgány migraci po otevření schengenského prostoru monitorují dostatečně, dodal po středečním zasedání vlády.
Podle expertů z rakouského ministerstva vnitra není problém na české straně, řekl ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Za hlavní důvod, proč se v Rakousku objevují problémy, označil Topolánek tamní mírnější azylové právo, které láká běžence do země. Rakousko podle něho může migranty vracet do prvního státu, kde byli v schengenském prostoru zaregistrováni. Stejně to dělá Česko, které už vrátilo řadu čečenských běženců.
Čečenské migranty do Rakouska podle předsedy vlády láká velká diaspora, která tam vznikla v uplynulých letech. "Třetím důvodem je malá spolupráce rakouských orgánů," uvedl premiér s tím, že všechna rizika české analytické centrum detailně popsalo a předalo rakouské straně.
Na tahu je Rakousko a Polsko
O problému, který vznikl v Rakousku v uplynulých dnech v souvislosti s čečenskými uprchlíky, jednali dnes v uprchlickém zařízení v Zastávce u Brna představitelé českého a rakouského ministerstva vnitra. Podle Haišmana dospěli k jasnému závěru, že kroky k odstranění problému musí podniknout nikoli Česká republika, ale Rakousko a také Polsko.
Podle expertů se bude muset patrně změnit rakouský azylový systém. Polsko by pak mělo zkvalitnit ostrahu své východní hranice, která je zároveň hranicí schengenského prostoru, aby se tak zabránilo přílivu migrantů z Čečenska do střední Evropy.
Také mluvčí rakouského ministerstva vnitra Rudolf Gollia potvrdil, že naprostou většinu nových žadatelů o azyl v Rakousku představují Čečenci, kteří přicházejí z Polska. Vzhledem k propojení databází schengenských států je však nyní poměrně snadné zjistit, která osoba již podala žádost o azyl v jiné zemi, a do této země ji vrátit, uvedl Gollia.
Schengenské minusy
O potřebě zlepšit spolupráci při řešení určitých problémů, které přineslo rozšíření schengenského prostoru bez hraničních kontrol, jednal v pondělí Topolánek a rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem. Topolánek ve Vídni připustil, že "je třeba zintenzivnit spolupráci policie obou zemí a vypořádat se s migračním pohybem, který po otevření hranic nastal". "Česko je k takové spolupráci připraveno, i když nemá (v schengenském prostoru) žádné vnější hranice," dodal český premiér.
Schengenské téma zjevně velmi leželo na srdci především rakouskému kancléři, který zdůraznil, že vývoj v prvních dnech po rozšíření prostoru není z rakouského hlediska příliš dobrý a přináší údajně příliv nových uprchlíků.
Podle expertů z rakouského ministerstva vnitra není problém na české straně, řekl ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Za hlavní důvod, proč se v Rakousku objevují problémy, označil Topolánek tamní mírnější azylové právo, které láká běžence do země. Rakousko podle něho může migranty vracet do prvního státu, kde byli v schengenském prostoru zaregistrováni. Stejně to dělá Česko, které už vrátilo řadu čečenských běženců.
Čečenské migranty do Rakouska podle předsedy vlády láká velká diaspora, která tam vznikla v uplynulých letech. "Třetím důvodem je malá spolupráce rakouských orgánů," uvedl premiér s tím, že všechna rizika české analytické centrum detailně popsalo a předalo rakouské straně.
Na tahu je Rakousko a Polsko
O problému, který vznikl v Rakousku v uplynulých dnech v souvislosti s čečenskými uprchlíky, jednali dnes v uprchlickém zařízení v Zastávce u Brna představitelé českého a rakouského ministerstva vnitra. Podle Haišmana dospěli k jasnému závěru, že kroky k odstranění problému musí podniknout nikoli Česká republika, ale Rakousko a také Polsko.
Podle expertů se bude muset patrně změnit rakouský azylový systém. Polsko by pak mělo zkvalitnit ostrahu své východní hranice, která je zároveň hranicí schengenského prostoru, aby se tak zabránilo přílivu migrantů z Čečenska do střední Evropy.
Také mluvčí rakouského ministerstva vnitra Rudolf Gollia potvrdil, že naprostou většinu nových žadatelů o azyl v Rakousku představují Čečenci, kteří přicházejí z Polska. Vzhledem k propojení databází schengenských států je však nyní poměrně snadné zjistit, která osoba již podala žádost o azyl v jiné zemi, a do této země ji vrátit, uvedl Gollia.
Schengenské minusy
O potřebě zlepšit spolupráci při řešení určitých problémů, které přineslo rozšíření schengenského prostoru bez hraničních kontrol, jednal v pondělí Topolánek a rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem. Topolánek ve Vídni připustil, že "je třeba zintenzivnit spolupráci policie obou zemí a vypořádat se s migračním pohybem, který po otevření hranic nastal". "Česko je k takové spolupráci připraveno, i když nemá (v schengenském prostoru) žádné vnější hranice," dodal český premiér.
Schengenské téma zjevně velmi leželo na srdci především rakouskému kancléři, který zdůraznil, že vývoj v prvních dnech po rozšíření prostoru není z rakouského hlediska příliš dobrý a přináší údajně příliv nových uprchlíků.