Klaus míří k obhajobě

Podívejte se na infografiku s výsledky voleb

Podle neoficiálních čísel nemá vítěze ani druhé kolo volby. Pro Václava Klause mělo hlasovat 94 poslanců a 48 senátorů. Pro Jana Švejnara 104 poslanců a 31 senátorů. Kdyby se volilo i potřetí tyto výsledky by stačily ke zvolení Klause prezidentem. Získal by totiž celkem 142 hlasů a to na zvolení stačí.

Ale oficiálně budou zveřejněna až v sobotu. Jedno z čísel ale zpochybnil Josef Pavlata (ODS), prý je o jedno nižší, ale neřekl které.

První kolo: rozdíl jeden hlas
Klaus v prvním kole dostal od poslanců 92 ze 198 hlasů, od senátorů 47 ze 69. Švejnar získal od senátorů jen 32 hlasů, od poslanců ale 106 hlasů.

Celý den se zákonodárci dohadovali, jak budou volit. Zda tajně či veřejně. Jednání bylo neustále přerušováno přestávkami a zabralo plných deset hodin.

O způsobu volby nakonec rozhodlo, že sněmovna neschválila návrh tajného hlasování. Zastánci této formy volby jsou hlavně občanští demokraté. ODS sice trvala na tajné volbě, ale během odpoledne několikrát zazněly spekulace o tom, že už získali dost hlasů, aby svého kandidáta - Václava Klause - prosadili i ve volbě veřejné.

Naděje na odblokování situace svitla v okamžiku, kdy zazněl návrh, podle něhož měly o způsobu volby prezidenta rozhodovat obě komory společně, nikoli každá zvlášť. Ve sněmovně však nenašel dostatek hlasů. Debata poté opět uvízla na procedurálních sporech.

Konflikt se rozhořel hned na začátku jednání zákonodárců, když předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) navrhl tajnou volbu hlavy státu, což by při nesouhlasu jedné z komor podle něj vedlo automaticky k veřejnému hlasování.

Občanští demokraté se začali návrhu bránit s tím, že na čtvrteční schůzce se představitelé obou komor dohodli na opaku. Věří, že když prosadí tajnou volbu, Klaus bude dnes znovuzvolen.

Úmorná debata se odrazila v atmosféře ve Španělském sále Hradu. Původní nervozitu vystřídala lehká únava a rozladění nad průtahy.

Poslanci a senátoři se sešli na Hradě už v 10:00. Hned po zahájení schůze vystoupili oba kandidáti. Václav Klaus zdůraznil, že vždy vystupoval nadstranicky a chce v tom v roli prezidenta ve druhém volebním období pokračovat.

Ekonom Jan Švejnar poslancům a senátorům nabídl otevřenost a snahu o sjednocování a napomáhání dialogu. Konstatoval, že umí své ambice potlačit v zájmu celku, chce být "prezidentem poučeným, nikoli poučným". "Budu jednat transparentně a budu držet své slovo," konstatoval. Oba hlavní aktéři volební schůze sklidili mohutný potlesk.

Bursíkův projev zhoršil stav v koalici
Spor o formu hlasování se odrazil i v dopoledním dvouhodinovém bloku vystoupení politiků. Premiér Mirek Topolánek napadl sympatizanty Švejnara z nefér hry, která vzala hlasování důstojnost. Požadavek hlasovat veřejně označil za omezení svobodné volby a znevážení Václava Klause.

"Nedůstojné tahanice, mediální útoky, účelová argumentace, polozpravodajské hry a snahy omezovat a kontrolovat svobodnou volbu senátorů a poslanců, které doprovázejí výběr nového prezidenta, ukazují, že se určité síly na naší politické scéně nezastaví takřka před ničím," řekl Topolánek. Dodal, že za to politici zaplatí ztrátou důvěry veřejnosti.

Podle předsedy zelených a vicepremiéra Martina Bursíka šlo však pouze o reakci na zákulisní dohody. Podle něho spory kolem formy prezidentské volby pramení z toho, že hlavu státu vybírají zákonodárci, nikoli občané přímou volbou.

Snaha o veřejné hlasování je podle Bursíka pouze reakcí na zákulisní dohody lobbistů. Připomenul v té souvislosti informace o tajné schůzce sociálního demokrata Miloslava Šloufa s prezidentovým kancléřem Jiřím Weiglem. 

Bursíkův ostrý projev údajně dále zhoršil napjaté vztahy v koalici.