Když jsme se Jana Švejnara u kulatého stolu LN týden před volbou ptali, zda se nebojí možnosti, že budou výsledky jeho prezidentské námahy v určitém okamžiku směněny za jiná aktiva, například předsedou ČSSD, odpovídal kandidát velmi jistě a klidně, že čím lépe si stojí, tím větší užitek mají strany, jež ho delegují.
V sobotu odpoledne však tak klidný nebyl, i na členech jeho týmu bylo vidět, že to není „jejich hra“. Na nemožnost "zobchodovatelnosti“ Jana Švejnara by v té chvíli přísahal asi málokdo. Zatím zůstává Švejnar, díky tomu, že se podařilo oslovit dostatek volitelů, jediným vážným konkurentem Václava Klause.
Nepopíral to nakonec ani místopředseda komunistů Dolejš, když včera v televizi řekl, že KSČM bere na vědomí skutečnost, že kdokoli jiný než Švejnar znamená momentálně znovuzvolení Václava Klause.
Pan Švejnar by byl asi mnohem šťastnější, kdyby si mohl jít koupit letenku do USA. Takhle je nucen pokračovat, sám nemůže říct: už mne to nebaví a svými podporovateli si také nejsem dvakrát jist. Nehledě k tomu, že „debata o kandidátech“, jak ji zahájili komunisté, pro něj může znamenat jediné - KSČM si jej hodlá začít „obrábět“ k obrazu svých voličů.
Bez problémů si lze představit, že podmínkou podpory KSČM by byl kandidátův vstřícnější postoj k referendu o americkém radaru.
Čistě z matematického hlediska by to jistě šance na zvolení zvýšilo, co by ale takové tokání s komunisty znamenalo například pro antikomunistické senátory Štětinu či Mejstříka, těžko říct. Úplně bez odezvy by tohle počínání nezůstalo ani mezi lidovci.
Švejnarovy příznivce čeká též bitva o (ne)tajnost druhé volby. Ta bude stejně urputná jako minulá. Navíc budou mít odpůrci té veřejné odstrašující příklad z pátku. Tehdy se volilo „veřejně“, a druhý den bylo jedno hlasování zpochybňováno. Přestože byla volba veřejná, nebude už nikdy možné ověřit, zda a jak kdo hlasoval. Navíc pan Paroubek poskytl svým odpůrcům praktický návod, jak napadat výsledky hlasování, „které se nelíbí“. To je významný prohřešek těch, kteří vymysleli a prosadili tento způsob veřejné volby. Snad příště promyslí proceduru lépe.
Jana Švejnara čeká nejtěžší týden kandidatury; pokud se ji nerozhodl „zabalit“, bude muset lavírovat mezi komunisty a
antikomunisty. Oba extrémy musí uspokojit, ale zároveň nesmí naštvat ty druhé. Tuhle vysokou akrobacii bude provádět s
vědomím, že Václav Klaus už shání jen jednotlivé hlasy a jakákoli chyba může znamenat prohru.
