Povolení tohoto kontaktního norování požadují hlavně myslivecké organizace, zejména ochránci zvířat jsou proti.
"Proti znění zákona, umožňujícímu (staronově) tzv. kontaktní norování, v těchto dnech dostávám od mnoha občanů a profesních organizací velmi odmítavé reakce. Myslím, že by je parlament měl vzít v úvahu," napsal prezident předsedovi Poslanecké sněmovny ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Klaus připomněl, že opětovné povolení kontaktního norování odmítl Senát, vláda i ministr zemědělství.
| Důvody veta Václava Klause | |||
|
Byl přijat způsobem, kdy kdy poslanecká sněmovna a Senát zastávaly zcela opačný názor. Zatímco dolní komora se zákonem vyslovila souhlas, a to drtivou většinou přítomných, horní komora jej zcela jednotně s pozměňovacími návrhy vrátila zpět. Poslanecká sněmovna pak Senát přehlasovala, a to opět velmi výrazným poměrem hlasů pro zákon. V klíčové sporné věci zákona zastává nesouhlasný názor i vláda, i ministr zemědělství. Ke škodě věci se začala společenská debata k tomuto zákonu rozvíjet teprve poté, co jsem jej obdržel k podpisu, nikoli v průběhu projednávání zákona v Parlamentu. Proti znění zákona, umožňujícímu (staronově) tzv. kontaktní norování, v těchto dnech dostávám od mnoha občanů a profesních organizací velmi odmítavé reakce. Myslím, že by je Parlament měl vzít v úvahu. |
|||
Poslední slovo budou mít poslanci, kteří budou zřejmě na březnové schůzi novelu schvalovat už potřetí. Poprvé to bylo loni v prosinci, počátkem února přehlasovala odmítavé stanovisko Senátu. Senátní verze novely ve sněmovně neuspěla jen těsně - k jejímu schválení chyběly tři hlasy.
Klaus podle své tajemníka Ladislava Jakla v dopise předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) uvedl, že "ke škodě věci" se začala společenská debata k tomuto zákonu rozvíjet teprve poté, co jej obdržel k podpisu, nikoliv ještě během parlamentního projednávání.
"Proto považuji za žádoucí, aby Poslanecká sněmovna dostala možnost znovu zvážit potřebnost tohoto konkrétního znění zákona, a to nejen ve světle debaty, která se k zákonu mezitím rozproudila, ale i v rámci hlubšího zamyšlení nad opakovaně se měnící právní normou, která vždy odrážela momentální vítězství jistého úhlu pohledu té které části parlamentu".
Klaus věří, že vrácením novely umožní nalezení trvalejšího řešení, které nebude vyvolávat dosavadní vyhraněné ostré spory a rozmíšky.
Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání měla změnit nynější praxi, kdy je liška ve cvičné noře od psa oddělena mřížkou, aby se nemohli vzájemně zranit. Zastánci zachování mřížky, mezi něž patří třeba i výbor Českého centra PEN klubu, argumentovali mimo jiné tím, že kontaktní norování je v rozporu s dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat v zájmových chovech. Odstraněním mřížky podle nich Česko dělá v ochraně živočichů krok zpátky.
|
Považuji za žádoucí, aby Poslanecká sněmovna dostala možnost znovu zvážit potřebnost tohoto konkrétního znění zákona
Kritici oddělení psa a lišky ale argumentují tím, že norníka je třeba před skutečným norováním řádně vycvičit, čemuž prý mřížka brání. "Vzájemný kontakt byl v minulosti v umělých norách výjimečný a představoval malé procento z celkového počtu vypuštěných psů do umělé nory," uvádí na svých webových stránkách Českomoravská myslivecká jednota.
Řádně nevycvičený pes je podle odpůrců mřížky v praxi vystaven neúnosnému riziku, a jde naopak o týrání tohoto psa. Myslivci mají potom strach své psy do nor vůbec pouštět, lišky jsou přemnožené, což podle některých vede k úbytku jiné zvěře - křepelek či třeba zajíců.
