Současná civilní kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS), by plnila i vojenské zpravodajské úkoly na území ČR a nově by vznikla Národní zpravodajská služba, která by působila v zahraničí.
Tato změna znamená faktické sloučení současné civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), s vojenskou rozvědkou, která nyní tvoří Vojenské zpravodajství spolu s vojenskou kontrarozvědkou. Ta splyne s BIS.
Vojenské služby přitom byly před několika lety sloučeny do jedné - Vojenského zpravodajství. Plánovaný krok by tak zřejmě znamenal jejich opětovné rozdělení.
Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb by měla nést vláda a jejich činnost bude nově koordinovat premiér. Ministři budou také po projednání v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny jmenovat a odvolávat ředitele nově zřízených zpravodajských služeb.
Někteří lidé ze zpravodajské komunity již delší dobu poukazovali na to, že právě obecná podřízenost vládě jako celku způsobuje službám problémy. Podle nich by měla být stanovena jedna konkrétní osoba odpovědná za jejich chod. Návrh také obsahuje nový způsob kontroly zpravodajských služeb. První stupeň kontroly budou vykonávat pro každou zpravodajskou službu nově zřízené kontrolní orgány složené poslanců. Druhý stupněm bude nezávislý kontrolní orgán.
Vojenské zpravodajství i BIS mají nyní svou parlamentní komisi, která dohlíží na její činnost. Výjimkou je doposud ale civilní rozvědka, která jako jediná tento dohled postrádá. Lidé pracující ve zpravodajských službách ale v této souvislosti upozorňují na jeden možný problém. V současné době je podle nich asi nejaktivnější tajnou službou, na jejíž práci opravdu závisejí lidské životy, vojenská rozvědka spadající pod Vojenské zpravodajství. Ta totiž zajišťuje životně důležité informace pro české vojáky vysílané do Afghánistánu a dalších
rizikových oblastí. Její informace jsou také důležité pro české spojence v NATO. Pokud by se spojila s civilní rozvědkou, byla by její činnost v mnoha oblastech závislá na spolupráci s dalšími složkami a práce by již nebyla tak rychlá a operativní. "To jsou dnes opravdoví zpravodajci, kteří chrání životy. Jakmile se dostanou do jakési složité a pro ně neznámé struktury, kde se budou muset spoléhat na podporu dalších lidí a nechávat si vše schvalovat, jejich práci to poškodí," řekl jeden zpravodajec.
Tato změna znamená faktické sloučení současné civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), s vojenskou rozvědkou, která nyní tvoří Vojenské zpravodajství spolu s vojenskou kontrarozvědkou. Ta splyne s BIS.
Vojenské služby přitom byly před několika lety sloučeny do jedné - Vojenského zpravodajství. Plánovaný krok by tak zřejmě znamenal jejich opětovné rozdělení.
Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb by měla nést vláda a jejich činnost bude nově koordinovat premiér. Ministři budou také po projednání v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny jmenovat a odvolávat ředitele nově zřízených zpravodajských služeb.
Někteří lidé ze zpravodajské komunity již delší dobu poukazovali na to, že právě obecná podřízenost vládě jako celku způsobuje službám problémy. Podle nich by měla být stanovena jedna konkrétní osoba odpovědná za jejich chod. Návrh také obsahuje nový způsob kontroly zpravodajských služeb. První stupeň kontroly budou vykonávat pro každou zpravodajskou službu nově zřízené kontrolní orgány složené poslanců. Druhý stupněm bude nezávislý kontrolní orgán.
Vojenské zpravodajství i BIS mají nyní svou parlamentní komisi, která dohlíží na její činnost. Výjimkou je doposud ale civilní rozvědka, která jako jediná tento dohled postrádá. Lidé pracující ve zpravodajských službách ale v této souvislosti upozorňují na jeden možný problém. V současné době je podle nich asi nejaktivnější tajnou službou, na jejíž práci opravdu závisejí lidské životy, vojenská rozvědka spadající pod Vojenské zpravodajství. Ta totiž zajišťuje životně důležité informace pro české vojáky vysílané do Afghánistánu a dalších
rizikových oblastí. Její informace jsou také důležité pro české spojence v NATO. Pokud by se spojila s civilní rozvědkou, byla by její činnost v mnoha oblastech závislá na spolupráci s dalšími složkami a práce by již nebyla tak rychlá a operativní. "To jsou dnes opravdoví zpravodajci, kteří chrání životy. Jakmile se dostanou do jakési složité a pro ně neznámé struktury, kde se budou muset spoléhat na podporu dalších lidí a nechávat si vše schvalovat, jejich práci to poškodí," řekl jeden zpravodajec.