Lidovky.cz

Spor o dívku s růží vrcholí

Česko

  9:06
BRNO - Když rodina Tugendhatova požádala brněnskou radnici o vydání své vily, způsobila poprask. Už pět let ale úřad řeší podobný případ: Potomci jiné židovské rodiny žádají o vydání obrazu uloženého v depozitáři muzea na Špilberku. Oficiální stanovisko města zatím zní: Dílo nevydáme. Část politiků prosazuje opak.

Cena obrazu není jasná, autor však portrétoval i britskou královnu Viktorii. foto: archiv MMB

Rodina, která o obraz žádá, žije v Rakousku a přeje si prozatím zůstat v anonymitě. Jisté pouze je, že ji po určitou dobu zastupovali advokáti Marc Richter a Augustin Kohoutek, kteří vyjednávali také jménem Tugendhatových. Nyní své zastoupení změnili.

„Naše stanovisko je jasné, neexistuje právní ani odborný důvod pro vydání obrazu,“ sdělil LN ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. Zákon, který umožňoval do konce loňského roku vydat umělecká díla rodinám obětí holokaustu, se totiž týkal jen uměleckých děl v majetku státu - a muzeum patří městu. To by sice mohlo dílo darovat, ale ani to není jednoduché, protože je součástí uměleckých sbírek. „Obraz by musel být přebytečný nebo neupotřebitelný, aby mohl být vyřazen. Tyto atributy vzhledem ke své umělecké hodnotě nemá,“ tvrdí ředitel.

Obraz vytvořil vídeňský malíř Heinrich von Angeli v roce 1873. Není jasné, koho zobrazuje, i když rodina naznačila, že by mohlo jít o jejich příbuznou. Oficiální popis tvrdí, že jde o obraz mladé růžolící ženy s bohatými rusými vlasy, její výstřih zdobí rudá růže.

Zastupitel za brněnskou ODS Petr Paulczyňski, který se rozhodl rodině neformálně pomoci, tvrdí, že obraz nemá pro muzeum význam, naopak by mohl být významným jako projev města zmírnit dávnou křivdu. „Darujme ten obrázek. Nikoho to nebude nic stát a pár lidiček to učiní Šťastnými. Navíc podle mých informací skutečně není hodnota tak vysoká,“ dodal.

Tvrzení o malém významu díla ale experti odmítají. Vyzdvihují ho jak v muzeu na Špilberku, tak například v Moravské galerii. „Heinrich von Angeli působil ve Vídni, ale pohyboval se i po Moravě. Je například autorem tří portrétů členů rodu Salmů ze slavné galerie v Rájci nad Svitavou, jeho díla jsou i ve Slavkově, Valticích a na dalších zámcích,“ říká Kateřina Svobodová z Moravské galerie. Podle ní by bylo spíše lepší využít situace a zjistit, kdo na portrétu je. „Lze se důvodně domnívat, že dotyčná pochází z Brna či nejbližšího okolí nebo měla vazbu na někoho z měšťanů,“ dodává. Malířova díla jsou i v britské královské sbírce, v ruské Ermitáži a v dalších muzeích. Cena toho brněnského není známa.

Primátor chce o obraze začít znovu jednat
Představitelé muzea nemají doklad, jak přesně stát k obrazu přišel. „První zmínka pochází z roku 1962. Na začátku 90. let ho stát předal se sbírkami městu,“ dodal ředitel. Podle něho potomci předložili dokumenty, ale žádný právníci neposoudili tak, že by zavdal právo k převodu obrazu: „Existuje například snímek bytu s obrazem, ale ten nedokládá, komu byt patřil.“

Zastupitel Paulczyňski tvrdí, že muzeum nevěnuje obrazu pozornost, a svědčí o tom i jeho stav. To ale vedení muzea odmítlo a kritizuje i to, že fotografie, kterou členům rodiny umožnilo vytvořit v sousedství obrazu, se nyní objevila na Paulczyňského webu. „Pokládáme za zneužití naší dobré vůle ze strany osob, které se vydání obrazu domáhají, a slouží současně k útoku na naši instituci,“ vzkázal Ciprian.

Úspěšnější byl však Paulczynski u vedení města. „Rozhodl jsem se nechat vše ještě jednou prověřit,“ potvrdil včera LN primátor Roman Onderka. V případě, že by se skutečně prokázalo vlastnictví dotyčné rodiny i to, že obraz není příliš cenný, neměl by problém potomkům dílo vydat. „Pokusili bychom se najít nějaký způsob. Nejprve ale musím mít úplnou jistotu, nemohou rozdávat majetek města na počkání,“ doplnil.

Lidé, kteří se označují za potomky původních vlastníků, tvrdí, že je o majetek okradli nacisté. „Zatím však dědicové ještě nechtějí veřejně vystoupit, čekají, až jak znovu rozhodne primátor,“ sdělil včera Paulczyňski. „Obraz chtějí z pietních, citových důvodů, má pro ně cenu jako vzpomínka,“ tvrdí. Jeho majitelka byla utýrána v Terezíně.

Pro muzeum je to společně s kauzou vily Tugendhat jediný spor s potomky obětí holokaustu o vydání některé části sbírek. Stát jich řešil více, Moravská galerie na základě podobné žádosti například vydala originál sochy z vily Tugendhat.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.