Lidovky.cz

Ztohoven 'výbuchem' nikoho nevyděsili

Česko

  15:40
TRUTNOV - Sedm členů skupiny Ztohoven, kteří se v polovině června loňského roku nabourali do vysílání ČT a v pořadu Panorama odvysílali simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš, odchází od trutnovského soudu s úlevou. Všechny do jednoho totiž zprostil obžaloby.

Jeden z členů skupiny Ztohoven Prokop Bartoníček foto: ČTK

Státní zastupitelství muže vinilo ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy, za který jim v případě prokázání viny hrozily až tři roky vězení nebo pokuta.

"Soud nemá důvod pochybovat o tom, že se obžalovaní skutků dopustili. Obraz výbuchu ale nebyl schopen způsobit znepokojení obyvatelstva, lidé byli spíše pobaveni, jak je snadné vysílání narušit," zdůvodnila rozsudek soudkyně Stanislava Suchánková.




Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na
odvolání, členové skupiny se práva na odvolání vzdali. "Odvoláváme se k
manifestu. Rozsudek je ale jistým způsobem očekávatelný," řekl například člen skupiny Ztohoven David Brudňák. Příznivci skupiny verdikt odměnili přímo v soudní síni potleskem a na mnoha členech skupiny bylo patrné, že si oddechli.

Státní zástupkyně v závěrečném návrhu požadovala pro všech sedm členů alternativní trest veřejně prospěšných prací v délce 200 hodin, naopak obhájci obžalovaných umělců tvrdili, že jejich klienti nezpůsobili žádný trestný čin. "U mého klienta byl úmysl vytvořit umělecké dílo a ne spáchat trestný čin," řekl jeden z obhájců.

"Chtěli jsme pouze zřetelně upozornit na to, že došlo k flagrantnímu porušení jednoho z pilířů demokratického státu, a to nedotknutelnosti majetkových práv - v tomto případě zásahu do signálu ČT"

Ti také upozorňovali na to, že čin obžalovaných poukázal na skutečnost, že Česká televize přebírala a vysílala informace bez jakékoliv kontroly. "Pokud by opravdu chtěli znepokojit veřejnost, tak by provedení simulovaného výbuchu muselo být
kvalitnější," dodal jeden z obhájců.

Členové skupiny většinou odmítli vypovídat a odkázali se na manifest skupiny Ztohoven. V něm stojí, že svým činem chtěli upozornit na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový. Členové také uvedli, že nechtěli vyvolat paniku ani poškodit televizní vysílání.

Podle mluvčího České televize Ladislava Štichy ČT neměla nikdy za primární cíl nějaké exemplární potrestání mladých umělců. "Chtěli jsme pouze zřetelně upozornit na to, že došlo k flagrantnímu porušení jednoho z pilířů demokratického státu, a to nedotknutelnosti majetkových práv - v tomto případě zásahu do signálu ČT," řekl Šticha.

Mluvčí poznamenal, že v některých dřívějších reakcích byla ČT nabádána, aby byla nad věcí a "brala vše s humorem". "Na to se dá jen říci, že pokud vám vtrhne někdo cizí do bytu a bez vašeho svolení si v něm dělá co chce, tak se patrně také smát nebudete," dodal. Upozornil také na to, že ČT umělce k soudu nedala. "My jsme se pouze připojili k trestnímu oznámení společnosti Sitour, která systém kamer provozuje," uvedl Šticha.

Skupina Ztohoven v prosinci 2007 vyhrála první ročník nových cen pro mladé umělce, které pod názvem Cena NG 333 poprvé vyhlásila Národní galerie v Praze (NG). V posledních týdnech se na internetu téměř 14.000 lidí připojilo k petici, která požaduje milost pro členy skupiny a tvrdí, že obraz, který skupina vložila do vysílání, byl natolik absurdní, že jej není možné považovat za poplašnou zprávu. 

Ztohoven například již v listopadu 2003 umístila do reklamních skříní pražského metra bílé plakáty s velkým obráceným otazníkem, kterými členové chtěli protestovat proti všudypřítomné reklamě.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.