„Pokládám jejich alternativní zahraniční politiku za smrtící pro Česko, Jejich nekonzultované výlety kamkoliv po světě a prezentování vlastních alternativ je něco, co v polistopadové historii v tomto státě nemá obdoby.“ Topolánek považuje chování Jiřího Paroubka za pokračování „obstrukční politiky“ opozice.
Šéf ČSSD Paroubek si Topolánkův výpad nenechal líbit a označil ho za „neobjektivní, hysterický a ve svém důsledku poškozující zahraniční zájmy ČR“. A opřel se i do Topolánkovy nedávné návštěvy Vietnamu. „Připomínám panu Topolánkovi, že Vietnam je mezinárodní organizací Human Rights Watch veden na seznamu zemí potlačujících lidská práva.“
Ve světě to nemá obdoby
Paroubek se v Moskvě nedostane k lidem, kteří zásadním způsobem ovlivňují ruskou zahraniční politiku. Ta se tvoří výhradně v Kremlu a v okruhu lidí kolem Putina a Medveděva. Duma, ruský parlament, kde má Paroubek hlavní jednání, je bez reálného vlivu na zahraniční politiku. Podobně je to se stranickým partnerem ČSSD, stranou Spravedlivé Rusko. Nicméně podle odborníků jeho cestu Rusko využije k propagandě.
Zahraniční styky opozičních politiků, které nejsou v souladu s oficiální zahraniční politikou státu, jsou podle odborníků nejen velmi nebezpečné, ale nemají ve světě obdoby. „Například v Británii je to tak, že se tam zachovává snaha i přes různé stranické rozdíly nezpochybňovat zájem státu. Ten je vždy větší. Když někam Británie posílá své vojáky, tak se za to rozhodnutí postaví celá vláda a všechny strany,“ řekl LN politolog Bořivoj Hnízdo.
Podle něj není delegace sociálních demokratů do Ruska tak velkým problémem, jakým byla Paroubkova nedávná návštěva Sýrie. „Rusko je významný partner jak České republiky, tak EU, tam by problém být neměl. Něco jiného je ale Sýrie, která je problematická svou politikou na Blízkém východě. Přece jen ta cesta nebyla v té nejširší linii české zahraniční politiky,“ soudí politolog.
Šéf ČSSD před odletem upřesňoval, s kým bude jednat a uváděl také cíle, kterých chce dosáhnout. „Naším cílem je, aby v Česku nebyli ani američtí, ani ruští vojáci,“ tvrdil Paroubek. „Nikdo opozici nemůže brát to, aby říkala, že se v zahraniční politice má dělat něco jiného. Ale i pro ni platí otázka českých národních zájmů,“ zdůraznil Hnízdo.
Ani v české historii podobné oficiální aktivity opozice nemají obdoby. „Když se podíváme do první československé republiky, jisté pokusy byly. Někteří reprezentanti politických stran jezdili do ciziny a pokoušeli se navazovat kontakty, To se ale zpravidla dělo v rovině neformální. Do oficiální politiky se to nedostávalo,“ řekl politolog Michal Pehr. Podle něj je cesta Paroubka do Moskvy jen zviditelňování se. „Je to klasická taktika opozičního lídra, dovedená až do důsledku,“ soudí Pehr.
