Na tom, že by mělo vzniknout, se koaliční politici shodli – nevyjasnili však zatím kdy a jak. „Já stále považuji za reálné, aby první student ke studiu nastoupil v září 2009,“ prohlásil včera pro LN radní Jiří Zlatuška (Brno 2006), který patří k propagátorům projektu. Náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených) však připomíná, že projekt přesahuje jejich funkční období. „Problém není v budově, ale ve věcech organizačních a právních,“ dodává.
Vytvoření zcela nové školy je složitá záležitost. Primátor Roman Onderka (ČSSD) jednání o ní v únoru označil společně s polohou nádraží za jednu z nejsložitějších částí programového prohlášení. A opozice spíše s odstupem sleduje, jak Zlatuška, dlouholetý rival ODS, svůj plán prosadí.
Myšlenku zřízení gymnázia začal Zlatuška prosazovat poté, co krajští zastupitelé pod vedením občanských demokratů zredukovali počty středních škol v Brně. Mimo jiné zrušili samostatné prestižní Klasické gymnasium. „Slyším argumenty, že by škola neměla dost studentů. Ale musíme se podívat na převis zájmu o studium na gymnáziích zřizovaných krajem. Potřebujeme mít vzdělané lidi, kteří pak budou studovat univerzity, ne honit studenty do soukromých škol,“ dodal Zlatuška.
Právě představitelé kraje zatím hledí na projekt spíše skepticky. Ale nehodlají zasahovat. „Kraj žádné naschvály dělat nebude. Pokud se někdo z těch, kdo gymnázium před volbami slibovali, vymlouvá na nás, jde jen o zástupné argumenty,“ říká krajský radní Miloš Šifalda, do jehož kompetence spadá školství. Varovný je podle něj především úbytek dětí. „Ředitelé již nyní upozorňují, že není z čeho vybírat, má-li víceleté gymnázium zůstat typem výběrové školy. A to ten nejhorší pokles přijde až tak za dva tři roky,“ obává se.
Zřízení městského gymnázia by tak paradoxně mohlo vést k omezení či zrušení některého z krajských neboli „státních“ gymnázií. „Protože prostě budou chybět děti se studijními předpoklady,“ obává se Šifalda.Brněnští radní proto nevylučují, že jednou z variant je namísto zřízení nové školy převzetí některé staré. „Nejde nám ale o zachování kapacit, spíše o vytvoření nových,“ poznamenal náměstek Ander. Oficiálně kraj ale neoslovili.
Současný radní a zřejmě budoucí první náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) nepopírá, že projekt má svá plus i minus. „Především gymnázium není věcí města, ale kraje, do jehož gesce střední školy spadají. Bylo by ale pravděpodobně možné se domluvit,“ míní Rychnovský.
Pokud by se ukázalo, že existence gymnázia má smysl, bylo by možné investovat do něj městské prostředky, soudí. „Určitě poptávka studentů převyšuje dosavadní nabídku, což je nejpádnější argument. Hlavní otázka tedy je, jak by se vše mělo uskutečnit,“ doplnil.
Vytvoření zcela nové školy je složitá záležitost. Primátor Roman Onderka (ČSSD) jednání o ní v únoru označil společně s polohou nádraží za jednu z nejsložitějších částí programového prohlášení. A opozice spíše s odstupem sleduje, jak Zlatuška, dlouholetý rival ODS, svůj plán prosadí.
Myšlenku zřízení gymnázia začal Zlatuška prosazovat poté, co krajští zastupitelé pod vedením občanských demokratů zredukovali počty středních škol v Brně. Mimo jiné zrušili samostatné prestižní Klasické gymnasium. „Slyším argumenty, že by škola neměla dost studentů. Ale musíme se podívat na převis zájmu o studium na gymnáziích zřizovaných krajem. Potřebujeme mít vzdělané lidi, kteří pak budou studovat univerzity, ne honit studenty do soukromých škol,“ dodal Zlatuška.
Právě představitelé kraje zatím hledí na projekt spíše skepticky. Ale nehodlají zasahovat. „Kraj žádné naschvály dělat nebude. Pokud se někdo z těch, kdo gymnázium před volbami slibovali, vymlouvá na nás, jde jen o zástupné argumenty,“ říká krajský radní Miloš Šifalda, do jehož kompetence spadá školství. Varovný je podle něj především úbytek dětí. „Ředitelé již nyní upozorňují, že není z čeho vybírat, má-li víceleté gymnázium zůstat typem výběrové školy. A to ten nejhorší pokles přijde až tak za dva tři roky,“ obává se.
Zřízení městského gymnázia by tak paradoxně mohlo vést k omezení či zrušení některého z krajských neboli „státních“ gymnázií. „Protože prostě budou chybět děti se studijními předpoklady,“ obává se Šifalda.Brněnští radní proto nevylučují, že jednou z variant je namísto zřízení nové školy převzetí některé staré. „Nejde nám ale o zachování kapacit, spíše o vytvoření nových,“ poznamenal náměstek Ander. Oficiálně kraj ale neoslovili.
Současný radní a zřejmě budoucí první náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) nepopírá, že projekt má svá plus i minus. „Především gymnázium není věcí města, ale kraje, do jehož gesce střední školy spadají. Bylo by ale pravděpodobně možné se domluvit,“ míní Rychnovský.
Pokud by se ukázalo, že existence gymnázia má smysl, bylo by možné investovat do něj městské prostředky, soudí. „Určitě poptávka studentů převyšuje dosavadní nabídku, což je nejpádnější argument. Hlavní otázka tedy je, jak by se vše mělo uskutečnit,“ doplnil.