Pokud projde reforma zdravotnictví, právě takovou podmínku budou muset zajistit zdravotní pojišťovny. Na ministerstvu zdravotnictví nyní pracují na výpočtech pro stanovení maximálních dojezdových časů pro jednotlivé druhy péče. Zatímco u superspecializované péče stačí jedno nebo dvě centra v republice, praktického lékaře musí pojišťovna podle návrhu zajistit několik minut od místa pobytu.
Pojišťovny s tím ale mohou narazit, protože praktických lékařů je v České republice málo. Problémem by se tak mohla stát nejen třeba odlehlá místa v pohraničí, ale také menší vesnice, které nejsou blízko okresních měst.
„Přesné číslo zatím není stanoveno, ale bude to maximálně do dvaceti minut,“ řekl LN náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Pavel Hroboň.
Dojezdovým časem se přitom rozumí doba, za kterou se člověk dostane ze svého bydliště k doktorovi autem. „Nejedná se o prosté určení kilometrové vzdálenosti, ale bere se do úvahy, jaká je v daném místě silnice, jaká je tam nejvyšší povolená rychlost a podobně,“ říká Hroboň. Kdyby se totiž stanovila dostupnost jednoduše v kilometrech, byli by například lidé z horských oblastí v nevýhodě.
Lhůty místní dostupnosti budou zhruba odpovídat současnému stavu. I tak se ale najdou „bílá místa“, kde už dnes jsou zdravotní služby hůř dostupné.
Když se pojišťovně nepodaří zajistit zdravotní službu ve stanoveném limitu, musí ji zaplatit i v zařízení, se kterým nemá smlouvu. A když na dané místo žádného lékaře přes veškerou snahu nesežene, bude muset pacientovi třeba zajistit dopravu jinam. Kontrolovat to bude Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami.
Zdravotní pojišťovny už avizují, že budou mít potíže takovým požadavkům dostát. I kdyby nabídly sebelepší podmínky, praktické lékaře neseženou. „Jednoznačně to bude problém, obzvláště u praktických lékařů a stomatologů, kde už dnes víme, že jich je v republice méně, než bychom pro naše klienty potřebovali,“ potvrdil Vladimír Kothera, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Pokud to dá někdo do zákona, může to vypadat hezky, ale nejsou vytvořeny podmínky pro to, aby to bylo realizovatelné,“ tvrdí. Stanovit parametry dostupnosti sice považuje za správné, pojišťovna ale má podle něj mít možnost se s konkrétním pacientem domluvit, že mu bude přispívat na dopravu ke vzdálenějším lékařům.
Také místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek uznává, že pojišťovny asi nebudou moci zajistit dostupnost praktických lékařů úplně všude, alespoň ne hned. Částečně ale jejich rozmístění ovlivnit mohou.
Proti návrhu zákona jsou i někteří lidovci a zelení
„Pokud pojišťovny nabídnou v některých oblastech mimořádně vyšší ceny, mohou okamžitě lépe rozložit po republice zbývající síly praktických lékařů,“ myslí si Jelínek. Pojišťovna podle něj především musí mít skutečně možnost se chovat ekonomicky, aby mohla lékaře do problematických oblastí nalákat.
Povinnost zajistit dostupnost zdravotních služeb je obsažena ve věcném záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ten je jedním ze šesti reformních návrhů ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), které má na svém příštím zasedání projednat vláda. Proti Julínkově reformě, která ze zdravotních pojišťoven a státních nemocnic chce mít akciové společnosti, vystupuje opozice a odbory. Výrazné připomínky k ní mají ale i zelení a lidovci.
Pojišťovny s tím ale mohou narazit, protože praktických lékařů je v České republice málo. Problémem by se tak mohla stát nejen třeba odlehlá místa v pohraničí, ale také menší vesnice, které nejsou blízko okresních měst.
„Přesné číslo zatím není stanoveno, ale bude to maximálně do dvaceti minut,“ řekl LN náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Pavel Hroboň.
Dojezdovým časem se přitom rozumí doba, za kterou se člověk dostane ze svého bydliště k doktorovi autem. „Nejedná se o prosté určení kilometrové vzdálenosti, ale bere se do úvahy, jaká je v daném místě silnice, jaká je tam nejvyšší povolená rychlost a podobně,“ říká Hroboň. Kdyby se totiž stanovila dostupnost jednoduše v kilometrech, byli by například lidé z horských oblastí v nevýhodě.
Lhůty místní dostupnosti budou zhruba odpovídat současnému stavu. I tak se ale najdou „bílá místa“, kde už dnes jsou zdravotní služby hůř dostupné.
Když se pojišťovně nepodaří zajistit zdravotní službu ve stanoveném limitu, musí ji zaplatit i v zařízení, se kterým nemá smlouvu. A když na dané místo žádného lékaře přes veškerou snahu nesežene, bude muset pacientovi třeba zajistit dopravu jinam. Kontrolovat to bude Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami.
Zdravotní pojišťovny už avizují, že budou mít potíže takovým požadavkům dostát. I kdyby nabídly sebelepší podmínky, praktické lékaře neseženou. „Jednoznačně to bude problém, obzvláště u praktických lékařů a stomatologů, kde už dnes víme, že jich je v republice méně, než bychom pro naše klienty potřebovali,“ potvrdil Vladimír Kothera, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Pokud to dá někdo do zákona, může to vypadat hezky, ale nejsou vytvořeny podmínky pro to, aby to bylo realizovatelné,“ tvrdí. Stanovit parametry dostupnosti sice považuje za správné, pojišťovna ale má podle něj mít možnost se s konkrétním pacientem domluvit, že mu bude přispívat na dopravu ke vzdálenějším lékařům.
Také místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek uznává, že pojišťovny asi nebudou moci zajistit dostupnost praktických lékařů úplně všude, alespoň ne hned. Částečně ale jejich rozmístění ovlivnit mohou.
Proti návrhu zákona jsou i někteří lidovci a zelení
„Pokud pojišťovny nabídnou v některých oblastech mimořádně vyšší ceny, mohou okamžitě lépe rozložit po republice zbývající síly praktických lékařů,“ myslí si Jelínek. Pojišťovna podle něj především musí mít skutečně možnost se chovat ekonomicky, aby mohla lékaře do problematických oblastí nalákat.
Povinnost zajistit dostupnost zdravotních služeb je obsažena ve věcném záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ten je jedním ze šesti reformních návrhů ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), které má na svém příštím zasedání projednat vláda. Proti Julínkově reformě, která ze zdravotních pojišťoven a státních nemocnic chce mít akciové společnosti, vystupuje opozice a odbory. Výrazné připomínky k ní mají ale i zelení a lidovci.
