„Měli jsme případ pána, který byl ve firmě přeřazen na nižší post a pak náhle onemocněl. Když jsme u něj zazvonili, nevyhodil nás, ale byl nepříjemně překvapen, že ho firma kontroluje. I naše návštěva pak přispěla k jeho rozhodnutí, že je na čase z firmy odejít,“ říká jeden z mužů, který zaměstnance v Česku jezdí kontrolovat. Své jméno však nechce prozradit z bezpečnostních důvodů.
Detektivové dostanou od zaměstnavatele jméno a bydliště dotyčného, někdy i fotku. „Zaklepeme u dveří, a pokud neotevře, pak se ptáme sousedů, kde by mohl být. Řada z nich lživě řekne, že je u lékaře, protože neví, kdy budou potřebovat podobnou výpomoc,“ vysvětluje detektiv. Většinou se pak podívá po okolních restauracích, zda zaměstnanec nesedí v některé z nich. Pokud jej nezastihne a nezjistí, kde je, v mnoha případech se za několik hodin vrací, aby si ověřili kde dotyčný opravdu byl. Zprávu o výsledku kontroly pak předává zaměstnavateli. „Pro něj je výsledkem i to, že jsme jejich podřízeného nezastihli doma,“ dodává detektiv.
Detektivové s dotazníkem
V případě, že zaměstnanec je skutečně doma a otevře dveře, „kontroloři“ se představí jako zaměstnanci firmy a předají mu vitamíny nebo jinou pozornost a zároveň jej poprosí o vyplnění krátkého dotazníku. „V něm se ptáme na důvody, proč je zaměstnanec nemocný, jestli mu něco v práci chybí nebo má jiné problémy na pracovišti. To vše s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav,“ upřesňuje šéf agentury ABL Vít Bárta.
Z takového průzkumu mohou vyplynout důvody, proč jsou někteří lidé častěji nemocní, než jejich kolegové na stejné pozici. Ještě před nasazením detektivů se ve firmě provede sociologický průzkum. Ten ukáže, zda zaměstnanci pracují ve směnném provozu, v halách či pod širým nebem. „To vše má vliv na možné procento nemocnosti, které je v Česku neúměrně vysoké. Zatímco průměr EU je tři procenta, v Česku je to téměř šest procent,“ upozorňuje Bárta.
Nejčastěji simulují nemoc hůře placení lidé na nižších pozicích. Velkou roli přitom někdy hrají i zdánlivě „neškodná“ rozhodnutí firmy. „Management jedné firmy například rozhodl, že nebude o Vánocích celozávodní dovolená. Rázem mu nemocnost skočila na 25 procent,“ dodává Bárta.
Detektivové dostanou od zaměstnavatele jméno a bydliště dotyčného, někdy i fotku. „Zaklepeme u dveří, a pokud neotevře, pak se ptáme sousedů, kde by mohl být. Řada z nich lživě řekne, že je u lékaře, protože neví, kdy budou potřebovat podobnou výpomoc,“ vysvětluje detektiv. Většinou se pak podívá po okolních restauracích, zda zaměstnanec nesedí v některé z nich. Pokud jej nezastihne a nezjistí, kde je, v mnoha případech se za několik hodin vrací, aby si ověřili kde dotyčný opravdu byl. Zprávu o výsledku kontroly pak předává zaměstnavateli. „Pro něj je výsledkem i to, že jsme jejich podřízeného nezastihli doma,“ dodává detektiv.
Detektivové s dotazníkem
V případě, že zaměstnanec je skutečně doma a otevře dveře, „kontroloři“ se představí jako zaměstnanci firmy a předají mu vitamíny nebo jinou pozornost a zároveň jej poprosí o vyplnění krátkého dotazníku. „V něm se ptáme na důvody, proč je zaměstnanec nemocný, jestli mu něco v práci chybí nebo má jiné problémy na pracovišti. To vše s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav,“ upřesňuje šéf agentury ABL Vít Bárta.
Z takového průzkumu mohou vyplynout důvody, proč jsou někteří lidé častěji nemocní, než jejich kolegové na stejné pozici. Ještě před nasazením detektivů se ve firmě provede sociologický průzkum. Ten ukáže, zda zaměstnanci pracují ve směnném provozu, v halách či pod širým nebem. „To vše má vliv na možné procento nemocnosti, které je v Česku neúměrně vysoké. Zatímco průměr EU je tři procenta, v Česku je to téměř šest procent,“ upozorňuje Bárta.
Nejčastěji simulují nemoc hůře placení lidé na nižších pozicích. Velkou roli přitom někdy hrají i zdánlivě „neškodná“ rozhodnutí firmy. „Management jedné firmy například rozhodl, že nebude o Vánocích celozávodní dovolená. Rázem mu nemocnost skočila na 25 procent,“ dodává Bárta.