Již nyní v Brně pracuje více než šest a půl tisíce lidí ze Slovenska, a to statistiky mluví pouze o těch, kteří tu působí oficiálně. Další přiznávají, že se jim vyplatí pracovat na zapřenou. „Na Slovensku beru podporu, tady peníze. České. Ne, jméno vám neřeknu,“ svěřila se slovensky mluvící žena na jednom z velkých brněnských tržišť.
Slováci často vykrývají místa těch, kdo za lepší mzdy nastoupili do ciziny. I mzdy v tuzemsku brané jako nižší pro ně mohou být polepšením, „Nyní u nás pracuje 260 občanů Slovenské republiky, naprostá většina z nich na hlavní pracovní poměr,“ potvrdila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Jako zaměstnanci požívají všech výhod: příspěvek na dovolenou, zvýhodněné ceny na nemocničních ubytovnách a podobně.
Naopak v Nemocnici Milosrdných bratří pracuje Slováků minimum. „A to jsme je nijak neodmítali, ani na volná místa se jich mnoho nehlásí,“ dodal mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš. „Když jsme měli slovenské sestry, tak někteří starší pacienti slovenštině hůře rozuměli, zvláště když ošetřovatelky špatně vyslovovaly. Problémy byly i s porozuměním odlišných slov, jako je kefka či vankúš,“ připomněl Gejdoš i to, že ne vždy blízkost češtiny a slovenštiny musí být dostatečná.
„Sestra jela do Anglie, já jsem na jazyky hloupá, tak jsem vyrazila sem. Vydělám si tu, poznám nová místa,“ popsala důvod svého výběru prodavačka v jednom z brněnských supermarketů. „Když někdo nerozumí cenu slovensky, zopakuji mu ji česky, to umím,“ usmála se.
Podle úřadu práce nejvíce Slováků pracuje právě v obchodech, ve zdravotnictví, ale také ve stavebnictví a v informačních technologiích. „Jde obecně o ta místa, kde je nedostatek zájemců. Vždyť například u prodavačů evidujeme padesát neobsazených míst,“ řekla Ivana Ondráková z úřadu práce. Podle ní ke konci roku 2007 pracovalo v Brně 6 629 Slováků, o patnáct procent více než předloni.
Nárůst potvrzují také zkušenosti slovenských úřadů – pracovníci generálního konzulátu poznamenali, že zaměstnání si v Brně nacházejí i lidé, kteří začali studovat v roce 2000, kdy se tuzemské vysoké školy více otevřely právě studentům ze Slovenska. Ti přiznávají obrovskou výhodu – jazykovou blízkost národů, která jim práci usnadňuje.
Ani zájem slovenských studentů o brněnské školy neutuchá. Na Masarykovu univerzitu si jich letos podaly přihlášku bezmála čtyři tisíce. „Největší zájem z jejich strany je o studium medicíny a o ekonomickosprávní a právnickou fakultu,“ upřesnila mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Zájmu ze Slovenska univerzita letos poprvé vyšla vstříc natolik, že přijímací zkoušky bude organizovat přímo v Bratislavě. Slovenští uchazeči si tak už v elektronické přihlášce mohli vybrat, kde testy absolvovat.
Slováci jsou nejčastěji zaměstnávaní cizinci v Brně. Až po nich s více než třetinovým odstupem následují Ukrajinci. Mezi národy Evropské unie vedou Bulhaři, Rumuni a Poláci.
Slováci často vykrývají místa těch, kdo za lepší mzdy nastoupili do ciziny. I mzdy v tuzemsku brané jako nižší pro ně mohou být polepšením, „Nyní u nás pracuje 260 občanů Slovenské republiky, naprostá většina z nich na hlavní pracovní poměr,“ potvrdila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Jako zaměstnanci požívají všech výhod: příspěvek na dovolenou, zvýhodněné ceny na nemocničních ubytovnách a podobně.
Naopak v Nemocnici Milosrdných bratří pracuje Slováků minimum. „A to jsme je nijak neodmítali, ani na volná místa se jich mnoho nehlásí,“ dodal mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš. „Když jsme měli slovenské sestry, tak někteří starší pacienti slovenštině hůře rozuměli, zvláště když ošetřovatelky špatně vyslovovaly. Problémy byly i s porozuměním odlišných slov, jako je kefka či vankúš,“ připomněl Gejdoš i to, že ne vždy blízkost češtiny a slovenštiny musí být dostatečná.
„Sestra jela do Anglie, já jsem na jazyky hloupá, tak jsem vyrazila sem. Vydělám si tu, poznám nová místa,“ popsala důvod svého výběru prodavačka v jednom z brněnských supermarketů. „Když někdo nerozumí cenu slovensky, zopakuji mu ji česky, to umím,“ usmála se.
Podle úřadu práce nejvíce Slováků pracuje právě v obchodech, ve zdravotnictví, ale také ve stavebnictví a v informačních technologiích. „Jde obecně o ta místa, kde je nedostatek zájemců. Vždyť například u prodavačů evidujeme padesát neobsazených míst,“ řekla Ivana Ondráková z úřadu práce. Podle ní ke konci roku 2007 pracovalo v Brně 6 629 Slováků, o patnáct procent více než předloni.
Nárůst potvrzují také zkušenosti slovenských úřadů – pracovníci generálního konzulátu poznamenali, že zaměstnání si v Brně nacházejí i lidé, kteří začali studovat v roce 2000, kdy se tuzemské vysoké školy více otevřely právě studentům ze Slovenska. Ti přiznávají obrovskou výhodu – jazykovou blízkost národů, která jim práci usnadňuje.
Ani zájem slovenských studentů o brněnské školy neutuchá. Na Masarykovu univerzitu si jich letos podaly přihlášku bezmála čtyři tisíce. „Největší zájem z jejich strany je o studium medicíny a o ekonomickosprávní a právnickou fakultu,“ upřesnila mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Zájmu ze Slovenska univerzita letos poprvé vyšla vstříc natolik, že přijímací zkoušky bude organizovat přímo v Bratislavě. Slovenští uchazeči si tak už v elektronické přihlášce mohli vybrat, kde testy absolvovat.
Slováci jsou nejčastěji zaměstnávaní cizinci v Brně. Až po nich s více než třetinovým odstupem následují Ukrajinci. Mezi národy Evropské unie vedou Bulhaři, Rumuni a Poláci.