A to už od chvíle. kdy v roce 1899 byla vypsána první z osmi architektonických soutěží, které se konaly nejprve na přestavbu, později dostavbu Staroměstské radnice. Místo toho sisyfovský úkol nedává spát ani architektům v 21. století. Hlavní město nyní chystá devátou soutěž na dostavbu radnice. Přípravou na ni má být reflexe všech dosavadních soutěží.
Již zítra představí na 88 výstavních panelech při vernisáži expozice Srdce města ve čtvrtém patře Staroměstské radnice kompletní soutěžní návrhy všech dob. Je jich přes 600. Některé jsou hodně odvážné a překvapivé. Žádná porota se však neodvážila určit vítěze a začít stavět.
Pražané by nejraději nestavěli nic
To se může opakovat i tentokrát,„Je to tak exponované místo, že vymyslet pro něj nadčasovou architekturu, která by vyhovovala i pro reprezentaci města, je velmi obtížné,“ podotkla autorka scénáře výstavy, Eva Skalická z Útvaru rozvoje hlavního města.
Hlavní město počítá s tím, že reakce veřejnosti budou bouřlivé. Podobně jako před dvaceti lety, kdy se konala zatím poslední soutěž. Součástí výstavy byla tehdy anketa mezi Pražany, která měla dát odpověď na otázku, zda je lepší radnici dostavovat, či ne. V té době již čtyřicet let nestálo neogotické křídlo z 19. století, které vyhořelo při Květnovém povstání na sklonku druhé světové války a později bylo zbouráno. A nic tam nestojí dodnes – v této části náměstí je jen parčík. „Už před těmi dvaceti lety se ukázalo, že Pražané si přejí něco úplně jiného než architekti,“ líčí Skalická.
Pražané se tehdy vyslovili pro to, aby na tomto místě nestálo nic. A v případě, že by se radnice dostavovala, nechtěli žádnou moderní architekturu. Nejvíce se jim líbily repliky toho, co na tomto místě stávalo před neogotickým křídlem, tedy historické měšťanské domy z 18. a první poloviny 19. století. Pražané dokonce navrhovali znovu postavit i repliku průchozího Krenova domu, který uzavíral náměstí v místech, kde nyní ústí Pařížská ulice. Byl stržen v roce 1901 při asanaci nedalekého židovského města.
Takový návrh tehdy v soutěži byl. Vypracoval ho František Kašička, který dodnes přednáší na Fakultě architektury ČVUT, s kolegou Milanem Pavlíkem. Oba dodnes sní o tom, že pod náměstím se jednou najde původní gotická část radnice, později zbouraná. Jsou přesvědčeni, že pod povrchem Staroměstského náměstí leží skrytý poklad – pražské Pompeje. A jednou ho vykopou archeologové.
Dostavba radnice byla volebním hitem pražské ODS a primátora Pavla Béma. Po potížích se soutěží na Národní knihovnu na slib na více než rok zapomněl. Po kritice médií myšlenku oživil. Tým expertů, který vše spojené s dostavbou radnice bude posuzovat a v jehož čele stojí kunsthistorik Jiří Kotalík, Bém jmenoval teprve minulý týden.
